Hlavní obsah

Jak bydlí Petr Čech, pokračovatel mlynářského rodu a majitel ostrova u Berounky

Právo, Zdeněk Smíšek

Nejen stavení mlýna s vodní elektrárnou je kouzelným místem, ostrůvkem, kde se zastavil čas. Hrdý pokračovatel mlynářského rodu, strojní inženýr Petr Čech, vlastní navíc i skutečný ostrov tvořený tokem Berounky a náhonem k jeho mlýnu!

Foto: Petr Hloušek, Právo

Náhon hlídá říční panna zrozená v místní keramické dílně. První záznam o vodním díle pod Šlovicemi je v zemských knihách z roku 1549 a potvrzuje právo používat past na ryby vybudovanou v jezu, tzv. slup.

Článek

Už samotné bydlení by zde někdo z města mohl považovat za oběť. I když je tu krásně, je to vlastně i o čekání na další povodeň. Od časů vodou odnesených a Otou Pavlem popisovaných se na samotě u osady Šlovice-Slabce vlastně až tolik nezměnilo. Vzácné místo!

Střídavý proud od Kolbena

„Místnosti v přízemí máme obložené dlaždicemi. Bláto po záplavách musíte odstranit hned, později je to téměř nemožné,“ konstatuje zkušeně náš hostitel ještě předtím, než nás zve na prohlídku expozice Elektroskanzenu s původním a prvním Kolbenovým elektromotorem u nás. Zde se – na Rakovnicku – poprvé vyráběl střídavý proud a exponáty vypovídají o první elektrifikaci. Mlýn na elektrárnu nechal v roce 1911 předělat Václav Čech, děd našeho zasvěceného průvodce.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Elektroskanzen Čechův mlýn ve Šlovicích je technická památka v původní stavbě mlýna a elektrárny.

„Patřila nám i nedaleká hospoda, kam děda nechal samozřejmě zavést SVŮJ proud, a když se tam večer rozsvítilo, tak zářilo celé údolí a hasiči si mysleli, že hoří les,“ vzpomíná Petr Čech, který ani po sedmdesátce neuvažuje o obsahu slova důchod.

Foto: Petr Hloušek, Právo

V areálu buduje i expozici připomínající hlavně inženýra Kolbena, který v Americe spolupracoval s Edisonem. Však se inženýru Čechovi za jeho úsilí dostalo na místě samém osobního uznání i od potomků slavného krajana.

Začátkem června se tu chystala další sláva – připomínka stého výročí založení prvního mlýna na elektrický pohon v ČSR a desáté výročí Elektroskanzenu Čechův mlýn – na kterou se sjíždí nejeden slovutný inženýr či profesor a fanda nadšeného úsilí pana Čecha.

Foto: Petr Hloušek, Právo

V roce 1911 mlýnská usedlost vyhořela. Zůstalo jen původní spodní patro s klenutím, které dnes tvoří obytnou část objektu. V bývalé mlýnici vzniklo muzeum, kde jsou k vidění neprovozované stroje a informační panely.

Skřítci i říční panna

Kouzla místa se naučila užívat i partnerka našeho hostitele Kateřina Hasmanová, která se seberealizuje i tvorbou keramiky. V přilehlé hospodářské budově si zařídila ateliér s pecí. Inspirací je jí samozřejmě i okolní příroda a zvířena.

„Sousedovi“ přes řeku – Honzovi Vyčítalovi – vytvořila několik koček v podobě jeho nezaměnitelných kreseb. Na Čechově mlýně se opravdu nescházejí jen znalci techniky!

Foto: Petr Hloušek, Právo

Petr, Kateřina a Emička.

Expozici vodní elektrárny si do mlýna přicházejí prohlédnout vodáci i školní výlety. Zdarma. A Petr Čech se proměňuje v průvodce (během svého pestrého života také přednášel studentům), jehož slova hltají i děti, které něco takového v tabletech ještě neviděly.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Když se někdo zeptá, co je dlužen, tak odpovídám, že vstupné je dobrovolné. Budujeme to tu bez jakýchkoliv dotací a o penězích to tu pro mne opravdu není. Ale věřte, že o problémech s razítky a povoleními bych vám mohl vyprávět dlouho. I o tom, jak mi jako výrobci elektřiny vadí celý ten byznys kolem fotovoltaických elektráren,“ konstatuje průvodce místem, kde nejen procházejí, ale také se podepisují dějiny.

Energie na rozdávání

„Vůbec tady žít není pro městského člověka snadné. Já pocházím z Hořovic, což není daleko, ani velkoměsto. Ale Petr pracoval třicet let v Praze. Že se sem natrvalo vrátil, jen potvrzuje, že tu ctí rodinné kořeny,“ stačí nám ještě říci paní Kateřina, než odveze vnučku Emičku na angličtinu.

Ostatně vyjet od řeky serpentinami na rovnou silnici je vlastně také výkon.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Obytné místnosti v přízemí jsou preventivně obloženy dlaždicemi, kterým by případná povodeň tolik neublížila. Kouzlo starých časů připomínají i rodinné fotografie.

Foto: Petr Hloušek, Právo

„Když jsme se sem přistěhovali a dokončila se tady rekonstrukce přízemí, přišla povodeň. Dva roky jsme tu žili s věcmi v krabicích. Pak se také utrhl kus skály za domem a udělal díru ve zdi. Naštěstí v místnosti nikdo nebyl,“ vyjmenovává s lehkým úsměvem paní domu situace ze života ve mlýně s (moderní) vodní elektrárnou a dlouhou historií v chráněné krajinné oblasti.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Také jedna z ložnic v patře má svou atmosféru.

Foto: Petr Hloušek, Právo

O hravosti našeho hostitele svědčí vedle všech technických i rodinných památek i grilovací domek, který nechal podle severské inspirace postavit na břehu náhonu. Něco mezi jurtou a teepee.

Stavbička s lavicemi okolo otevřeného ohniště uprostřed a odvětráváním ve špičce střechy nabízí pohodlné posezení i stolování.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Grilovací domeček nabízí zázemí za každého počasí.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Prkénko lze vytáhnout ze stojanu u grilu a položit si ho na kolena. Pohodlné a praktické!

„A když se tu hraje na kytary, je tu i skvělá akustika,“ potvrzuje radost ze života ve mlýně po předcích Petr Čech. Je mu tu lépe než pod Řípem a těší jej zájem o místo i ze strany jeho syna a široké rodiny, kterou sem přivedl.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám