„Nejprve jsme se synem, který má firmu na rybářské potřeby, koupili rybník od firmy, která už ho nechtěla,“ vypravuje u náhonu JUDr. Těšínský začátek příběhu o zvelebování kousku Vysočiny. „Po čase byl na prodej i tento mlýn. Jeho majitelé zdědili jiný domek, který jim vyhovoval lépe. Mimochodem, rybáři zde stanují i v mrazech, ale jinak je to tu k normálnímu životu opravdu přes zimu drsné. Poprvé v životě jsem tu na dvoře viděl na teploměru mínus 25 stupňů. Taková je Vysočina!“

Jaroslav Těšínský je rád za vodou i před vodou. Mlýn je hned pod hrází.

Jaroslav Těšínský je rád za vodou i před vodou. Mlýn je hned pod hrází.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Majitel agentury Musica Bohemica se sem nejezdí ani tak kochat přírodními scenériemi (k tomu v hejlovském mlýně stačí pohled z jakéhokoli okna), jako spíše technickými odkazy předků.

Cestování krajem i časem

„Baví mě technické věci a tady je například už devadesát let funkční vodní turbína s generátorem. Někde nabídnou návštěvě třeba domácí buchty nebo místní speciality, my vás pohostíme vlastním elektrickým proudem. No, kde se vám to stane,“ směje se.

Rybník Hejlov a mlýn jsou ozdobou Vysočiny. Kralují zde kapři vážící i přes dvacet kilogramů. Odtud je i český rekord, mezi rybáři známý kapr Maty (32 kg).

Rybník Hejlov a mlýn jsou ozdobou Vysočiny. Kralují zde kapři vážící i přes dvacet kilogramů. Odtud je i český rekord, mezi rybáři známý kapr Maty (32 kg).

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Poměrně zachovalá je i mlýnice a byl bych rád, kdyby se mi časem podařilo sehnat další staré mlynářské stroje k jejímu zařízení. Už teď je tu vlastně malá expozice. Chodí se sem dívat rybáři (nejen naši, ale i ti, co jezdí na Hejlov z Anglie, Německa nebo Polska) i děti z jedné pelhřimovské školky,“ nezakrývá spokojenost s výsledky svého budovatelského úsilí náš průvodce.

Patří k nim vybudování pokojů pro hosty, ale i nový rybníček za humny. O nápady (např. rozšíření terasy za stodolou - s nádherným výhledem do údolíčka) na další stavební úpravy tu není nouze. „Jen tak sedět a koukat do krajiny, to bych nevydržel. To není relax, to je nuda. Beru to tady jako technickou památku a baví mě udržovat ji v chodu. A tekoucí voda, která je všude kolem, nejen pohání stroje, ale dává tomuto místu spolu s nádhernou přírodou obrovskou dynamiku a kouzlo.“

Krb korunoval přeměnu starého seníku na prostor k posezení.

Krb korunoval přeměnu starého seníku na prostor k posezení.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Fotokopie technického výkresu stavení nezdobí jen stěnu, ale také potvrzuje, že pátrání v pelhřimovském archivu se současnému majiteli - nadšenci vyplatilo. Odkazy na historii tu jsou všudypřítomné, včetně vytesaného nápisu na kamenných zárubních dveří ve stodole.

„První zápis v katastru je z roku 1860, ale to je doba, kdy se katastrální mapy zakládaly. Takže ten mlýn tady může být klidně pět set let zpátky, protože nápis vytesaný v kamenné zárubni dveří je datován rokem 1559.“

Silné stěny a vysoké stropy charakterizují obytné místnosti ve mlýně.

Silné stěny a vysoké stropy charakterizují obytné místnosti ve mlýně.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Nad kopií výkresu s průřezem mlýna nám při čtení legendy doktor Těšínský připomíná, že v roce 1902 stačil na roli stavebního povolení, projektu i kolaudace jeden papír s podpisem okresního hejtmana (podpis nečitelný) a samozřejmě s kulatým razítkem. „Hrubantovi jsou první zapsaní majitelé, prý je to starý mlynářský rod.“

Zelená budoucnost

„Elektroinstalace tu byla vysloužilá, dělali jsme komplet i nové rozvody vody, včetně přípojky z vesnice, protože původní studánka už nestačila. Ale jinak bylo stavení docela udržované. Samozřejmě je tu i nová čistička odpadních vod.“

Část půdy stodoly je šikovně využita k zastřešenému posezení s výhledem na hladinu rybníka.

Část půdy stodoly je šikovně využita k zastřešenému posezení s výhledem na hladinu rybníka.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

Proměnou prošla i stodola uzavírající hospodářský dvůr. Tam, kde byla jen hliněná podlaha, je dnes dlažba a útulnému rustikálnímu prostoru dominuje nový krb v čele dlouhého jídelního stolu. Dílo z kamenných kvádrů je nápadem akademického sochaře Zdenka Hůly z Kostelce nad Černými Lesy. A prostor, kromě funkčnosti - opravdu zvelebuje.

Dnes částečně zatravněný hospodářský dvůr má i vodní nádrž.

Dnes částečně zatravněný hospodářský dvůr má i vodní nádrž.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Dovedu si představit, že bychom v budoucnu na okolních loukách, které k objektu patří, měli třeba i ovce nebo koně. Ale to už by bylo třeba, aby tu správce a porybný bydlel trvale - slušný, spolehlivý a pracovitý člověk s rodinou a se vztahem k docela drsné přírodě. Nevíte o nějakém?“

Jalový přeliv, česle, turbína, elektromotor, transmise (hřídel rozvádějící hnací sílu vody na jednotlivé stroje) a další součásti vodního mlýna má náš průvodce v malíčku a o funkčnosti některých z nich, včetně upravování napětí z generátoru, nás přesvědčuje v rozlehlém stavení.

Ochránce ryb

Proměna mlýna a jeho okolí je od roku 2003 značná, přesto místo na svém původním a jedinečném rázu nic neztratilo. Své zkušenosti s lidmi a technologiemi si Jaroslav Těšínský rozšířil i o zkušenosti se zvířaty. Jsou tady vysazené vydry. Vodní cestu za pytlačením v malém rybníku jim znesnadňuje mohutná mříž v náhonu a plot kolem rozlehlé zahrady.

Hřídel s chybějící řemenicí mohla pohánět hned několik strojů včetně pily.

Hřídel s chybějící řemenicí mohla pohánět hned několik strojů včetně pily.

FOTO: Václav Jirsa, Právo

„Nevím, proč se ochranáři vždycky zamilují do nějakého zvířátka, které pak chrání na úkor ostatních. Že vydra zlikviduje i stovky ryb ročně, to už je nepálí,“ pozastavuje se JUDr. Těšínský nad rovnováhou mezi starostmi s rybami a lidmi.

Stoletá mlýnice je i s násypkami téměř funkční.

Stoletá mlýnice je i s násypkami téměř funkční.

FOTO: Václav Jirsa, Právo