Vinohradská radnice v sobě objevila silné sociální cítění, a tak se tím, že byty neprodá současným nájemníkům, připravuje na situaci, až se ocitnou někteří nájemci ze soukromých domů na ulici.

„Máme velkorysý program sociálního bydlení, takže si chceme ponechat těch dvanáct procent bytového fondu, který máme, ostatní patří soukromým vlastníkům,“ konstatovala Paulová. „Byty vlastně blokujeme pro sociální potřebu,“ dodala a připustila, že se takové počínání lidem nelíbí. „Když někdo řekne, chci toto a toto, neznamená to, že jim musíme vyhovět,“ řekla na adresu Občanského sdružení za privatizaci a zlepšení podmínek bydlení v MČ Praha 2.

Jeho členy neuchlácholil fakt, že se radnice rozhodla zdražit činže nikoli od počátku příštího roku, ale až od července. „Kvůli současnému tempu deregulace nájemného naše trpělivost zcela přetekla. Lidé si chtějí koupit byty, případně i celé domy, v nichž celá léta bydlí a uvést je do pořádku,“ řekl místopředseda sdružení Zdeněk Králíček.

Tvrdí, že se dosud na domech nikterak neprojevilo, že by vybrané vyšší nájemné sloužilo k nápravě zanedbané údržby, jak se původně tvrdilo. Naopak, až zprivatizované domy podle něho svítí novotou. „Chceme jenom to, co od pravicových stran posloucháme od revoluce, kdy začaly tvrdit, že stát je špatný hospodář,“ míní Králíček.

Většina bytů se prý pro sociální bydlení nehodí

Sdružení odmítá argument radních ponechat si 250 obecních domů se 4 500 byty pro svůj sociální program, zvláště když uvolněné byty pronajímá obálkovou metodou. Navíc tři čtvrtiny dosud nezprivatizovaných bytů jsou větší než 65 m2, a tudíž se pro řešení sociálních dopadů nájemného určitě nedají využít.

„Pokud se nám nepodaří byt pronajmout sociálně potřebným, tak ho pronajmeme za tržní nájemné, ale jen na rok,“ připustila Paulová. Vedení radnice se zkrátka už do další privatizace nechce. Podle Paulové i na základě zkušeností z ostatních čtvrtí, kdy si byty nekoupili všichni nájemníci z jednoho domu a ty zbylé stejně zůstaly městské části. To je pak prý velký problém.

Zprivatizované byty se dají prodat za několikanásobek

„Některá městská část vše prodává pod cenou, některá si byty drží. A k těm patříme my,“ shrnula Paulová. Věkový průměr členů Sdružení za privatizaci se údajně blíží k 54 rokům.

„Tito občané nemají svojí snahou o pokračování privatizace jiný úmysl, než za případné pomoci hypotéky a součinnosti rodiny si ještě včas vytvořit nejen důstojnější podmínky svého bydlení, ale i jistotu, že neskončí v tzv. sociální síti v důsledku neočekávaných trendů nájemného a počínání svých volených zástupců v budoucích dnech,“ míní Králíček.

Podle zkušeností Prahy 1 okolo 40 procent zprivatizovaných bytů už změnilo majitele. Původní nájemci byty prodávají obratem až za dvacetinásobky ceny, kterou zaplatili sami. Například jeden nájemník dal za byt 535 tisíc a prodejem získal 10,8 miliónu.