Článek
Frézování dřeva a příbuzných materiálů je v podmínkách běžné domácí dílny docela dostupná věc. Horní frézky nepatří mezi nejdražší stroje a solidní modely se dají pořídit už za dva tisíce korun.
Další tisíce ale mohou spolknout kvalitní nástroje – stopkové frézy. Ze začátku si však vystačíte s několika základními frézami, které navíc bývají součástí příslušenství většiny frézek.
Jak už jste asi postřehli, samotný stroj se nazývá frézka, nástroj je fréza. Vzhledem k jejich velikostem je to trochu matoucí a v praxi se tato slova často nesprávně zaměňují.
Horní frézky existují v mnoha typech lišících se výkonem, provedením, možnostmi nastavení a nabízeným příslušenstvím.
Motor s frézou se posouvá po sloupkách a do výchozí polohy ho tlačí vinuté pružiny. U levných modelů jsou vně, u dražších pak uvnitř vodicích sloupků.
Co frézka umí?
Horní frézka je nepostradatelný pomocník pro vytváření různých drážek, polodrážek a profilovaných hran, stejně dobře si poradí se srážením hran pod nejrůznějšími úhly či s rozličnými rozsahy. Pomocí vhodné frézy můžete také „vyřezávat“ různé tvary, a to s vysokou přesností.
Některé nástroje dovolují kopírovat tvar předlohy a vyrobit tak přesnou kopii. Podle šablony lze zhotovovat libovolné množství stejných výrobků.
Nezastupitelné jsou vytváření drážek, v tomto případě ve tvaru písmene V. K rovnoběžnému vedení podél hrany obrobku můžete použít paralelní doraz.
Na srážení hran jsou vhodné lehké jednoruční hranové frézky. Motor se pak dá často využít i jako pohonná jednotka horní frézky.
Frézka je určena pro obrábění dřeva a materiálů z něj vycházejících – dřevotřísky, překližky či MDF. Desky lisované z jemných pilin se frézují obzvlášť dobře, protože se při frézování nevyštípávají dlouhé třísky a řez je proto perfektní.
U dřeva, především měkkého, se kvalita obrobené plochy liší v závislosti na směru vláken. Někdy je řez tzv. chlupatý a je potřeba ho dodatečně opracovat broušením. Fréza s perfektně ostrými břity a pomalý posuv nástroje je předpokladem čistého řezu.
Nejdůležitějším nastavovacím prvkem je hloubkový doraz, který dovoluje nastavení s přesností na desetiny milimetru.
Otočný prvek s různě vysokými dorazy se šikovný pro rychlou změnu hloubky frézování ve třech krocích, které si můžete nastavit po libosti.
Jak tento stroj funguje?
Horní frézka je v podstatě motor s kleštinou pro upnutí nástroje. Horní se jí říká proto, že ji vedeme většinou po horní straně obrobku a nástroj pracuje shora.
Pohonná jednotka je usazena v základně, která dovoluje pohyb motoru s nástrojem nahoru a dolů, čímž lze nastavit požadovanou výšku nástroje, resp. třeba hloubku drážky.
Některé horní frézky mají vodicí sloupek s hřebenem, který umožňuje krokový posuv motorové části, což je praktické především při použití ve frézovacím stolku.
Na ozdobné sražení hran u hranolů na pergolu budete potřebovat větší nástroj, a tudíž i výkonnější frézku. Řez provádějte raději postupně než v celé hloubce najednou.
Frézky se liší výkonem motoru. Čím výkonnější motor, tím větší nástroje můžete používat. Malé frézky o příkonu od 600 do 900 W jsou určeny pro lehké práce, jako je srážení hran a frézování úzkých drážek. Teoreticky s nimi uděláte skoro všechno, jen budete muset postupovat po menších krocích, tedy ubírat vždy jen malou třísku.
Frézky s motorem o příkonu 900–1600 W jsou univerzální a stačí na všechny běžné úkoly v domácí dílně. Jsou však už robustnější a na některé drobné práce méně vhodné. Největší běžně dostupné frézky mají příkon až 2500 W a poradí si i s frézováním trámů na pergolu či s výrobou dveřních výplní.
Regulace otáček se hodí při používání fréz s rozdílnými průměry a také pro přizpůsobení různým materiálům, aby nedocházelo k jeho pálení.
Do většiny frézek lze díky výměnným kleštinám upínat frézy s různými průměry stopek.
Většina frézek má regulaci otáček (cca 10 000–30 000 ot. za min), takže je lze přizpůsobit opracovávanému materiálu, ale také nástroji. Fréza s větším průměrem bude mít stejnou obvodovou rychlost při nižších otáčkách než fréza s malým průměrem.
Frézy jsou běžně k dostání se stopkou o průměru 6, 8 a 12 mm. Většina frézek dovoluje díky výměnné kleštině pracovat se dvěma průměry stopek, méně výkonné stroje zvládnou frézy se stopkou 6 a 8 mm, výkonnější frézky pak 8 a 12 mm.
Standardem je dnes aretace hřídele pomocí kolíku, takže k utahování a povolování upevňovací matice stačí jeden klíč.
Nástroje se pohodlněji mění u frézek, které mají plochý kryt motoru, takže se na něj dají postavit vzhůru nohama.
Frézka vzhůru nohama
Frézky v truhlářské výrobě bývají často spodní – jde o stacionární stroj, z jehož pracovní desky „kouká“ velká fréza. Obrobek se vede po stole většinou podle nějaké vodicí lišty nebo pomocí úhlového vodítka. Pro většinu operací je toto uspořádání vhodnější, proto se vyrábí různé příslušenství pro horní frézky, které je promění ve spodní.
Frézky uzpůsobené pro upevnění do stolu mívají dokonce samočinnou aretaci, kdy při plně vysunutém motoru kolík sám zaskočí do otvoru ve hřídeli.
Při používání frézky na dřevo používejte odsávání pomocí dílenského vysavače, jinak se vám jemný dřevní prach rozletí po celé dílně.
Nejjednodušší jsou plastové či kovové desky, k nimž se frézka zespodu připevní. Deska se pak vloží do stolku, buď koupeného, nebo vyrobeného svépomocí. Levným frézovacím stolkům se raději vyhněte, mnohem lepší je udělat si stolek vlastní.
Další možností, jak využít horní frézku, je kombinace s kopírovacím kroužkem a šablonou, podle níž lze zhotovit velké množství stejných obrobků.
Nejpohodlnější a nejbezpečnější je spínač přímo na rukojeti, který lze sepnout a po stisknutí pojistky.
Pro toto použití jsou vhodnější výkonnější stroje, do nichž lze upnout frézy o větším průměru. Některé stroje jsou dokonce vybaveny zdvihem ovládaným pomocí speciální kličky ze spodní strany frézky. Praktická je v tomto případě také funkce automatické aretace vřetena, díky níž můžete výměnu nástroje provést, aniž byste museli sahat pod stůl.
Některé modely horních frézek mají kolébkový přepínač (0/I), což je praktické při upnutí do frézovacího stolku. Takový vypínač by měl mít funkci antirestart.
Zajímavým řešením je kombinovaná frézka, kdy se pohonná jednotka dá spojit s různými základnami a použít jako hranová i horní frézka.
Bezpečnost práce
Horní frézka je stroj s rychle rotujícím ostrým nástrojem, a to je potřeba respektovat. Ochranné brýle jsou samozřejmostí.
Vysokootáčkové obrábění je také velmi hlučné, proto nepodceňujte používání sluchátek nebo špuntů do uší. Velmi nebezpečné jsou volné části oděvu, které se vmžiku dokážou namotat na frézu.
Z horní frézky můžete jednodušší udělat spodní, když ji připevníte zespodu k desce, ať už kupované nebo zhotovené svépomocí.
Pro použití ve frézovacím stolku jsou nejlepší frézky s krokovým posuvem a výstupem pro ovládání pomocí kličky skrz desku stolku.
Malé frézky lze vést jednou rukou, větší však vždy veďte oběma rukama. Nástroj do řezu posouvejte pomalu a teprve poté, co dosáhne plných otáček. Horní frézku po hraně obrobku veďte z leva doprava – správně ji musíte do řezu mírně tlačit. Při špatném směru má stroj nebezpečnou tendenci po materiálu „utíkat“.
Rychlé nastavení přesné hloubky dosáhnete jen s frézkami, které mají mikroposuv.
Frézovací stolek v kombinaci s frézou s opěrným ložiskem je ideální pro zhotovování ozdobných lišt.
Pracujte jen s perfektně ostrými nástroji (frézami) a ubírejte raději vícekrát menší třísku než velkou třísku najednou.
Stroj s frézou vysunutou pod úroveň základny nenechávejte postavený na pracovním stole. Při nechtěném spuštění frézky by mohlo dojít k nečekaným pohybům stroje.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz:
