Pan George si koupil „přízemní byt s terasou“. Když se dostavil na přejímku bytu, zjistil, že podlaha bytu je cca 300 mm pod úrovní výstupu na terasu a vnitřní parapet je cca 150 mm pod rámem balkónových dveří. Dlažba terasy je cca 150 mm pod úrovní vnějšího parapetu balkónových dveří a dlažba navazuje ve stejné rovině na přilehlý terén.

Developer na otázku, zda je to takto v pořádku, sdělil písemně následující:
„Navržené řešení východu na terasu přes schůdek 150 mm vyplývá z konstrukčního a statického řešení konstrukce…… Navržené řešení je standardní, neodporuje žádné ČSN ani dalším předpisům pro výstavbu. Jiné řešení v tomto případě nebylo možné a na správnosti navržených řešení trváme.”

Když bude schod alias parapet vlhký, krok na něj bude hodně nebezpečný.

Když bude schod alias parapet vlhký, krok na něj bude hodně nebezpečný.

FOTO: Nemopas

Způsob výstupu na terasu ale nebyl zjevný ve specifikaci nabízeného bytu a panu Georgovi rozhodně nebyl sdělen předem. Jedná se také o poměrně neestetický prvek, i když to může být subjektivní hledisko. Nejdůležitější ale je, že provedené řešení nevyhovuje ani předpisům a požadavkům norem a není pravda, co v této věci sdělil panu Georgovi developer.

Pokud se jedná o „schůdek“ (tedy schod), jak toto řešení vstupu z terasy hlavní architekt nazývá, měl by být jako schod opatřen dlažbou nebo jinou vhodnou nášlapnou vrstvou a nikoliv měkkým plastovým a v případě vlhkosti určitě kluzkým vnitřním parapetem. Ten totiž z pohledu bezpečnosti vlastně neumožňuje nášlap na schod.

Skutečné převýšení je tedy vyšší než deklarovaných 150 mm. Při dešti, sněhu či náledí bude vstup do bytu dost nebezpečný akrobatický prvek. Pro člověka s omezenou pohyblivostí je to pak nepřekonatelná překážka.

Až bude ležet u oken půl metru sněhu, bude to v bytě jako v iglú.

Až bude ležet u oken půl metru sněhu, bude to v bytě jako v iglú.

FOTO: Nemopas

Dalším problémem může být pronikání vody do interiéru v oblasti balkónových dveří. Dům stojí v nechráněné lokalitě na okraji Prahy navazující na otevřený terén polí. Představme si situaci, kdy bude z polí naváta půlmetrová vrstva sněhu, nebo bude proti domu hnán prudký déšť.

Riziko zatékání v napojení okenního rámu na terasu bude vysoké, a je otázka, jak je toto místo hydroizolačně vyřešeno.

Bohužel si pan George nepozval inspektora nemovitostí při předání bytu a převzetí bytu podepsal. Pokud tedy nebude chtít bydlet tímto způsobem, bude pro něj řešení dané situace obtížné a zdlouhavé.

  Autor: Ing. Richard Kratochvíl, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu. U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Nemopas.

Ilustrační foto

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).