Test Mercedes-Benzu C320 CDI: uhněte z cesty, cucáci

Předem upozorňuji čtenáře, že tenhle test bude veskrze pozitivní, takže kdo by chtěl číst kritiku, bude si muset počkat na jiný vůz. Mercedes-Benz C320 CDI je prostě zábavné a milé auto, kde se hledají nedostatky jen velmi těžko.

Karoserie je, jak už to u M-B bývá, velmi konzervativní a zde to platí dvojnásob. Céčko totiž má své už odžito a nyní se již pilně testuje jeho nástupce. Jenže vysoký věk mnohdy znamená kvalitní zrání, což platí i zde.

Klasický sedan už patří k archivním kouskům, ale nikde mu nic neschází ani nepřebývá. Na silnici nijak nezáří, na parkovišti jej přehlédnete jak lán pole... Ale pořád je to Mercedes s hvězdou nad přední maskou. Nejsilnější diesel je navíc podpořen novými hranatějšími koly, která jsou o dvě třídy hezčí než klasická "nakynulá".

Jedinou výtku na vůz dáme právě do tohoto odstavce. Interiér je menší. Jeho rozměry jsou cítit i na předních sedadlech, když nikde není místa nazbyt. Vzadu už bych se za svých 188 cm neposadil a na hlavu by to vzadu taky chtělo nějaký ten centimetr přidat. Navíc stísněný prostor je kompletně očalouněn kvalitním, ale černým materiálem a to není vůbec dobře. Řidič si ještě užívá svítících budíků a stříbrných obložení, ale na sedadle spolujezdec a vzadu už se lidé cítí jak při jízdě na funus.

Nyní mě asi začne cupovat spousta čtenářů, ale já to prostě říct musím: mám rád turbodiesely. Chybí jim sice ta ostrá výkonová špička a možnost uchu lahodících vysokých otáček, ale ten zátah... Do vznětových motorů se člověk zamiluje právě u těchto specialit. Třílitrový agregát použitý v tomto voze má výkon 165 kW a točivý moment 510 N.m při 1600 ot./min. S tím už se dají dělat věci, že se majitel vozu stane pravidelným zákazníkem pneuservisu a v případě chabého řidičského umění klidně i karosárny.

Auto dokáže s motorem zrychlit na stovku za 7,2 s a pružné zrychlení 80 - 120 km/h zamačkává cestující do sedadel víc, než ve kterémkoli pravověrném sporťáku. Maximálka je samozřejmě omezena na 250 km/h. Navíc spotřeba je opravdu úžasná. Když se auto "nehoní", může spadnout i na 7,5 l na 100 km, při sportovnějším zacházení by se měla pohybovat kolem deseti litrů.

Před usednutím do vozu jsem se obával, jak bude starší podvozek zvládat těžší diesel a mohutný výkon. Jenže agregát má plno dílů z hliníku, takže je celkem lehký. A podvozek? Ten mě překvapivě podržel i v nejtěžších chvílích. Nenalezl jsem slabinu - příčné či podélné vlny jsou mu jedno, vysoký výkon vůz rozhodí pokud mu opravdu naložíte, ale pak začne pracovat stabilizace, která se bohužel nedá zcela vypnout - jen omezit.

Když jsem už u podvozku - ještě o jedné věci se musím zmínit. Převodovka je v tomto voze tradičně sedmistupňová, automatická. Chválil jsem jí už v ML [celý test] a musím i tady. Zde je trochu přeprogramovaná a její reakce jsou rychlejší. Neřadí se pákou pod volantem, ale klasikou na středovém tunelu s možností manuální volby. Ta je opravdu rychlá a i přes sportovní rychlost s vozem necuká.

Za "prcka" velikosti céčka dát 1 144 000 Kč? No, to by musel být opravdový nadšenec. Jenže právě pro ně je nejvýkonnější diesel připraven. Pokud tedy někdo chce pumpovat adrenalin do žil a přitom si pořídit auto, které na nádrž dojede až do Paříže... no, C320 CDI je připraveno.

* Test proběhl v roce 2001 podle starých norem