Asi je to tak trochu sen každého majitele papouška, aby s ním mohl na procházku do přírody, tam by ho nechal volně létat a papoušek by se bez problémů vrátil.

Ale nemyslete si, že je to tak jednoduché. O tom by mohlo mluvit mnoho majitelů, kterým papoušci doma poslušně sedali na ruku nebo rameno, když ale omylem zůstalo otevřené okno, ptáci odletěli a už je nikdo nikdy neviděl.

Volnoletectví se proto musí učit od ostatních, zkušenějších nadšenců, kteří se se svými opeřenci této disciplíně věnují. Je to práce na dlouhou dobu a vyžadující trpělivost.

Není to cirkusová drezura

Jako první je nutné si uvědomit, že volnoletectví není žádná sportovní disciplína ani cirkusová drezura.

„Myslím, že volnoletectví se může věnovat skoro každý, kdo to opravdu myslí vážně,” říká Pavlína Krautschneiderová, která se se svými dvěma papoušky ara věnuje volnoletectví už více než rok.

„Předtím, než prvně papoušek vyletí sám, je potřeba ujít dlouhou cestu tréninku, a to chce čas a trpělivost. Také vám dopředu nikdo nezaručí, že právě váš papoušek vůbec někdy bude připraven sám letět,” dodává.

Nejčastěji se volně létá s papoušky ara. Ale jsou i další druhy, které jsou pro volnoletectví vhodné.

Nejčastěji se volně létá s papoušky ara. Ale jsou i další druhy, které jsou pro volnoletectví vhodné.

FOTO: skupina Uzavřená křídla

A co přináší volnoletectví papouškovi? Jeho odpůrci často upozorňují na rizika, která volně poletujícímu papouškovi v přírodě hrozí. Samozřejmě, volnoletectví je spojeno i s riziky, ale vždy je nutné dát na misky vah na jednu stranu rizika a na druhou přínosy, které to pro papouška má. Rizika hrozí i volně žijícím papouškům.

„Volnoletectví je ta nejlepší věc, kterou můžete papouškovi dopřát,” upozorňuje Karel Otruba, který se této kratochvíli věnuje ve skupině Uzavřená křídla už pět let.

„Posilňuje ho to jak fyzicky, tak psychicky. Volnoletci mají také proto vyšší imunitu proti nemocem,” doplňuje.

Jak začít

Nejlepší je kontaktovat zkušenějšího člověka, který se volnoletectvím zabývá. A to ještě před pořízením papouška, protože ne všechny druhy se pro volnoletectví hodí. Především se volně létá s papoušky ara, kakadu a žako.

„Každý druh papoušků má jinou povahu a některé jsou pro volnoletectví vhodnější. Co se týče věku, čím dříve se s volnoletectvím začne, tím lépe. U starších papoušků je to pak již velmi těžké, ne-li nemožné,” vysvětluje Karel Otruba.

Papopušci se učí létat s kšírky. Ty jsou pro nácvik volnoletectví nezbytné.

Papoušci se učí létat s kšíry. Ty jsou pro nácvik volnoletectví nezbytné.

FOTO: Karel Otruba

Papouška si vždy pořizujte od zkušeného seriózního chovatele, tedy nikoliv v prodejně se zvířaty či na inzeráty s podezřele nízkými cenami. Zkušení majitelé, kteří s papoušky volně létají, určitě budou mít pár tipů a kontaktů na dobré chovatele. A také samozřejmě rádi poradí začátečníkovi při výběru vhodného druhu a při výcviku. Samozřejmostí je dobrý zdravotní a fyzický stav mláděte.

Při koupi mláděte určitě nepoznáte, zda papoušek bude volnoletec, nebo ne. Ale obecně platí, že papoušek v dobré fyzické kondici a konstituci má pro to maximální předpoklady. Také bude více odolný vůči některým nákazám, které jsou pro papoušky v mladém věku velkým rizikem.

Základ je vazba na majitele

Jak již bylo řečeno, s výcvikem je vhodné začít v co nejnižším věku papouška. Existuje dokonce i názor, že mládě je třeba oddělit co nejdříve od rodičů a dokrmovat uměle, aby si víc na člověka zvyklo. Zkušenosti z praxe ale nakonec ukazují, že rozdíl v porovnání s přirozeně vyrůstajícími mláďaty není nijak viditelný.

Základem nácviku volnoletectví je dobrá vazba papouška na majitele. Jako ve všech případech se tato nevytváří ze dne na den. Je k tomu třeba spousta času a trpělivosti.

Základem nácviku volnoletectví je dobrá vazba papouška na majitele. Jako ve všech případech se nevytváří ze dne na den. Je k tomu třeba spousta času a trpělivosti.

FOTO: Karel Otruba

„Velmi důležitá je vazba papouška na majitele, takže s volnoletectvím vlastně začínáme již od mláděte fixací na majitele a navykáním na kšírky, které jsou nezbytnou pomůckou při nácviku volného letu,” popisuje Pavlína Krautschneiderová.

Je tedy jasné, že volnoletectví je pouze pro lidi, kteří jsou ochotni se svému papouškovi opravdu intenzivně věnovat. Mít takového opeřence celý den v kleci jako ozdobu interiéru, jednou za čas ho z ní vytáhnout a chtít z něj mít volnoletce, je zcela nesmyslná a neuskutečnitelná představa.

Reálné není ani nechat si papouška vycvičit někým jiný, protože, jak jsme již zmínili, nejdůležitější je vazba na majitele, který s ním žije a cvičí.

Kšíry jsou základní pomůckou

Pro začátek tréninku volnoletectví potřebuje papoušek vybavení skládající se ze tří základních věcí - patří sem kšíry, provázek a bidlo, na němž se navlékání postroje trénuje. Postroj, který volnoletečtí nadšenci nazývají kšírky, je nezbytný, protože na něm je zpočátku papoušek uvázán a učí se létat na krátké vzdálenosti.

Jeho nošení je třeba ptáka naučit, začít se musí už od malička. Bez toho, aby se papoušek oblékl do postroje a toleroval jeho nošení, se do volnoletectví nelze pustit.

Způsob učení na postroj je především věcí velké trpělivosti a motivace papouška. Při chybném postupu se opeřenec kšír začne bát a odmítat je a jen velice těžko a dlouho se bude tento stav napravovat.

Procházky a první prolety

Divoce žijící papoušci nemají problém s orientací a bez problémů se vracejí na svá hnízdiště nebo na místa, kde přespávají. Pokud uletí papoušek žijící v zajetí, má problém se vrátit. Hlavně proto, že tito ptáci nejsou zvyklí na podněty, kterým jsou venku vystaveni, a tak se prostě vyděsí, vystresují a cestu domů už nenajdou.

Papoušek-volnoletec proto především musí být zvyklý na pobyt mimo klec nebo byt. Proto, když se naučí mít na sobě postroj, uvážeme na něj provázek a chodíme s papouškem na procházky tak, aby byl vystaven nejrůznějším podnětům - hluku dopravy, okolo chodících lidí, projevům zvířat na ulici apod. Papoušek si brzy na procházky zvykne a bude za ně velice vděčný.

Na procházkách lze po čase začít s krátkými prolety, papoušek ale musí být pořád upoután. To vše už by se mělo u začátečníků dít pod dohledem zkušenějšího kolegy.

Rizika číhají všude

Volné létání papoušků je logicky spojeno také s nejrůznějšími riziky. Všichni, kdo se tomuto koníčku věnují, se jim samozřejmě snaží co nejvíce vyhnout.

Provázek a kšírky slouží k nácviku papouška na volný let. K němu se ale může odhodlat majitel až ve chvíli, kdy si je zcela jistý tím, že papoušek neuletí.

Provázek a kšírky slouží k nácviku papouška na volný let. K němu se ale může odhodlat majitel až ve chvíli, kdy si je zcela jistý tím, že papoušek neuletí.

FOTO: Pavlína Krautschneiderová

„Volnoletectví lze v podstatě provozovat kdekoliv, dokazují to i zkušení volnoletci po celé ČR,” říká Pavlína Krautschneiderová, a dodává: „Vždy záleží na úrovni schopností papouška. Pro začátečníka jsou nejvhodnější volné plochy bez překážek, zkušení volnoletci létají i na sídlištích velkých měst. Při výběru vhodného místa je nutné přemýšlet, jaká rizika, jako je elektrické vedení, frekventovaná silnice, vlak a podobně v místě papouškovi hrozí, případně volit místa jiná.”

Trénink je třeba vést tak, aby se papoušek v místě cítil v pohodě a bez stresu. „Veškerá rizika se snažíme co nejvíce minimalizovat. Například tím, že chodíme do odlehlých oblastí. Na takových místech se toho papouškovi nemůže moc stát, ale stále může hrozit například napadení dravcem,” vysvětluje Karel Otruba.

K výcviku se proto volí nejlépe otevřené louky nebo pole, kde není elektrické vedení, neruší zbytečně nárazové zvuky (železniční tratě, střelnice apod.).

Létání je krásné

Délka výcviku papouška pro volné létání je velice individuální a vyžaduje nekonečnou trpělivost a důslednost. Než poprvé papouška vypustíte volně, může uběhnout mnoho měsíců každodenního tréninku, ani pak není všemu konec.

„Výcvik by neměl být uspěchaný a měl by být pečlivý. Při prvním vypuštění by si měl být majitel jistý, že je on i papoušek připravený. Samozřejmě prvním vypuštěním trénink nekončí. Udržovat tyto dovednosti se určitě musí,” vysvětluje Karel Otruba.

Pro chovatele velkých papoušků není snad nic hezčího, než možnost vidět svého svěřence volně létat v krajině a užívat si volného pohybu. Zároveň to posiluje i jeho zdraví a psychiku.

Pro chovatele velkých papoušků není snad nic hezčího, než možnost vidět svého svěřence volně létat v krajině a užívat si volného pohybu. Zároveň to posiluje i jeho zdraví a psychiku.

FOTO: Pavlína Krautschneiderová

Odměnou je nakonec krásná souhra člověka a papouška, kdy oběma volné létání přináší viditelnou radost a štěstí. A nejen to. Volnoletci se často účastní různých veřejných akcí, kdy si krásný pohled na volně poletující barevné opeřence mohou vychutnat i návštěvníci.

A na závěr rada, kterou je třeba zdůraznit obzvlášť v dnešní době, kdy mnozí chápou domácí zvíře jako pouhou ozdobu nebo jako robota, kterého lze naprogramovat.

„Volnoletcem se papoušek nestává během pár dní, je opravdu nutné s ním trénovat a věnovat se mu. Nicméně ani to vám nezaručí, že nakonec volnoletcem bude. Vnímejte svého papouška, a pokud si nejste jistí jeho schopností vrátit se, nepouštějte jej. Nenuťte papouška být volnoletcem, chtít musí papoušek, nejen jeho majitel,” uzavírá Pavlína Krautschneiderová.