Článek
Společný příběh rodiny se začal odehrávat v tomto domě, původně ale měli mladí manželé menší byt. Po osmi letech se naskytla možnost výměny za větší, a zároveň se v té době prodávaly byty do osobního vlastnictví. Nově získané větší prostory byly v původním stavu, a tak manželé od začátku počítali s postupnou rekonstrukcí.
Klasické začátky
„V první fázi proměny bytu bylo štukování, vybourání příčky mezi kuchyní a obývacím pokojem, výměna oken,“ vzpomíná Kája Polívková, a manžel ji doplní:
„Odstranění příčky bylo částečné, zrušili jsme samostatný vchod do kuchyně z chodby, zdilo se bytové jádro.“
V bytě jsou po rekonstrukci také tolik potřebné úložné prostory.
Také využili jako ostatní majitelé stejně situovaných bytů možnosti získat pár metrů čtverečních ze společné chodby. Část, která vedla jen k jejich bytu, obezdili, a vznikla nová předsíň. Kompletně se v této fázi dělaly v celém bytě nové elektroinstalace.
Vysněná kuchyně
Kája Polívková měla o podobě kuchyně a vzhledu sestavy poměrně jasné představy: „Chvíli trvalo, než jsme našli u značkových výrobců vhodný vzor. Koupelna zůstala v původním místě i rozloze, zvětšila se jen o šířku vybouraného. Místnost, určená pro kuchyňskou linku, je velmi světlá a slunná, takže jsme se nebáli zvolit antracitový odstín dvířek s matně kovovými doplňky.“
V odpočinkovém prostoru našla své místo televize a také rádio s přehrávačem.
Příjemně působí i tehdy ne zcela obvyklý formát dvířek - obdélník na šířku, stejný tvar a formát má i obklad u kuchyňské sestavy. Původně zamýšlený tvar L po rozvážení ještě nakonec rozšířili o další malou sestavu se třemi zásuvkami a úložným prostorem na láhve. Myčka na nádobí byla poměrně zánovní a dost kvalitní nato, aby se jen tak pro nic za nic vyhodila. Proto v kuchyni zůstala jako solitér, nová trouba a sporák jsou už vestavěné. Lednice má svůj zvláštní výklenek vybudovaný při rekonstrukci, a s kuchyní barevně ladí.
Odpočinkový prostor je vybaven skromně, ale účelně. Zaujmou také nová dřevěná okna.
Všechno tajně zařídila dcera
A potom přišla fáze proměny, se kterou manželé nepočítali, všechno tajně zařídila dcera, a tak byl vpád televizního štábu a kreativního týmu z pořadu Jak se staví sen parádním překvapením.
Dívčí pokoj poskytuje vše potřebné k životu, nechybí ani pracovní kout.
„Naše zkušenost z natáčení je rozporuplná, to by bylo na delší řeč,“ konstatuje manžel a dodává: „Námi řízená a dělaná postupná rekonstrukce bytu trvala čtyři roky, a celkově jsme do postupně ní vložili kolem šesti set tisíc. Oni byli hotovi za čtyři dny, doplatek byl šedesát tisíc.“
Nepoznáte, že jste v paneláku
Z pokoje dcery a ložnice rodičů se staly jakési vagony se zaoblenými stěnami, kdyby vám někdo zavázal oči a postavil vás do této místnosti, asi byste po prozření těžko odhadli, že jste v paneláku. Možná právě o to realizátorům šlo, i když osobně považuji za nesporný klad panelákových bytů právě jejich nekomplikovanost a přímé čisté linie jako ideální východisko pro dobrou úpravu bytu.
Pod lůžky v ložnici je velký úložný prostor, kde je možné v kontejnerech uložit předměty, které nejsou zrovna potřeba.
Pokoj dcer, stejně jako ložnice rodičů, je celý vyložený kobercovinou, takže se neluxuje pouze podlaha, ale i stěny a strop. Podstatné je, že dceři se její pokoj líbí a cítí se v něm dobře, rodičům připadá trochu tmavý. Se vzhledem ložnice je zase víc spokojený muž než žena.
Malé shrnutí
Po rekonstrukci, která byla převážně v režii manželů, jsou v bytě dřevěná okna, s výjimkou ložnice a „dětského“ pokoje, kde je plast. Jsou tu i nové dveře v ocelových zárubních. Koupelna zůstala v původním místě i rozloze, zvětšila se jen o šířku vybouraného jádra, protože nechtěli ubrat z chodby. Na zem přišla nová dlažba, vtipně řešené jsou obklady na stěnách, strop je ze sádrokartonu.
Koupelna zůstala v původním místě i rozloze, zvětšila se jen o šířku vybouraného jádra.
Celkově zůstalo dispoziční řešení bytu jako takového téměř zachováno, protože potřebám rodiny vyhovovalo. Výrazným zlepšením bylo přizdění předsíně. Na původní chodbě mohlo dojít ke zbourání komory a dnes je tu velká šatna s posuvnými dveřmi. Prostoru prospělo i zrušení dveří do kuchyně, dnes je v chodbě celistvá stěna.
Mají rádi hru s barvami
Velmi příjemně působí hlavní obývací prostor, propojený s kuchyní: „Obývací pokoj nebyl součástí té televizní proměny, čeká nás tam výměna nábytku, hlavně potřebujeme větší knihovnu,“ říká Kája Polívková. Pro barevné stěny, které dnes v pokoji jsou, se rozhodli po inspirativním listování v jednom časopise o bydlení. „Máme rádi hru s barvami, a tak jsme to zkusili,“ dodává paní domácnosti.
Přidává se k nám opět manžel a konstatuje, že současná podoba bytu všem celkem vyhovuje, i když je v něm řada kompromisů, daných zejména finančními možnostmi. Oba se těší, že nové vybavení do obytného prostoru celou proměnu dotáhne a zvýší komfort bydlení. A pak, úplně na závěr, přijde od majitele bytu jedno malé varování: „Lidé by si měli dát pozor na spolupráci s architekty a vybírat mezi nimi. Někteří mají tendenci postavit vám bydlení podle jejich představ a je pro ně těžké pracovat s těmi vašimi představami a požadavky.“
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.
Rada, kterou není marné si zapamatovat.