Hned na začátku je třeba zdůraznit, že stejně jako u jiných živých tvorů ani tady neplatí stoprocentně obecné návody. Každá kočka je individualitou, a tak je k ní třeba přistupovat. Obecně je ale s výchovou koček podstatně větší problém než třeba s výchovou psa.

„Kočka není smečkové zvíře, je větší individualista, a tak přirozeně necítí tolik potřebu se člověku podřizovat nebo přizpůsobovat mu své chování. To je důvod, proč to poměrně často ve spolužití člověka a kočky zaskřípe, nebo se dokonce stane neúnosným,“ vysvětluje Petr Studil, který kočky chová v brněnském bytě.

Porozumět své kočce by se měl snažit každý, kdo si ji pořizuje a chce s ní sdílet byt nebo dům. Samozřejmě ten, kdo má kočky na zahradě u domu, nemusí moc problémů řešit. Ale stále více koček je chováno v bytech a tam se nesoulad mezi kočkou a člověkem může projevit naplno.

Příčiny nejsou vždy zcela jasné

Najít příčiny problémového chování kočky nebývá vždy jednoduché. Samozřejmě je možné vyhledat pomoc odborníka.

„Nakonec ale vše musí řešit sám majitel, nikdo jiný,“ říká Karolína Jurásková, kočičí behavioristka z agentury Holidaycat, která pomáhá majitelům s jejich problémovými mazlíčky.

„Kočce s problémovým chováním nestačí podat zázračnou pilulku, která by vše vyřešila. My majitelům ukážeme, jak kočka přemýšlí a co potřebuje, zbytek už je na nich,“ doplňuje.

Majitelé koček, které žijí jen na zahradě nemívají se svými mazlíčky obvykle příliš problémů.

Majitelé koček, které žijí jen na zahradě, nemívají se svými mazlíčky obvykle příliš problémů.

FOTO: Martina Jarošová

Vždy je třeba něco v domácnosti a přístupu ke kočce změnit. Jen tak je možná náprava. Pro nalezení příčin problémů se vyplatí požádat někoho dalšího, nezatíženého místem a prostředím, kde kočka běžně žije.

Stěhování jí vadí

Nejčastějším problémem je u koček plachost. Ta může být dána nějakou špatnou zkušeností s lidmi. Kdo si pořídí dospělou kočku, často se s plachostí u svého nového mazlíčka setká. Většinou bývá příčina plachosti ale jinde. Kočka je tvor fixovaný na své prostředí, které zná a které je jejím teritoriem. Jakékoli změny tak špatně snáší.

Jednou z událostí, které kočky obecně nesou nelibě, je stěhování. Aby si na nový domov zvykly, potřebují k tomu hodně času a trpělivosti ze strany svého majitele.

Jednou z událostí, které kočky obecně nelibě nesou, je stěhování. Aby si na nový domov zvykly, potřebují k tomu hodně času a trpělivosti ze strany svého majitele.

FOTO: Martina Jarošová

Přestěhování do nového bytu, přestavení nábytku apod., to jsou pro kočku stresové faktory, které se mohou projevit plachostí a bázlivostí. „Takový stav, daný novým prostředím, se majitel nemusí pokoušet nijak násilně řešit,“ upozorňuje Petr Studil.

„Stěhovali jsme se několikrát s kočkou a její prvotní plachost a ostražitost postupně zmizela, jak se pomalu sama s novým prostředím seznámila a začala se v něm cítit jistě a bezpečně,“ uklidňuje.

Kočce je tak třeba při všech změnách dát čas a nikdy ji násilně do ničeho netlačit. Tím se její nejistota jen prohlubuje a náprava pak stojí více času a kočku více stresuje.

Značkování je nepříjemné

Dalším častým problémem, především u kocourů, je značkování, ale také vyměšování mimo místo k tomu určené. Značkování svého teritoria je u koček přirozené. Většina koček si ale zvykne v bytě natolik, že už nemá potřebu v něm značkovat, tedy močit. Pokud kočka „značkuje“, může to mít několik příčin. Například nové prostředí, přírůstek do rodiny. A je jedno, jestli jde o nové zvíře nebo třeba o dítě.

„Stávalo se nám po přestěhování, že kocour si občural všechny rohy. Ale jak jeho nejistota v novém prostředí opadala, tak si i přestal značkovat,“ směje se Studil. Močení a kálení mimo kočičí záchod může mít svůj původ i v tom, že v záchodě není pro kočku vhodný materiál, může být i hodně znečištěný nebo je na místě, které pro kočku není příjemné.

Pokud je značkování dáno geneticky, pak je třeba zvláštních opatření, o kterých je dobré se poradit s odborníkem. Používají se různé feromonové prostředky, balení míst do fólie, úklid speciálními čisticími prostředky a podobně.

Agresivní kočka je zlý sen majitele

Není agrese jako agrese. Samozřejmě kočka může mít genetické predispozice k takovému chování. Častější ale bývá agrese kočky z důvodu nějakých špatných zkušeností či kvůli stresu. Pak stačí příčinu stresu odstranit a chování mazlíčka se vrátí do normálu.

„Velmi častým problémem bývá agresivita, kdy kočka útočí na lidi nebo jiné kočky. Důvod bývá ten, že kočce majitel nedopřává vše, co potřebuje. Kočka je šelma, potřebuje lovit, chrání si teritorium. Žije s námi, my ji krmíme a hladíme, ale nesmíme zapomínat, že má i další potřeby,” říká Karolína Jurásková.

Účinným způsobem, jak zabránit kočce v ničení zařízení bytu, je věnovat jí dostatek času a pozornosti. Kočky v každém věku ocení například hry související se svým škrábadlem, ale také například hru na schovávanou.

Účinným způsobem, jak zabránit kočce v ničení zařízení bytu, je věnovat jí dostatek času a pozornosti. Kočky v každém věku ocení například hry související se svým škrabadlem, ale také například hru na schovávanou.

FOTO: Martina Jarošová

Lov a vybití loveckého pudu člověk kočce v panelovém bytě těžko poskytne. Proto je třeba najít náhradní aktivity, které jí lov budou nahrazovat. V první řadě je to dostatek času, kdy si s kočkou někdo hraje. Skvělým řešením jsou různé zavěšené hračky, s nimiž si může hrát i sama.

Násilí a tresty nepomohou

Staré přísloví říká, že kočka není pes. A to je třeba si vždy uvědomit, pokud chceme kočku odnaučit nějakému problémovému chování. Povely, příkazy a tresty na ni většinou nepůsobí a mají za následek jen prohlubování problémového chování.

Trestání koček není řešením jejich problémového chování. Velice často v nich tresty nežádoucí zlozvyk ještě utvrzují. Obzvláště nezkušení chovatelé by se trestům měli vyhýbat a místo toho se obrátit na radu k odborníkovi.

Trestání koček není řešením jejich problémového chování. Velice často v nich tresty nežádoucí zlozvyk ještě utvrzují. Obzvláště nezkušení chovatelé by se trestům měli vyhýbat a místo toho se obrátit na odborníka.

FOTO: Martina Jarošová

„Samozřejmě i kočku lze trestat, ale mělo by to být s mírou, a hlavně ve správný okamžik a správným způsobem,“ varuje Petr Studil. Trestání kočky za její problémové chování je ale velice citlivé téma a především majitel, který nemá odborné znalosti a neporadil se s odborníkem, by kočku trestat prostě neměl.

Máchání čumáku kočky v její vlastní loužičce, kterou udělala, nebo třepání za kůži, když vyšplhá na záclony, to vše vede jen k upevnění a zintenzivnění jejího problémového chování.

Lezení, šplhání, skákání, škrábání

Právě to, že náš čtyřnohý svěřenec leze po okenních závěsech, záclonách nebo škrábe čalouněný nábytek, bývá častý problém. Kočka nám to ale určitě nedělá naschvál, je to její přirozené chování.

V přírodě ráda šplhá mimo jiné proto, že vyhledává vyvýšená místa, kde má přehled o svém okolí. Své teritorium si, kromě moči, značí i škrábáním např. kmenů stromů apod. Škrábáním si také obrušuje své dorůstající drápky.

Kočky milují vyvýšená místa. Rády na nich odpočívají i pozorují okolí. Pokud jim takové majitel v bytě nevytvoří, najdou si je samy. na skříni, na televizi, kdekoli.

Kočky milují vyvýšená místa. Rády na nich odpočívají i pozorují okolí. Pokud jim taková místa majitel v bytě nevytvoří, najdou si je samy – na skříni, na televizi, kdekoli.

FOTO: Martina Jarošová

„Šplhání a škrábání po nábytku jsme výrazně omezili u našich koček tím, že jsme jim pořídili takzvaný kočkostrom,“ uvádí Petr Studil. „První jsme zakoupili, ale další jsme si sami vyrobili ze silnějšího kusu větve obalené sisalovým lanem. Dosahuje od podlahy až ke stropu a naše kočky ho vskutku milují,“ radí.

To je asi nejpřirozenější způsob, jak toto nežádoucí chování omezit. Samozřejmě je možné i kočku citlivě potrestat, pokud i přesto škrábe nábytek. Ale především je dobré hry s ní provádět na takovém „kočkostromě“. Eliminace pomocí chirurgického odstranění drápků, jak se to dělá v USA, je podle našich zákonů zakázána jako týrání.

Jak se vyvarovat nežádoucího chování

Chovatel koček – začátečník by si měl hlavně zjistit informace o jednotlivých plemenech. Některá vyžadují více, jiná méně aktivity. To by měl být základní ukazatel při volbě plemena.

„Bohužel se velmi často setkáváme s tím, že lidé si kočku pořídí s představou, že ji dvakrát denně nakrmí, trochu se pomazlí a všichni budou spokojeni,“ vysvětluje Karolína Jurásková.

„Když má pak zvíře nadbytek energie, první problém je na světě. Často se k tomu přidává i nedostatečně upravený prostor, v němž se kočka necítí dobře, je nejistá a frustrovaná. Taková kočka pak může cítit potřebu si teritorium více značkovat. A člověk, místo aby se kočce snažil pomoct, prohlásí, že to dělá naschvál,“ říká.