Vila manželů Benešových byla postavena v letech 1930 až 1931 na symbolickém místě, kde podle historie vedl svá kázání mistr Jan Hus. Pod jejím projektem je podepsán architekt Petr Kropáček, v té době stoupenec puristického směru v české architektuře.

Vila Edvarda Beneše v Sezimově ústí s vlajkou prezidenta

Vila Edvarda Beneše v Sezimově Ústí s vlajkou prezidenta
FOTO: ČTK

Kropáček v návrhu vily propojil purismus s požadavky manželů Benešových, kteří si přáli dům v duchu venkovských stavení typických pro jižní Francii. Vymínili si hladké zdi, střechy s nízkým sklonem, světlé místnosti i zelenou barvu okenic.

Oblíbený kout doktora Beneše v obytné hale.

Oblíbený kout doktora Beneše v obytné hale.
FOTO: www.vlada.cz

Interiér měl vesměs hladké stěny, pouze v obytné hale a pracovnách byly stěny s poličkami. Velkou roli hrálo v místnostech dřevo - strop obytné haly pokrývaly dřevěné trámy stejně jako strop Benešovy pracovny. Vila měla zpočátku sloužit hlavně jako místo pro odpočinek a relaxaci manželského páru.

Pracovna prezidenta Edvarda Beneše

Pracovna prezidenta Edvarda Beneše
FOTO: ČTK

První přestavba už po šesti letech

Šest let od vzniku vily se manželé Benešovi rozhodli vilu rozšířit a tentokrát si na pomoc přizvali architekta Otokara Fierlingera. Jeho úpravy, zejména přístavba obloukové lodžie na jihozápadní straně vily, vtiskly domu vzhled ještě tradičnější a blízký modernímu novoklasicismu.

Pohled ze zahrady se sklaničkami

Pohled ze zahrady - alpínumFOTO: www.vlada.cz,

Otokar Fierlinger je rovněž tvůrcem zahradní kompozice, která vycházela ze zásad anglického krajinářského parku a která je v mnohém zajímavější než samotná vila. Park obohacují neotřelé prvky jako například rozsáhlé alpínum.

Místo odpočinku 

Když Edvard Beneš po komunistickém puči v roce 1948 rezignoval na funkci prezidenta, natrvalo se v Sezimově Ústí usadil. O půl roku později 3. září 1948 zde ve své vile zemřel. Místo svého odpočinku si už dopředu vybral. V zahradě, na místě, kde kázal Jan Hus si nechal podle návrhu architekta Pavla Janáka vystavět hrobku.

Busta prezidenta na přibyla k hrobce na přání jeho manželky až v roce 1950 a jejím autorem je sochař Karel Dvořák.

Prezidentova hrobka se nachází v zahradě u vily. Místo svého posledního odpočinku si Edvard Beneš zvolil sám.

Hrobka manželů Benešových se nachází v zahradě na místě zvaném Kazatelna.FOTO: www.vlada.cz

Vilu v roce 1973 odkázala Hana Benešová v závěti i s částí mobiliáře a s přilehlými pozemky Muzeu husitského revolučního hnutí v Táboře. Koncem roku 1975 byl dům převeden do majetku Úřadu předsednictva vlády ČSSR.

Rekonstrukce v 70. letech vilu spíše znehodnotila

Vila se v 70. letech změnila ve vládní rezidenci a prošla rekonstrukcí, která celkově narušila její původní pojetí. Omítka změnila barvu, střecha byla pokryta mědí, přibylo i nové nepříliš vkusné závětří a vyhřívaný bazén. Citelnou ránu utrpěl i interiér vily.

Vila Edvarda Beneše v Sezimově ústí

Vila Edvarda Beneše v Sezimově Ústí
FOTO: ČTK

V listopadu 2000 prohlásilo Ministerstvo kultury České republiky někdejší letní sídlo Edvarda Beneše za kulturní památku. V letech 2006 až 2009 prošla vila náročnou rekonstrukcí pod vedením architekta Orlina Ilinčeva, během které jí byla navrácena původní podoba. Rekonstrukce včetně vybavení interiérů přišla na 20 miliónů korun.

Od května si dům ve vybraných dnech bude moci znovu prohlédnout veřejnost.