Ploché střechy a terasy mohou být odvodněny vnitřními vtoky (uvnitř v půdorysu střechy), nebo bočními vtoky či chrliči vedoucími skrz atiku na okraji střechy nebo do okapových žlabů na okraji střechy.

Posledně jmenovaný způsob, žlaby na okraji, se potýká se stejnými problémy, které jsme si ukázali v článku věnovaném odvodnění šikmých střech [celá zpráva].

Jediný vnitřní vtok na ploché střeše ucpal mrtvý holub. Při velkém dešti nastanou problémy.

Jediný vnitřní vtok na ploché střeše ucpal mrtvý holub. Při velkém dešti nastanou problémy.

FOTO: Archiv Nemopas

Dnes se tedy podíváme na nemoci druhých dvou způsobů odvodnění. Nebudeme zatím řešit problémy spojené s netěsností izolace, tj. např. s vadným napojením hydroizolační vrstvy na vtok. To si necháme na příště. Budeme se zabývat problémy vznikajícími v důsledku špatného návrhu a dimenzování vtoků a chrličů.

Potíže vnitřních vtoků

Vnitřní vtok je poměrně spolehlivým odvodněním ploché střechy. Jeho zásadním problémem je, že se může z nějakých důvodů ucpat. Inspektoři Nemopasu již našli na střechách ve vtocích mrtvého holuba, dětský míč, napadané listí, jablka a podobné předměty.

Situace, kdy je jediný vtok na střeše ucpán, může vést k velmi závažným haváriím. Voda nemá kam odtékat, stoupá a nastoupá až nad úroveň vytažení izolace na bocích střechy. V tu chvíli začne ve velkém rozsahu zatékat do objektu. Je třeba počítat i se statickým účinkem silné vrstvy vody. Každých 10 cm vody na metru čtverečním zvýší zatížení nosných konstrukcí o 100 kg. Takže se může dokonce stát, že vrstva vody svou vahou naruší statiku stropu.

Vnitřní vtok na terase je úzký a je situován tak, že dochází k jeho ucpání (např. listím). Důsledek nastoupání vody je vidět na přilehlých stěnách.

Vnitřní vtok na terase je úzký a je situován tak, že dochází k jeho ucpání (např. listím). Důsledek nastoupání vody je vidět na přilehlých stěnách.

FOTO: Encyklopedie vad nemovitostí

Jak se tomuto riziku bránit? Nejlepší je, pokud je na střeše ještě další odvodnění, další vnitřní vtok či například bezpečnostní boční přepady. Přece jenom se většinou dva mrtví holubi nedohodnou, že ucpou oba vtoky.

Pokud je na střeše pouze jeden vtok a žádné bezpečnostní boční vtoky, je potřeba, aby vtok byl chráněn vhodnou ochranou mřížkou či ochranným košíčkem a pravidelně kontrolován a čištěn, zvláště na podzim. A samozřejmě platí, že čím užší je vtok, tím je vyšší riziko ucpání.

Varující signály, na něž by si měli dát kupující u nových nemovitostí pozor:
Plochá střecha nebo terasa má po okraji atiku a jen jeden vnitřní vtok, nemá pojistný přepad skrz atiku.
Plochá střecha nebo terasa je odvodněna nevyhřívaným bočním vtokem nebo chrličem skrz atiku.
Vnitřní průměr vtoku je menší než 100 mm.

Dalším kritickým obdobím pro vtoky je zima. Vnitřní vtok je na tom z pohledu zamrzání většinou docela dobře, protože svod pod ním prochází teplým interiérem a je tím trochu vyhříván. Přesto ale riziko zamrznutí a tím ucpání hrozí. Proto, pokud chceme mít 100% jistotu, je dobré, aby vtok měl integrován systém vyhřívání.

Odvodnění terasy tenkými bočními vtoky (chrliči) skrz atiku v zimě zamrzá. Důsledkem je vlhnutí celé atiky.

Odvodnění terasy tenkými bočními vtoky (chrliči) skrz atiku v zimě zamrzá. Důsledkem je vlhnutí celé atiky.

FOTO: Archiv Nemopas

Potíže bočních vtoků či chrličů

Bočním vtokům skrz atiku na okraji střechy či terasy a chrličům (jsou to vlastně boční vtoky, které nejsou zaústěny do žádného svodu) hrozí stejné problémy jako vnitřním vtokům. Zásadní nemocí a bolestí, která je většinou trápí, je právě zamrzání.

Například v době, kdy jsou teploty vzduchu takové, že sníh již začíná tát, je atika kolem prostupujícího vtoku ještě zmrzlá a přitékající voda namrzá na stěnách vtoku. Problémy se zamrznutím mají prakticky všechny úzké (průměr menší než 100 mm) boční vtoky či chrliče bez integrovaného vyhřívání.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Nemopas.

Autor: Ing. Radim Mařík, inspektor nemovitostí

Inzertní sdělení
Inspekce nemovitostí NEMOPAS pomáhá majitelům nemovitostí a hlavně kupujícím i prodávajícím na realitním trhu zjistit skutečný technický stav nemovitosti. Inspekce tak šetří peníze za budoucí neplánované opravy nemovitosti a snižuje rizika realitního obchodu.
U nových domů a bytů inspektor pomáhá novým majitelům s převzetím nemovitosti od realizační firmy nebo developera. Majitel má tak šanci pomocí inspekce významně snížit riziko výskytu skrytých i zjevných vad a vyhne se tak budoucím nepříjemnostem při reklamacích.
 Inspekce nemovitostí NEMOPAS provádí certifikovaní inspektoři nemovitostí, kteří mají vzdělání a praxi v oboru pozemních staveb a technického zařízení staveb a jsou členy Asociace inspektorů nemovitostí (AIN).
Nemopas.

Ilustrační foto

FOTO: Nemopas

Technický stav nemovitosti je nejvíce podceňovanou skutečností při jejím nákupu. Kupující často věnuje enormní pozornost a energii vyjednávání o ceně, a k jeho škodě naprosto opomíjí samotný technický stav nemovitosti. Ten však může mít zásadní vliv na výslednou cenu. Tato zarážející situace se dá trefně vyjádřit lidovým příslovím našich předků „kupovat zajíce v pytli“, a taky je jí možno moderněji přirovnat k nákupu mobilního telefonu nebo počítače bez znalosti jejich základních parametrů.
Investici v řádech tisíců korun by bez znalosti parametrů neudělal nikdo, ale nákup nemovitosti za milióny korun bez znalosti jejího technického stavu je bohužel běžnou praxí. Jen málokdo si uvědomuje, že malý vlhký flíček v podkroví nebo drobná prasklina nad schodištěm má přitom často cenu mnoha stovek tisíc nebo i miliónů korun vydaných za následné opravy.
Důležitost této služby ilustruje i fakt, že služba je běžným doplňkem realitního trhu v zahraničí (v USA přes 90 % realitních obchodů).