Článek
Drtiče kuchyňských odpadů, které jsou stále častěji umísťovány do nových kuchyní jsou součástí odtokového hrdla dřezů, odpad je v nich drcen na malé částečky a ty se pak dostávají přes kanalizaci do čístíren odpadních vod.
Podle názoru Jana Habarta z České zemědělské univerzity se tak do kanalizace dostává více znečišťujících látek, které zejména při plošnějším použití mohou výrazně zvýšit náklady na čištění odpadních vod a snižovat účinnost čistíren.
"Při extrémním zatížení mohou způsobit i kolaps čistírny, rozdrcené zbytky mohou být potravou pro hlodavce. Při použití drtičů výrazně vzrůstá spotřeba vody, během drcení se doporučuje ponechat téci vodu," vysvětlil Habart.
Testy kolaps neprokázaly
Asociace dovozců a prodejců drtičů potravinových odpadů (APD) v úterý vydala zprávu, která se odvolává na průběžné výsledky testů Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM v Praze.
Z ní podle APD vyplývá, že testovaná domovní čistírna odpadních vod (ČOV) přímo v areálu ústavu snesla nejen zatížení odpovídající používání drtiče v domácnosti, ale dokonce zvládla i testovací přetížení odpovídající dvojnásobku základní hodnoty.
Původně se předpokládalo, že dojde ke kompletnímu zhroucení ČOV kvůli přetížení zvýšeného látkového zatížení o 50%. Tento předpoklad se podle výsledků testů nenaplnil. Podle Renaty Bendové byly testy prováděny přímým dávkováním do domovní čistírny, dimenzované pro domácnost.
"To, na co si stěžují některé kanalizační firmy ohledně drtičů v klasické kanalizační síti, představuje pouze desetiny promile zátěže pro danou komunální ČOV. Pokud na některých čistírnách odpadních vod něco nefunguje a to pak vede k překračování stanovených limitů, není to vinou drtičů," řekla Bendová.
Jsou ale i jiná rizika
Odpadní vody z domácností se ale často míchají s odpadními vodami z továren a malých provozoven. Tak jsou kaly, které by se za jiných okolností (neznečištěné) daly využít např. jako hnojivo, znehodnocené a jejich využití pro zemědělskou půdu je nemožné. "Pouštění drcených kuchyňských bioodpadů do kanalizace, ve které se míchají s odpadními vodami z domácností, živností, kanceláří, průmyslu,... přináší více problémů než výhod, " vysvětlil Novinkám Antonín Sleška z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
"Myslím si, že je lépe zavést na bioodpady separovaný sběr, který je dnes obvyklý např. v Rakousku, Německu, některých částech Itálie a Švédska, pilotně se se sběrem odpadů můžeme setkat také např. v pražské čtvrti Dolní Chabry, v Uherském Hradišti, Kroměříži i jinde," řekl Habart.
Schéma odděleného sběru a využívání odpadních vod a odpadů. Zdroj Biom.cz
Podle Slejšky mohou být drtiče kuchyňského odpadu prospěšné, pokud se ovšem používají v rámci systému odděleného sběru a využívání odpadních vod a biologických odpadů. "V Česku zatím, pokud vím, nic takového není," uvedl.