Praha si totiž vzala k srdci varování UNESCO. Útvar rozvoje hlavního města ve spolupráci s architektonickým ateliérem Casua a ČVUT vypracovaly pravidla, jak bude město chránit svůj horizont i kulturní dědictví. Česká metropole je rozlohou téměř 9 kilometrů čtverečních největší městskou památkovou rezervací na světě.

Metodika a počítačový model, který vizuálně ukáže, jak konkrétní stavba vzhled pražské kotliny ovlivní, zaujaly i ostatní evropská města.

Na dvoudenní seminář proto přijeli do Prahy zástupci například z Bruselu, Vídně nebo z Varšavy. „Praha rozhýbala debatu o ochraně duchovních hodnot evropských měst,“ řekl zástupce ICOMOS, který je poradním orgánem UNESCO, Michael Kloos.

Jsou i projekty výhodné po všech stránkách

„Podobné problémy mají i ostatní evropské metropole včetně nás,“ řekl šéf vídeňských památkářů Rudolf Zunke. „Investoři projektují mrakodrapy, je to ekonomicky výhodné, ale my chceme, aby se město rozvíjelo a přitom zůstala zachována jeho krása,“ řekl Zunke.

Primátor Pavel Bém zástupcům Centra světového dědictví UNESCO a evropským památkářům řekl, že Praha si může vybírat projekty, které městu přinesou přidanou hodnotu, ale nic jí neuberou z její krásy. „Výstavba v okrajových částech je příležitostí, jak se může město stát polycentrickým, je žádoucí přenést společenský i kulturní život také mimo historické centrum,“ doplnil Bém.

„Chceme pro Prahu jen ty nejkvalitnější projekty, “ uvedl radní Langmajer. Jako odstrašující příklad uvedl Londýn, kde věžáky vyrostly vedle Tower Bridge.
Důkazy, kudy architektonická cesta nevede, jsou zřejmé. „Z modelu vidíme, jak vysoké stavby jsou pro danou lokalitu únosné. Proto by holešovické mrakodrapy neprošly,“ řekl šéf pražských památkářů Jan Kněžínek.

Stavby musí být urbanisticky funkční

Šéf Útvaru rozvoje města Bořek Votava doplňuje, že nové projekty se musí do dané části města také hodit a především být urbanisticky funkční. „Při vytváření nových projektů posoudí město i únosnou míru dopravní zátěže dané lokality,“ řekl Votava.

V 3D počítačovém modelu architekti a památkáři z 28 pražských míst sledovali, jaký dopad na nejdůležitější památky a výhledy by měla zástavba dosahující 50, 80, 100 nebo 120 metrů.

Podle kritiků výstavby výškových budov, především na Pankráci, záleží na tom, jestli bude metodika závazná a zakotvená v legislativě. Zatím není. Langmajer Právu potvrdil, že městská rada má o metodice jednat za dva týdny a v horizontu týdnů se již může stát závaznou částí územního plánu, tedy i pro investory.

UNESCO bude o situaci v Praze jednat v červenci v kanadském Quebeku. Praha tak svůj závazek nejspíš stihne naplnit.

Pražské výškové projekty:
Kolben Tower - dominanta pražských Vysočan
Nové administrativní centrum v Karlíně
Tvář pražských Holešovic mají změnit mrakodrapy Tower City
Na Pankráci otevřeli první administrativní centrum Gemini
Nejvyšší budova v Česku získala kolaudaci