Hlavní obsah
Dopravní značka zakazující vjezd naftovým automobilům s emisní normou Euro 5/V a starší v Berlíně Foto: Volkmar Heinz, DPA, ČTK

Provoz poklesl, imise nikoli. Zákazy starých dieselů nemají smysl, zní z Německa

Emise oxidů dusíku, kvůli nimž byl do některých ulic v Německu zakázán vjezd dieselům neplnícím emisní normu Euro 6, v souvislosti s opatřeními proti koronaviru neklesly tak, jak se očekávalo. Politici nyní zpochybňují legitimitu takových zákazů. Srovnání výhradně období před a po zavedení omezení pohybu je nicméně zavádějící.

Dopravní značka zakazující vjezd naftovým automobilům s emisní normou Euro 5/V a starší v Berlíně Foto: Volkmar Heinz, DPA, ČTK
Provoz poklesl, imise nikoli. Zákazy starých dieselů nemají smysl, zní z Německa

Navzdory podstatnému poklesu v objemu dopravy jsou v německých městech koncentrace oxidů dusíku stále vysoké. Uvádí to magazín Focus s odkazem na data o kvalitě vzduchu německé Agentury pro životní prostředí (UBA, Umweltbundesamt).

Ve Stuttgartu a Mnichově po zavedení striktních opatření k zastavení šíření koronaviru naměřené hodnoty NOx sice klesly, ale záhy se zase zvýšily, třebaže opatření zůstávají v platnosti a provoz je stále nižší než obvykle.

Právě automobilovému provozu bylo dáváno za vinu časté překračování mezních hodnot koncentrace oxidu dusičitého v ovzduší. A na základě toho jim začal být zakazován vjezd, a to na některých místech i těm relativně novým, plnícím emisní normu Euro 5. Mimochodem právě vozů s touto normou a emisí oxidů dusíku se týkal skandál Dieselgate.

Stanice na měření imisí ve stuttgartské ulici Am Neckartor

Foto: Martin Weiser, ČTK

Konkrétní data UBA říkají, že letos 9. dubna, kdy bylo slunečné počasí, byla v ulici Am Neckartor ve Stuttgartu naměřena koncentrace 60 mikrogramů NOx, v ulici Landshuter Allee v Mnichově 90 mikrogramů. To bylo šestkrát, resp. třikrát tolik, co za větrný den v únoru, kdy ale žádná omezení v platnosti nebyla.

Onen „větrný den” je nicméně klíčový, protože naznačuje dobré rozptylové podmínky, a ty mají na čistotu ovzduší zásadní vliv. Zvýšení však bylo údajně zaznamenáno i v meziročním srovnání.

„Proč hodnoty oxidů dusíku neklesají i přes pokles intenzity provozu, je otázka, na kterou musí odpovědné orgány životního prostředí odpovědět,” uvedl Steffen Bilger, tajemník spolkového ministerstva dopravy.

Podobné zprávy zní i z dalších zdrojů. Web Nordkurier píše, že „vzduch v Berlíně byl relativně čistý až do 17. března, kdy byly zavřeny školy. Poté se zvýšila koncentrace znečištění, jako jsou prachové částice či oxid dusičitý, i když jezdilo méně aut”. Jako důvod opět zmiňuje rozptylové podmínky - uvádí, že vítr, který dříve roznášel znečištění po velké ploše, ustal.

„To vede pouze k závěru, že znečištění ovzduší spalovacími motory má menší vliv, než se předpokládalo,” cituje publikace Reného Domkeho ze Svobodné demokratické strany (FDP). „Korelace přerušena, příčinnost vyvrácena. Jakékoli další diskuse o zákazech jízdy je (...) zbytečná,” dodává Domke.

Web novin Welt zmiňuje podobnou situaci v Kolíně. Na měřicí stanici na Theodor-Heuss-Ringu v Kolíně nad Rýnem byl v týdnu od 23. do 30. března 2020, kdy už byla v platnosti koronavirová omezení, naměřen průměr 60 mikrogramů oxidu dusičitého na metr krychlový vzduchu. Před tímto týdnem osciloval mezi 22 a 54 mikrogramy, po něm se průměr snížil pod limit. Roční limit průměrné koncentrace je 40 mikrogramů.

Ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe, která stojí za nedávnými žalobami měst kvůli překračování limitů oxidu dusičitého, a tedy i zákazy jízdy starších dieselů, stále tvrdí, že starší vznětové motory a znečištění ovzduší ve městech spolu přímo souvisí. Podle webu novin Nordwest Zeitung však DUH stáhla žalobu na město Oldenburg, ve které také chtěla zákazy jízdy starších dieselů. Důvod? Stížnost „již není opodstatněná vzhledem k okolnostem, které nastaly”, píše Nordwest Zeitung.

Město Stuttgart nicméně má jiný, možná závažnější problém – jemný prach, jemné pevné částice. Kvůli němu vydalo „prachový poplach” a urgovalo občany, aby místo auta jezdili vlakem, autobusem či na kole. Ovšem 14. dubna ho zrušil.

Nutno podotknout, že naftové vozy jsou už drahně let povinně vybavovány filtry pevných částic. V současnosti má takové filtry i většina nových benzinových aut, neboť pevné částice ve spalovacím motoru vznikají v důsledku přímého vstřikování paliva, nikoli v závislosti na typu paliva. A podle nových poznatků je zdrojem většiny těchto emisí spíše otěr pneumatik o vozovku a brzdění, nikoli motor, čemuž se pochopitelně nevyhnou ani elektromobily.

Němečtí politici nyní podle Focusu pochybují o tom, že by zákazy jízdy starších dieselů, včetně těch relativně nových, plnících normu Euro 5, měly zůstat stále v platnosti. A to i s vědomím počátku hospodářské krize.

Podle Jáchyma Brzeziny z Českého hydrometeorologického ústavu v Brně je nutné se dívat ne na období před a po omezení volného pohybu, nýbrž primárně na srovnání meziroční – které německá čísla zmiňují spíše okrajově – resp. srovnání s průměrem za několik posledních let. Ze statistiky ústavu je patrné, že v Česku takový meziroční pokles je vidět.

Na měřicích stanicích v pražské Legerově ulici, brněnském Úvozu, ústecké Všebořické ulici a Českobratrské v Ostravě byl v období 16. 3. –15.4. letošního roku zaznamenán pokles koncentrací oxidů dusíku o zhruba 30–45 % ve srovnání s průměrem za stejné období let 2011–2019.

Koncentrace pevných částic PM10 byly na všech stanicích nadprůměrné o jednotky procent, menší částice PM2,5 byly stejnou měrou nadprůměrné v Brně a Praze a podprůměrné v Ústí nad Labem a v Ostravě.

I na této statistice nicméně vidíme, že vliv kromobyčejně dobrých rozptylových podmínek, jaké u nás panovaly v období 16. 2.–15. 3., je větší, než vliv poklesu intenzity dopravy v souvislosti s omezením volného pohybu kvůli šíření koronaviru.

Až na jediný případ, oxidy dusíku v brněnském Úvoze, byly v tomto období koncentrace všech tří sledovaných škodlivin v ovzduší oproti průměru více sníženy, a to v případech pevných částic PM2,5 i o téměř 80 %.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků