Hlavní obsah

Ilustrátorka Ilona Polanski se zabydlela v podkroví šestipodlažního činžáku

Právo, Zdeněk Smíšek

Byt ilustrátorky Ilony Polanski není pro starý. V podkroví šestipodlažního činžáku bez výtahu je moderně a nebojácně zařízený. Stojí za to tam vystoupat schody! A také výhled z terásky přes okolní střechy na pražské Vršovice je bonusem.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Obývací pokoj s kuchyní se za dobrého počasí může otevřením dveří proměnit v jednu velkou „terasu“.

Článek

Ilustrátorka Ilona Polanski se s partnerem na doladění interiéru snadno shodla. Mají stejný vkus a Mikoláš Voverka je spolumajitelem malé firmy na výrobu jízdních kol – Repete – vlastně také originálních, uměleckých předmětů.

Ilona zase tvoří většinu dne v ateliéru na Letné, kde mají s kamarádem studio Tomski & Polanski, které založili roku 2013.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ilustrátorka Ilona Polanski

Moderní bazar

„Studovala jsem ilustraci a grafiku v Plzni na Západočeské univerzitě a kolega Lukáš animaci ve Zlíně. Po škole jsme se spojili v tandem a kreslíme na zakázku. Považujeme se spíš za řemeslníky než umělce. Nebo se to prolíná. Připravujeme podklady pro animované filmy, krátká videa, plakáty nebo třeba obaly na čokolády. Všechno, kde je potřeba kresba nebo malba.

Spolupracujeme i s architektonickými studii na výzdobě interiérů – kreslíme rovnou na zdi. Třeba v kavárnách, ale i v soukromých prostorech. Pracujeme i na počítačích, ale je to pořád prostě výtvarničina,“ konstatuje se spokojeným úsměvem rodačka z Prahy.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Přes chodbu se vstupuje do ložnice, koupelna a WC jsou za dveřmi obloženými stejně jako stěna.

„Máme to pestré a nikdy ne stereotypní,“ dodává a mimoděk tak charakterizuje i interiér bytu.

Prolínají se tu pod šikmými i rovnými stropy moderní detaily s nábytkem z bazarů. Od plechové skříně s prosklenými dvířky – kde dříve zřejmě bývaly vyskládané léky, jsou dnes těstoviny a luštěniny – po moderní osvětlení, včetně lamp zpravidla používaných na výstavách.

Atmosféru bytu podtrhuje dřevěné obložení stěn i dveří, které prostupuje celým prostorem od ložnice přes předsíň až po kuchyňskou linku. Kvalitní dubová dýha je ozdobou sama o sobě.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Mladá patriotka

„Nejprve jsem si tu zvykala, protože pocházím z Lipence na okraji Prahy – ve vícegeneračním domečku se zahradou jsme bydleli i s babičkou a dědou. Takže centrum je velká změna. Jsem vlastně holka z vesnice, i když dneska je ta čtvrť spíš, bohužel, satelit. I tak se tam ráda vracím třeba na víkendy. V létě se tam dopravuji z centra i na kole – napojím se na cyklostezku a je to paráda!

Foto: Jan Handrejch, Právo

Lišty na zavěšení pánví se dají běžně koupit. Konzoly na stropě k umístění osvětlení se používají ve výstavnictví.

Tady to má zase jinou atmosféru a po roce a půl jsem se stala patriotkou. Ráda ale vzpomínám i na bydlení na Letné nebo na Žižkově, kde to mělo také své kouzlo.

Anonymitu velkoměsta jsem nikdy nevnímala. Jednotlivé čtvrti mi připadají jako propojená městečka, kde se lidi docela znají a vytvářejí vlastně téměř komunity. I v tomto domě je kupodivu většina mladých lidí a výtah zatím ještě až tak nepostrádáme,“ konstatuje Ilona. Možná i proto, že během zednických prací na rekonstrukci podkroví tu ještě nebyla.

Foto: Jan Handrejch, Právo

I bílou ložnici zdobí dřevo. Stěny bytu obrazy hostitelky neozvláštňují.

„Přistěhovala jsem se k příteli, když už podkroví mělo tuto podobu. Pomohl mu s ní rodinný přítel architekt Martin Vrátník ze studia MOA. Původně to byly dva malé byty a veškerý materiál se při rekonstrukci tahal ručně po schodech. Včetně rámů oken a francouzských dveří – bezpečnostních a protipožárních! Já už pak do toho vstupovala jen s těmi holčičími věcmi, typu skříň na kořenky, zrcadla, knihovna, květiny...,“ přiznává hlavní zásluhu partnerovi.

Foto: Jan Handrejch, Právo

„Plus je, že oba máme rádi nové i staré věci. Jsme takoví sběratelé a obcházíme i bazary.“

Zlidštěný prostor

„Když spolupracujeme s architekty na dokončení interiéru, tak se snažíme s naší vizí respektovat v první řadě klienta, který tam bude žít nebo pracovat. Což je společný cíl. Lidé si od nás poměrně často nechávají místo vytapetování namalovat linkovou kresbu na stěny.

Foto: Archiv Tomski & Polanski

Kresba na stěně bytu v Dejvicích je inspirována Jelením příkopem.

Ve veřejném prostoru dnešek většinou diktuje minimalismus až strohost, ale kresby a malby prostory zlidšťují. Kombinace minimalismu s dotekem kresby vytvořené lidskou rukou je ale hezká. Graffiti nejsou náš obor a nelíbí se nám, když se zničí dílo někoho jiného. Ovšem legálně vyzdobené plochy mají svůj půvab.“

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám