Hlavní obsah

Jan Uzel našel zálibu v rekonstrukcích nemovitostí

Právo, Zdeněk Smíšek

Šestadvacetiletý absolvent umělecké střední školy, obor užitá fotografie, Jan Uzel říká, že má svůj dosavadní dospělý život rozdělený do tří etap: studium, armáda a rekonstrukce nemovitostí.

Foto: Jan Uzel (8x)

Třípokojový byt na téměř osmdesáti metrech čtverečních charakterizuje linie oken.

Článek

„Když se mě přátelé ptají, co teď vlastně dělám, nedokážu na tuto otázku jasně odpovědět. Jeden den jsem zedníkem, druhý podlahářem a třetí den fotím.“

Na současnou profesní dráhu bohužel Jana nasměrovala tragická událost. Před rokem mu zemřel otec – Rakušan, po kterém převzal starost o rodinné nemovitosti. Rekonstrukce a pronájmy jsou práce na plný úvazek, zejména v čase, kdy bydlí v Praze.

Foto: Zdeněk Smíšek, Právo

Jan Uzel

„Rekonstruovat interiéry, zařizovat je a starat se o jejich pronájem mě baví. Našel jsem se v tom. A uvědomil jsem si to, už když jsem před dvěma lety začal opravovat tento pražský byt.“

Stromy za okny

„Byt musel projít celkovou rekonstrukcí, protože předchozí nájemníci si bytu moc nehleděli a ruku v ruce se svými domácími mazlíčky byt devastovali. Nejvíc to odnesly dřevěné parkety. Je tu vlastně vše nové, od rozvodů elektřiny, přes omítky a okna,“ vyjmenovává náš hostitel, kterému se odborné vzdělání hodí i k dokumentování proměn jeho nemovitostí.

Foto: Jan Uzel

Pečlivě zrenovované je i zápraží a chodba ve tvaru L. Kovová svítidla korespondují s klikami nových dveří.

„Někdo možná v sídlišti vidí panelákové město, ale my z oken koukáme na střechy vilek uprostřed zahrad. Nezatahujeme závěsy, protože k nám nikdo nevidí. Nemáme ani žaluzie a koukáme lidem do zahrad. Díky novým a kvalitním oknům je tu i ticho. V současnosti dávám do pořádku dům za Prahou, a proto náš pražský byt plně nezařizuji. Například nevěsím na zdi obrazy, aby byl byt připraven pro nové nájemníky.“

Foto: Jan Uzel

Částečné propojení s kuchyní ozvláštňuje celý prostor.

Foto: Jan Uzel

I kuchyň ctí decentní a světlé odstíny.

Řada oken – přes obývací pokoj, ložnici a třetí pokoj se vstupem na balkón – byt zdobí. Okno je i v kuchyni, která se úpravou příčky ještě více propojila s obývákem.

Jedno jeho zákoutí, na české poměry možná překvapivě, zdobí stojan s naaranžovanou částí vojenské výstroje. Takové samurajské zákoutí. Nikoliv samoúčelné. Jan ještě nedávno sloužil u elitní vojenské jednotky (Horští myslivci) rakouské armády.

Foto: Jan Uzel

V obývacím pokoji je místo i na jídelní stůl.

Po několika letech služby je i dnes členem rakouských aktivních záloh. „Tento byt jsem měl jako základní tábor, ve kterém jsem už přebýval, a ještě tady byly pytle s cementem.“

Samouk v akci

„Renovovat byt ve Vídni je tak drahé, že je lepší si tam dovézt řemeslníky z Prahy. I to pendlování autem se vyplatí. Také jsem se raději naučil dost věcí dělat sám. Samozřejmě ne ty kvalifikované, jako třeba elektřinu. Do té bych se raději nepouštěl. Na druhé straně je pravda, že jsem pronájmem vídeňského bytu získal finanční nezávislost a mohu se věnovat dalším projektům. Dělám fotky do knížek a starám se i o dvě nemovitosti v Korutanech.

Nejen v pražském bytě, kde máme nyní s přítelkyní svůj domov, se snažím ctít poctivé řemeslo i materiály. Ze začátku jsem se mockrát spálil při výběru řemeslníků a také jsem se od té doby musel naučit říkat: ,Tak takto ne, předělejte to.‘ Záleží mi na tom, aby se podnájemník v bytě cítil dobře a nejlépe jako doma. Není to pro mne jen o předání klíčů. Jsem rád, když jsem s nájemníky v přátelském kontaktu na základě oboustranné důvěry. Beru to tak, že nemovitosti, kterými disponuji, mám půjčené – nikdo z nás tu nebude věčně a ty věci za mnou na lafetě nepojedou. Chci, aby po mně zůstaly věci v pořádku i pro budoucí generace.

Vždycky jsem si vážil řemeslné práce, ale najít dnes kvalitního řemeslníka je výhra v loterii. Nešetřím na kvalitních materiálech, aby byt vypadal dobře i po x letech. Také mě baví dělat rukama (na rozdíl od všech členů naší rodiny, kteří čekají, až k nim přijedu a vyvrtám díru na pověšení obrazu). Za pochodu se učím stále novým věcem,“ usmívá se Jan.

Foto: Jan Uzel

Celá v bílém je i nová koupelna.

Ve vlastně minimalisticky zařízeném bytu je na první pohled patrné, že jsou zde upřednostňovány kousky nábytku s historií.

„Raději mám starou tonetku než moderní sériový nábytek. To ale neznamená, že nábytek v předsíni není z Ikea.“

Na cestě k oboustranné spokojenosti

„Než jsem se sem nastěhoval, střídal jsem různé studentské podnájmy v Praze i v Písku. Vždycky mi vadilo, že majitele pronajímaných bytů nezajímal jejich stav a jen si hlídali, jestli mají na účtu včas peníze. Na druhé straně vím, že to mnohdy nefunguje ideálně ani obráceně, až z toho mám pocit, že se v Čechách vypěstoval jakýsi třídní boj mezi majiteli a podnájemníky, při kterém jsou naštvaní vlastně všichni. Toho se nechci zúčastnit.

Foto: Jan Uzel

Nový kabát dostal i vídeňský, vlastně tomu pražskému podobný, byt. Chodbu ve středu bytu zdobí i nové zárubně a dveře.

Foto: Jan Uzel

Všechny nemovitosti, které mi projdou rukama, jsou v takovém stavu, že bych v nich rád bydlel i já sám. Svým přístupem se podle mého názoru liším od většiny pronajímatelů. Když jsem byl před půl rokem na návštěvě u podnájemníků ve vídeňském bytě, měl jsem skvělý pocit z toho, že mě nájemníci přivítali a byli se svým bydlením spokojeni. Doufám, že se má filozofie ukáže do budoucna jako správná.“

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám