Drobná herečka s energií na rozdávání se s chutí a vervou pustila i do zařizování dobře vymyšleného bytu s prostornou terasou v novém bytovém domě.

Není náhoda, že středobodem čtyřpokojového domova je kuchyň. I když v rohu obývacího pokoje, ze kterého zabírá téměř třetinu.

Herečka a dabérka Petra Hobzová

Herečka a dabérka Petra Hobzová

FOTO: Petr Horník, Právo

„Vařím, mám dvě děti. Tak vařím denně. Ne že bych se v tom vždy vyžívala, ale když mám čas, tak si s chutí i vymýšlím recepty,“ konstatuje lakonicky, když nám předvádí, jak jí vyhovuje, že se u kuchyňské linky uspořádané do účka může otáčet na jednom místě a všude dosáhne. A přes barový i pracovní pult vidí na dění kolem. A to, jak přiznává, bývá i při častých návštěvách, rušné.

Aby nechyběl vzduch

Podzimní kytky na terase sice náhodou, ale přesto, ladí s obklady ozvláštňujícími fasádu domu.

„Je to nějaký plastový obklad, sice to působí moderně, ale mně se to moc nelíbí, raději upřednostňuji i v interiéru pravé materiály – kámen, dřevo, sklo a vůbec odkazy na přírodu, do které se ráda vracím. Tak jsem si nechala část stěny obývacího pokoje obložit kamenem,“ vypočítává herečka, už nějaký rok působící hlavně v Praze.

Prostornost příjemného bytu naznačuje už chodba z předsíně.

Prostornost příjemného bytu naznačuje už chodba z předsíně.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Před lety jsem si myslela, že mi nebude vadit, když se z Budějovic hnu. Teď se tam ale vracím raději a raději. Nejen kvůli blízkým. Mnozí lidé v Praze ani nevědí, co jim chybí. Až když se dostanou do přírody, tak zjistí, že jim prostě chybí vzduch.

Do osmnácti jsem bydlela u rodičů v domečku se zahrádkou a chalupu máme v Novohradských horách. Každé prázdniny a víkendy byly jasné. Já ani nepotřebuji chodit do lesa, stačí mi koukat do zeleně, na kytičky. Praha je pro mne čím dál více hektická, a protože mám hodně práce, jsem hektická i já.“

Srdeční záležitosti

Petra Hobzová miluje například letní představení na Hradčanech v rámci Shakespearovských slavností.

„Paničky Windsorské hrajeme už sedmou sezónu a po boku Bolka Polívky a Simony Stašové je to radost. Máme stále vyprodáno a už se těším na osmou sezónu.

Kamenné obklady dodávají střídmě zařízené místnosti na osobitosti.

Kamenné obklady dodávají střídmě zařízené místnosti na osobitosti.

FOTO: Petr Horník, Právo

Divadlo hraji ráda, ale můj život na něm nestojí. Navíc – herecké soubory je pro někoho snadné zrušit, ale těžší je vybudovat nové s nezaměnitelnou energií. Odstranit něco, co funguje, je – obávám se – česká specialita. Spíš se bojím, aby se někdo nevracel k myšlence zrušit v Krumlově otáčivé divadlo. To je moje srdeční záležitost. Odehrála jsem tam spoustu krásných představení. I pod režijním vedením Jiřího Menzela. Ráda se vracím do Jihočeského divadla. V Budějovicích jsem hrála od dětství.“

Kytky mají čestné místo i v drátěném koši na tyči v kuchyňské lince, kam se častěji dávají například skleničky nebo ovoce.

Kytky mají čestné místo i v drátěném koši na tyči v kuchyňské lince, kam se častěji dávají například skleničky nebo ovoce.

FOTO: Petr Horník, Právo

Květiny a obrázky jsou, vedle kamenného obkladu, hlavními atributy výzdoby současného interiéru. Čestné místo mezi obrázky má ten namalovaný Viktorem Preissem, bývalým kolegou z Vinohradského divadla.

„Viktor má chalupu kousek od nás, tak my jsme takoví Jihočeši,“ usmívá se při vzpomínce na společné kořeny naše hostitelka.

První byla kuchyň

„Nechci tady žádné divadelní opony. Mám ráda vzdušné interiéry a tím, že jsem chtěla linku v barvě ořechu, tak jsem podle toho doplňovala další kousky nábytku. Kuchyň z Oresi mě bavilo i sestavovat, protože v prodejně, kam jsem jim donesla mapku, se mě hezky ujali a dali jsme to společně dohromady podle mých potřeb.“

K realizaci představ o zařízení kuchyně patří i pořízení lednice – vinotéky („Víno mám ráda.“) Chutnala by tu i kapka rosy. I děti si na nový byt, kde jsou teprve od loňského srpna, zvykly rychle – už proto, že třináctiletý Kryštof a osmiletá Klára mají každý svůj pokoj. „Žijeme si tu ve třech jako dobrá parta a je nám hezky,“ usmívá se paní Petra.

Není těžké uhodnout, kde kraluje mladý pán ...

Není těžké uhodnout, kde kraluje mladý pán ...

FOTO: Petr Horník, Právo

... a kde je princeznino!

... a kde je princeznino!

FOTO: Petr Horník, Právo

„Byt jsem vybírala i podle možnosti garážového stání. Parkování je pro mne důležité, protože jsem pořád na cestách. Žádný designový nábytek tady nehledejte. Vše je podle možností matky samoživitelky. Ještě tady potřebuji umístit nějaké kytky z minulého bytu.

Přírodní barvy a materiály mají hlavní slovo i v nadčasové koupelně.

Přírodní barvy a materiály mají hlavní slovo i v nadčasové koupelně.

FOTO: Petr Horník, Právo

Poprvé jsem sem vstoupila, když tu ještě byly betonové podlahy. Vybírání i podlahových materiálů mě na jedné straně bavilo, na druhé to byl stres. Ale výsledek, myslím, dopadl dobře. K obkladům do koupelny mi dopomohl kamarád, který je dováží z Itálie. Šlo mi o to, aby byly nadčasové a nepodléhaly módě. Ostatně o to mi šlo v celém bytě.“

Změny zatím netřeba

„Nepotřebuji designové kousky nábytku, potřebuji mít prostor, kde je mi dobře. Už když jsem přišla do ještě nedokončeného bytu, hned mi v něm bylo dobře. Jsem citlivý člověk, možná přecitlivělý, a když se mi tohle přihodilo, tak jsem si řekla, jak je to skvělé, protože teď už je to jenom na mně a o věcech, které si umím zařídit. A taky mám ochotné kamarády. Se stěhováním mi pomohli i tatínkové spolužáků mých dětí.“

Terasa bude na léto zařízena téměř jako zahradní posezení.

Terasa bude na léto zařízena téměř jako zahradní posezení.

FOTO: Petr Horník, Právo

I když je Petra Hobzová v bytě ráda a žádné změny neplánuje, budoucnost vidí jasně.

„Jsem ráda, že nekoukám na další barák, a jednou na tu stěnu přijde dřevěná pergola. Šestnáctimetrová terasa je bonus a vlastně náhoda, za kterou jsem ráda.“

„Jsem ráda, že nekoukám na další barák, a jednou na tu stěnu přijde dřevěná pergola. Šestnáctimetrová terasa je bonus a vlastně náhoda, za kterou jsem ráda.“

FOTO: Petr Horník, Právo

„Na stará kolena půjdu do Budějovic. Do baráčku rodičů. Mám tam spoustu kamarádů a plán je takový. Nechápu lidi, kteří mohou střídat různé pronájmy. Mě by to stálo hodně energie a připadala bych si vykořeněná. Potřebuji mít hnízdo.“