Původní pokojíček byl vybaven poměrně stroze. Že se jedná o dětský pokoj, připomínala pouze postýlka a přebalovací pult. I navzdory bílému nábytku působí dlouhá úzká místnost s nízkým stropem poměrně tmavě. Původní šatní skříň totiž zasahovala do okna a brala tak prostoru pokoje světlo.

Navíc se může spíše zdát, že se nejedná o dětský pokoj, ale o skladiště všeho možného, co se jinam do bytu nevešlo. Dominantou pokoje je totiž masérské lůžko, které využívá maminka ke své práci.

Na co myslet při návrhu

Návrh dětského pokojíčku by měl vycházet z toho, že nechceme prvoplánově vytvořit dětský pokoj s typicky dětským klučičím motivem, zvláště pokud uvažujeme ještě o dalším potomkovi – druhého pohlaví.

Dětský motiv, totiž chlapečka omrzí hned, jak se přestane koukat na onu pohádku a začne ho bavit jiná. Proto se snažme vytvořit tvůrčí prostředí, které nedráždí, ale zvolenou barevnou kompozicí spíše uklidňuje.

Problémy původního pokoje

Na podlaze je sice nová plovoucí laminátová podlaha, ale pro děti ke hraní není příliš vhodná. Pro dítě v batolecím věku je totiž důležitá protiskluzová a teplá podlaha. Proto je v hrací části pokoje vhodné umístit hladký a hřejivý kusový koberec.

Dalším problémem byly dveře, které jsou v pokoji dokonce dvoje. Do chodby vedou jen shrnovací a do ložnice je dokonce místo dveří pouze tmavý závěs.

Místnost je poměrně tmavá a s malou světlou výškou. Proto je nutné posílit umělé osvětlení. Silné centrální nástropní svítidlo doplníme přisvětlením v tmavých koutech místnosti a nezapomeňme ani na noční světýlko u postýlky.

Nezapomínejte na zónování

I takto malou místnost zónujeme. Spaní a úložné skříně umístíme hned ke vchodu. Hrací část částečně vymezíme kobercem. Po okrajích necháváme pruh volný - bez koberce - pro případnou nehodu na přebalovacím pultě.

Oblé tvary

Jednotný oblý tvar je zvolen jednak z hlediska bezpečnosti, ale i designu. Postýlka je oválná, navržena tak, aby s dítětem rostla. Když snížíme matraci a sundáme bočnice, tak vznikne gaučík, který lze následně přestavět i na křesílko. Oblý tvar mají i poličky, houpačka či židličky. Dětské sezení je navrženo v místě, kde se časem počítá i s psacím stolem.

Barvy a materiály

Zvolte vyváženou kombinaci odstínů barev. V tomto případě bohatě posloužily čtyři - zelenkavá, tyrkysová, modrá a fialová. Jsou rovnoměrně navrženy tak, aby místnost nepůsobila dráždivě, ale uklidňujícím dojmem. V těchto základních odstínech zvolte i veškeré doplňky (polštářky, povlečení, nočník, tabuli a hračky).

Nábytek je vhodné zvolit ze snadno omyvatelných materiálů. Základem je bílé lamino, doplněno kontrastním barevným lakem. Židličky jsou zmenšeniny známých designů židlí Panton.

Originální malba

Hlavním a nejzásadnějším prvkem v dětském pokoji je originální nástěnná malba přes celou jednu stěnu, která plně koresponduje s dalšími barvami, které jsou v interiéru použity.

Malba pitoreskním způsobem zachycuje městečko, ve kterém syn s rodiči žije. Umístěna je přímo naproti postýlce, aby rodiče při uspávání mohli synovi ukazovat, kam zítra půjdou, kam bude chodit do školy nebo jakou pohádku poví fialový a zítra modrý domeček. Každý dům má svůj příběh, takže pohádkové městečko nikdy neomrzí, ale naopak lze v něm stále co objevovat a rozvíjet tak dětskou fantazii. Kromě nástěnné malby je na stěnu umístěna i obří nálepka žirafy či tapeta s metrem.

Foto: Kamidesign, časopis PANEL PLUS