Nový český zákon se v tomto případě opřel o překlad několika bodů zákona evropského. V nich se říká, že je povinnost používat dětské sedačky na všech silnicích a nejen na dálnicích a rychlostních komunikacích, jak tomu bylo dosud. To je jistě velký posun k bezpečnosti dětí. Statistiky totiž hovořily jasnou řečí, že nejvíce smrtelných úrazů dětí se nestane na dálnici, ale naopak na klasické silnici či ve městě. Je pravda, že takto silně vzroste finanční zátěž rodin, ale bezpečnost budoucích generací by měla být prvotní.

Kdy a kdo?

Kdo tedy musí použít autosedačku? Zákon určuje dvě hlediska - výšku (pod 150 cm) a váhu (pod 36 kg). Každé dítě nedosahující těchto parametrů musí být upoutáno v dětské autosedačce, která musí odpovídat nejen jeho věku, ale i tělesné konstrukci. Ne každý člověk totiž roste stejnou rychlostí a zasazovat tříletého domácího otesánka do sedačky, kam se nevejde, je přece holý nesmysl.

Jak vybírat dětskou autosedačku je také složité. Naše rada zní: nekupujte sedačky z druhé ruky, může zde být skrytá materiálová vada. Do obchodu jeďte s automobilem a s dítětem a sedačku si vyzkoušejte - nejdůležitější, aby dítě se do sedadla dobře vešlo a nikde neklouzalo a nevypadávalo. K výrobku vždy (!) žádejte český návod a také osvědčení o atestu. Ta obsahuje několik důležitých informací, kupříkladu tyto:

  • jméno výrobce, jméno produktu
  • značení  Universal  znamená, že schválená sedačka je použitelná téměř v každém autě, nebo je zde určena značka vozu
  • hmotnostní rozmezí dítěte
  • v kroužku je zkušební symbol a kód země (E8 - ČR, E1- Německo, E4 - Itálie...), dole číslo zkušební značky (první dvojčíslí udává současnou verzi normy / 03/- sériové číslo)

Připoutáni v dětských autosedačkách musí být všechny děti, které v automobilu vezeme. Je samozřejmé, že to není čistý úzus, protože i zde existují výjimky a omezení.

Dozadu se jich vejde...

Pokud na zadních sedačkách chcete přepravovat tři děti a přitom se zde vejdou pouze dvě dětské autosedačky, musíte třetí ratolest nechat bohužel doma. Zákon bohužel nepovoluje přepravu ani na přechodnou dobu třetí osoby pod stanovenými mírami pouze s pásem.

Proč říkáme bohužel? Protože hned o několik bodů dál zákon připouští převoz dětí na zadních sedadlech dokonce nepřipoutaných! Tedy doslovně: "Přesahuje-li počet přepravovaných dětí starších tří let počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami, může řidič vozidla kategorie M1 a N1 přechodně, nejdéle do 1. května 2008, na pozemních komunikacích s výjimkou dálnic a rychlostních silnic přepravovat na zadním sedadle větší počet dětí než je počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo dětskými autosedačkami bez použití zádržného bezpečnostního systému." Takže bohužel není výrazem zklamání, ale spíš zmaru v zákonodárném bludišti.

Další výjimky a příkazy

Další, kdo nemusí používat zádržné systémy pro děti jsou vozidla, která zajišťují přepravu do mateřských a základních škol a také na sportovní a kulturní akce. Vozidlo však nesmí jet rychlostí větší než 70 km/h. Je jasné, že od dětských autosedaček jsou osvobozeni také řidiči taxislužby, ale ti musí zajistit, aby dítě sedělo na zadních sedadlech připoutané bezpečnostním pásem.

V zákoně se také objevuje jeden odstavec, jenž říká, že nelze přepravovat dítě na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravováno čelem proti směru jízdy.

Pásy jako takové

Co se týče poutání dospělých osob, nelze při čtení zákona zvolat nic jiného, než "konečně!" Velmi dlouho jsme čekali na smysluplnou formulaci tohoto odstavce, který zatím pouze ukládal řidičovi se "připoutat za jízdy". Pokud se tedy řidič připoutal při brzdění před policejní hlídkou, nic se mu nemohlo stát - za jízdy se připoutal. Nyní zákon říká, že řidič je povinen být připoután za jízdy. Jedinou výjimkou je couvání, poutat se nemusí osoby jimž to nedovoluje zdravotní stav (musí mít ale osvědčení) a spolujezdci na zadních sedadlech automobilů, které zádržné systémy nemají a nedají se ani dodatečně namontovat.

Také se budou muset mít na pozoru policisté (i obecní) či hasiči a záchranáři. Ti sice nemusí být připoutáni při plnění jejich povinností, ale to je velmi sporné. Vozy záchranných a bezpečnostních složek jsou totiž vybaveny světelnými a zvukovými systémy, které jasně určují nutnost rychlé přepravy v případě nutnosti snížení prodlení.