Ve zrenovované prvorepublikové vile, v samém srdci dříve výletního místa za Prahou - v Klánovicích - k tomu má ideální podmínky.

V receptech i na talíři Hana Michopulu preferuje domácí suroviny.

V receptech i na talíři Hana Michopulu preferuje domácí suroviny.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Předchozí majitelé do vilky, původně postavené možná na pokraji kýče, dnes s určitou historickou cenou, dlouho nic neinvestovali. Museli jsme předělávat téměř vše. Včetně nové střechy a krytiny i na arkýřích a věžičkách. Původní podobu jsme zachovali a také interiér, i když nově a moderně zařízený, odráží dobovou atmosféru,“ konstatuje manželka syna řeckých rodičů, kteří přišli do republiky v padesátých letech minulého století. "Je Čech jak poleno," dodává naše hostitelka, když nás pozvala k povídání u ostrůvku uprostřed kuchyně. Prý u něho zakotví většina návštěv.

Zvětšené kouzlo místa

"Před sedmi lety jsme spoléhali na to, že šlo o dobrou investici, když jsme koupili levně starý dům. Samozřejmě jsme se poučili, jako všichni ostatní před námi, že kdybychom to bývali byli zbourali, udělali bychom lépe. Ale díky tomu, že jsme šli tou romantičtější, i když méně ekonomickou cestou, tak tu duch místa opravdu zůstal."

Obliba květin vedla k výběru reprodukcí.

Obliba květin vedla k výběru reprodukcí.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Za první republiky patřila vila rodině Džbánků, která byla jednou ze třech vlastníků továrny Triola. „Měli tu venkovské sídlo s tenisovými kurty na sousední zahradě, která jim také patřila. Selanka.“

V přízemí nechali současní majitelé jednu stěnu vybourat a zařízením zimní zahrady - jídelny vznikl jeden velký a víceúčelový prostor, který zabírá vlastně víc jak polovinu přízemí domu. V patře mají ložnici a dvanáctiletá dvojčata každá svůj pokoj.

Když svítí slunce, je v zimní zahradě - součásti prostoru bez zbytečných příček - nejlépe.

Když svítí slunce, je v zimní zahradě - součásti prostoru bez zbytečných příček - nejlépe.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Bydlení ve starém baráku se nevylučuje s moderními a novými věcmi při vytvoření útulné atmosféry. Jsem ráda, že to tu nevypadá disneylandově,“ pochvaluje si současný stav s jakousi lehkostí, nadhledem i šarmem naše hostitelka. A kouzlo místa s teplem domova možná i proto na nás (a asi i na jiné příchozí) působí příjemně jako zimník pro zmrzlého. Ale jak paní Hana záhy potvrzuje, starosti, nervy, výdaje a neshody si při zařizování užili také.

 Návyky a rozměry na míru

„S původním architektem jsme se museli rozejít, i když nabízel hezké věci, ale ukázalo se, že rozpočet ho nepálí. I po vybírání mezi nabízenými kuchyněmi v různých studiích jsem dospěla k tomu, že nejlepší bude, když si necháme skříňky vyrobit přesně podle mých představ a dané dispozice s výklenkem.“

Původní inspirací prý byla stará Anglie, ale architektka, se kterou se nakonec investoři potkali, jim prý vysvětlila, že věci mohou vypadat jako staré, ale mají být nové.

Dřevěné obklady stěny a police ve stejné barvě dotvářejí vyladěný celek.

Dřevěné obklady stěny a police ve stejné barvě dotvářejí vyladěný celek.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Stavební činnost jsme přežili s úspěchem a na špatné věci se nám už podařilo zapomenout. Dnes opravdu není poznat, co je nové a co původní. Sama jsem si strašně dlouho sbírala výstřižky s inspiracemi z různých časopisů. Samozřejmě je to tu zařízené podle toho, že už jsem od začátku věděla, že tento prostor pro mne bude kuchyní, laboratoří, pracovnou a zároveň trochu kancelář i showroom, kde lidi uvidí, jak pracuji. Investice odpovídá tomu, že nejde jen o bydlení.“

V kuchyňské sestavě jsou nepřehlédnutelná litinová kamna Aga na plyn. Fungují na principu sálavého tepla a ve dvou troubách nad sebou je různě vysoká teplota, takže se pečicí nádoby přemísťují podle potřeby.

Nejvýjimečnějším zařízením kuchyně jsou litinová kamna se speciálními plotnami.

Nejvýjimečnějším zařízením kuchyně jsou litinová kamna se speciálními plotnami.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Nepotřebuji nejnovější technické novinky a drahé značky. Spíš jsem se soustředila na realizaci kuchyně podle mých představ a návyků při vaření. Například na shoz odpadu, třeba zbytků zeleniny, vedle dřezu na pracovním pultě - ostrůvku. Jde opravdu jenom o nerezem vyložený otvor v desce, pod kterým je odpadkový koš. Taky jsem si dopřála jeden velký hořák na plyn pro vaření na pánvi.“

Zpátky domů

Hana Michopulu vyrůstala v pražském činžáku - pět lidí ve dva plus jedna! „A k tomu žigulík výhradně na víkendové cesty na chatu a zahrádku. Jako spousta jiných tenkrát jsem trávila dětství na rodinných galejích - na zahrádce, kterou rodiče měli za Prahou.

Úplně jsem to nenáviděla a vracela se domů s hlínou za nehty a záviděla kamarádkám výlety na hrady a zámky. Nicméně jsem díky tomu mohla poznat, jak chutná domácí špenát a dalo mi to základní správnou představu o tom, jak mají vypadat a chutnat čerstvé suroviny. Možná si to ti, kteří dnes nakupují v supermarketech, už ani neuvědomují. Shodou okolností dnes žiju kousek od Polabí a jezdila jsem nakupovat raději tam než pro brambory dovezené z Nového Zélandu.“

Dřevěná lavice pod okny ozvláštňuje posezení u jídelního stolu vedle vstupu do zadní části zahrady.

Dřevěná lavice pod okny ozvláštňuje posezení u jídelního stolu vedle vstupu do zadní části zahrady.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Životní i profesní zkušenosti vyústily ve vydávání kuchařek (nejnověji Recepty z farmářského trhu - zimní období) a rozjetí tržnic s nabídkou domácí zeleniny přímo od pěstitelů. To vše pod poetickou značkou - Zpátky domů. A z koníčku se Haně během let stala práce.

Aby těch okolností psaných životem nebylo málo, tak obě dcery musejí dodržovat speciální dietu, protože mají potravinovou alergii. „Uhlídat správnou skladbu potravin - zejména, když byly malé - je opravdu náročné a musím být u každého jejich jídla. Zařídila jsem si tedy pracovní náplň tak, abych mohla být doma. Navíc se mi moc líbí, když lidi dělají něco tam, kde bydlí a pomáhají tak i místu. Proto třeba i ty klánovické trhy.“