Hlavní obsah
Zvenčí vypadá nový Countryman hezky. Ale už není mini Foto: František Němec

Test hybridního Countrymana: Není Mini jako Mini

Nic nedokáže změnu v historii automobilů jako srovnání vozů, které od sebe dělí padesát a více let. Třeba srovnejte klasický britský Mini a to, co je na obrázku. Je to také Mini, ale je výrazně jinde.

Zvenčí vypadá nový Countryman hezky. Ale už není mini Foto: František Němec
Test hybridního Countrymana: Není Mini jako Mini

Tak vezměte si třeba jen tu velikost auta. To původní maličkaté Mini, ve kterém se proháněl i Mr. Bean, má na délku 3050 mm. Šířka je opravdu neuvěřitelná – pouhých 1400 mm a výška 1350 mm je také úžasná. A teď tohle auto, které se jmenuje Mini Cooper Countryman S E All4. Na délku má 4299 mm, což je o 1250 mm víc. Šířka je 1822 mm a výška 1557 mm. To je změna, co? Je k lepšímu?

Mini musí být masovější

V Británii si uvědomili, že těch zákazníků, kteří si Mini kupovali pro jeho excentrický vzhled, už je méně. Prostě už se vůz stal klasikou, a tak ho museli také tak přestavět. Příkladem budiž přesunutí velkých budíků ze středového kruhu pěkně za volant. Ale to je už dávno, co se tahle ergonomická úlitba bezpečnosti stala. Postupně se Mini zvětšovalo a přišla verze Countryman či Clubman, které byly o něco větší. Jenže ani to nestačilo. Prostě maminky s kočárky se nechtěly mordovat v autě, které mělo tři dveře, a to ještě ty zadní byly jen polovičaté.

Minulý rok tak náš Countryman prošel změnou, která přinesla mezigenerační nárůst délky o neuvěřitelných 202 mm. A to znamená, že vůz dnes může konkurovat třeba Audi Q3.

Lehce zvýšený podvozek se nezalekne ani drobného terénu

Foto: František Němec

Je ten nárůst znát v interiéru? V zavazadelníku určitě ano. I když to není úplně první třída pro zavazadla, vejde se jich sem dost. Podle tabulek 450 l. Nám se moc líbí vychytávka, kdy pod podlážkou je měkký podsedek i s krytem špinavého nárazníku, takže třeba bruslaři si můžou vyměnit boty pohodlně v autě.

To zadní sedadla až tak úžasná nejsou. Na kolena v podélném směru je situace proti minulé generaci výrazně lepší. Tady bychom to ke Q3 klidně přirovnali. Ovšem v příčném směru je to stále tragédie. Ty strašně tlusté dveře si vyberou svou daň a uvnitř pozná ten problém hlavně rodina s dětmi. Instalovaná dětská sedačka znamená, že zámek na pas je zaražený u sedačky a nejde do něj vsunout přezka. Je znát, že sedadlo je prostě úzké. Když si tam sednete normálně, nepoznáte to, protože se prostě trochu nakloníte a poposednete si. Se sedačkou připnutou do ISOFixu to nejde. Musíte bojovat.

Na nohy je tu místa dost. V příčném směru je to horší.

Foto: František Němec

Zásadní změna je v elektrice

Pod kapotou jsme měli zážehovou patnáctistovku s výkonem 100 kW. To není žádná velká pecka, se kterou by se dalo závodit. Jenže jí pomáhá ještě elektromotor, který přidává dalších 65 kW. A to je už pořádná porce síly, která může s autem hodně zahýbat.

Spalovací motor je tichý. Prakticky neslyšný, stejně jako elektromotor. Ve spojení s automatickou převodovkou vlastně ani není znát, že se přepíná mezi elektromotorem a klasickým agregátem. Jen v opravdovém tichu je slyšet takové to typické pískání. Ale není to jako u staré Toyoty Prius to hlasité pískání, ze kterého po čase bolela hlava. Tohle je opravdu na hranici slyšitelnosti.

Různé fáze dobíjení mají různé barvy

Foto: František Němec

Auto je plug-in hybridní agregát, takže po několikahodinovém nabíjení ujede asi 30 km pouze na elektřinu. Je to příjemný příspěvek k jinak celkem malému dojezdu, protože celkový dojezd auta je kolem 430 km. Takže aby se auto dostalo na úroveň řekněme k 700 km, musí jezdit kratší trati a neustále být dobíjeno.

Akcelerace na elektromotor je dostatečná. Je cítit, že elektřina má nejvíc síly v nejnižších otáčkách. Takže auto krásně vytáhne z křižovatky. Když přijde na spalovací motor, dokáže mu pomoct opravdu nádherně. Akcelerace je plynulá, ale ostrá a dlouhotrvající. Elektromotor vykryje i přehazování stupňů, takže skutečně je nádhera cíleně pozorovat ten tah k vyšším rychlostem.

Ovšem co zamrzí, je dynamické zrychlení na dálnici. Tady už elektromotor nedokáže pomoct, takže třeba kolísání mezi tachometrovými 120 – 140 km/h při předjíždění je dost úmorné. Je cítit, že těch 100 kW je už málo. Zvlášť když má auto tak vysokou hmotnost. Ta je přes 1,7 tuny, což je opravdu hodně.

To pozná majitel i v zatáčkách. Vysoké těžiště a setrvačnost tohle auto prostě silně táhnou ven. Radost z rychlého průjezdu zatáčkou, jak to předvádí klasický malý Mini se spalovacím motorem, tady nenajdeme. V určitých chvílích je to až nepříjemné, když začíná zasahovat stabilizace. Je znát, jak se snaží domluvit s pohonem všech kol, elektromotorem, spalovacím motorem, a hlavně s fyzikálními jevy. A je to škoda. Mini si vždycky zakládalo na tom, že auto je v zatáčkách rychlé. Tohle není.

Mini Cooper Countryman S E All4
Motor:1499 ccm, zážehový řadový tříválec + elektromotor
Max. výkon:100 kW (+65 kW) při 4400 ot./min
Max. točivý moment:220 N.m při 1250 ot./min
Převodovka:osmistupňová automatická
0-100 km/h:6,8 s
Nejvyšší rychlost:198 km/h
Průměrná spotřeba:2,1 l/100 km
Pohotovostní hmotnost:1 735 kg
Délka x šířka x výška:4299 x 1822 x 1557 mm
Základní objem zavazadelníku:450 l
Poháněná náprava:4x4
Cena základní verze:664 300 (Cooper)
Základní cena testované verze:968 500 Kč
Cena testovaného vozu: 968 500 Kč
yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků