Upravený rodinný dům nabízí pohodlí třem generacím s různými požadavky

Vícegenerační rodinný dům se nachází ve starší řadové zástavbě v jedné z brněnských čtvrtí. Jde o společné bydlení tří generací: babička v přízemí, ve druhém patře rodina s dvěma „náctiletými“ dětmi. V tomto podlaží se také donedávna odehrával téměř veškerý život čtyřčlenné rodiny.

Původní dispozici patra tvořila kuchyně s jídelním koutem, miniaturní „obýváček“, sotva o velikosti 8 m², a ložnice rodičů a dětský pokoj, obě místnosti ve velikosti nedosahující ani 10 m².

V tomto patře byla také umístěna jediná malá rodinná koupelna a samostatné WC, oboje vestavěné do dvorního traktu mimo hlavní půdorys domu. Zvláštností, nebo přesněji provozním omezením, byla ze strany dvora přistavěná zasklená veranda, kterou obyvatelé domu využívali pouze pro odkládání věcí a také jako jediný přístup do spíže, umístěné vedle hygienického zázemí.

Veškeré vybavení i ladění celého patra bylo starší a stylově poměrně nesourodé. Rozměry jednotlivých místností byly i přes větší výšku stropů velmi malé a život rodiny do značné míry omezující.

Proto majitelé domu před časem přistoupili k rozšíření a zobytnění dosud nevyužitého podkroví. Vznikl tak jeden velký prostor, který dnes děti využívají jednak jako obytný (ke studiu a trávení volného času) a zároveň je zde pro ně vytvořena i spací zóna.

Díky této sociální změně se majitelé rozhodli pro zásadní přestavbu prostředního patra, jež chtějí využít pouze pro účely společného pobytu rodiny, jako komfortní hygienické zázemí pro všechny členy rodiny a ložnici rodičů.

Návrh nové podoby patra vychází z možností a omezení stávajícího půdorysu. Příčky byly kompletně vybourány, nově bylo definováno řešení komunikačního uzlu ve dvorním traktu, kde také došlo k přesunutí spíže.

Její nové umístění na konci verandy ji umožnilo zpřístupnit rovnou z kuchyně – vybourání stávajícího okenního parapetu mezi kuchyní a verandou a místo něj osazení francouzského okna současně poskytlo dostatek místa pro pohodlnější, prostornější toaletu a zvětšení koupelny téměř na dvojnásobek.

Nové řešení dispozice navíc vytvořilo komfortní, o deset čtverečních metrů větší společný prostor pro rodinu a rodičům místo pro ložnici, do níž se vešel i malý pracovní kout a dostatek úložných prostor.

Kuchyně v základu vychází ze své „předchůdkyně“, a to jak koncepčně, tak materiálově. Architekti v návrhu využili kvalitní, bytelné stávající modulové skříňky, které doplnili jen o několik nových, a tak mohly být uspořené finance použity na pořízení modernějších spotřebičů.

Nová hladká dvířka ke kuchyňskému korpusu, v krémovém odstínu a s jednoduchými úchytkami, nahradila dosavadní rustikální.

Paní domu, vášnivá kuchařka, pro niž je kuchyně srdcem domova, trvala na zachování původní plochy a tvaru pracovní desky tak, jak na ni byla po léta zvyklá.

Nové dispoziční řešení však vyžadovalo v těchto místech přístup z kuchyně na verandu – architekti tento oříšek vyřešili netradičně sklápěním části pracovní desky v místě průchodu. Na desku a obklad za linkou pak bylo kvůli zachování vzhledové i myšlenkové kontinuity použito lamino shodné s původním materiálem skříňkových korpusů, pouze v části za varnou plochou je obklad skleněný.

Rovněž v ostatních místnostech podlaží architekti zvolili za základní rys jednoduchost a stylovou čistotu. Vybraná barevnost působí optimisticky a útulně, dosud zahlcené prostory provzdušňuje a zesvětluje. Zároveň uceluje celý prostor patra, v němž má jedna část plnit funkci společenskou a zbývající části chtějí být naopak ryze soukromé až intimní.

Koncepčně vybrané tlumené, světle krémové odstíny navíc umožňují majitelce, která je rovněž velkou milovnicí bytových doplňků, volit je dle vlastního výběru a po čase eventuálně obměňovat bez újmy na stylovosti a vkusu. Tomu odpovídá i volba nábytkových prvků a pojednání povrchů, jež jsou řešeny v nadčasově prostém, přesto nikterak minimalistickém designu.

Eleganci a pocit útulné čistoty ještě umocňuje užití řady vestavěných či dokonce přímo skrytých úložných míst, jejichž úkolem je prostor odlehčit, zpřehlednit a opticky zvětšit.

Většinu starých vstupů do místností bylo nutno vybourat, nové dřevěné dveře však respektují typově korespondující vzhled původních bílých obložkových, jejichž design dobře souzní s atmosférou nového návrhu. Rodina si také přála zachovat dřevěný jídelní stůl po prarodičích, který se tak stal příjemně kontrastním prvkem ke zvolené barevnosti.

Ložnice rodičů byla oproti původnímu rozměru zvětšena a vstup přesunut ze strany obývacího pokoje. Zrcadlo umístěné na dveřích místnost ještě opticky násobí. Původní průchod umožnil vestavět nové úložné prostory a vešel se i dostačující pracovní kout.

Koupelna, která díky přestavbě dosáhla téměř dvojnásobných rozměrů, zaujme kombinací světle kávového nátěru zdí s velkoformátovým keramickým obkladem ve starorůžové barvě, dřevěným nábytkem a nepřehlédnutelným sprchovým koutem v bezvaničkovém provedení.

Ten na přání majitelů nahradil původní vanu a díky čirému sklu (část je matovaná pro dostatečné soukromí) prostor působí jako ničím nerušený.

Působivá hra tvarů a materiálů (např. nerezový „esovitý“ otopný žebřík či ukrytí pračky a sušičky do nábytkového boxu s nerezovou roletkou) posouvá „obyčejnou“ koupelnu na vyšší úroveň.

Krátce a stručně, moderní, čisté, pravoúhlé linie, nadčasová světlá barevnost a promyšlené detaily, místy s retronádechem, vytváří z tohoto bytu životní prostor pro rodinu obsahující několik generací.