Pokud řídíte auto po městě, jste si toho jistě dobře vědomi – chování chodců má obrovské množství různých proměnných. Jako lidé jsme si na ně zvykli – poznáme, jestli chodec jen stojí u přechodu, nebo jestli se chystá přecházet silnici. Jestli se cyklista v nejbližších vteřinách rozjede, nebo jestli někdo hledí do telefonu a provoz okolo sebe moc nesleduje.

Tohle všechno nám pomáhá předvídat a napravovat případné chyby chodců – když třeba vstoupí do vozovky, aniž by se předem rozhlédli. Počítačové systémy autonomního řízení vozidel ale takovéto detaily odlišovat neumí – alespoň prozatím.

„Nemůžete zastavit pokaždé, když vidíte člověka na kraji silnice, ale zároveň musíte zastavit správně, když se člověk bude chystat vstoupit do vozovky,” nastiňuje konflikt Henrik Green, šéf výzkumu a vývoje u Volva.

Nový lidar rozpozná pohyby končetin na čtvrt kilometru

Na zlepšení pracuje automobilka Volvo spolu s firmou Luminar, zabývající se lidary, tedy laserovými radary. Na letošním losangeleském autosalonu představily svou technologii lidaru, který dokáže rozpoznat polohy lidského těla včetně jednotlivých údů, a to až do vzdálenosti 250 metrů.

V rychlosti 120 km/h to znamená sedm vteřin, tedy dost času na úpravu směru jízdy či rychlosti. Netýká se to ale jen nepozorných chodců – autonomní vůz by tak mohl zjistit, co mu pažemi „říká” policista, který např. v křižovatce řídí dopravu. „Ani nejlepší systémy autonomního řízení v takovýchto situacích nejsou v současnosti spolehlivé,” říká Austin Russell, zakladatel Luminaru.

Zaregistroval chodec auto, nebo hledí do mobilu?

Detekce pohybu však nemusí stačit. Vidí-li systém chodce, který se blíží k přechodu konstantní rychlostí, není jisté, jestli zastaví, nebo jestli bude pokračovat. Přesnějším určením, co bude chodec dělat dále, je detekce obličeje – zda se na vozidlo podíval, či zda má nos zabořený do smartphonu.

Britská firma Humanising Autonomy, která se touto problematikou také zabývá, hovoří i o roli behaviorální psychologie. „Potřebujete celkové detailní modely a druhým krokem je lokalizace,” říká Leslie Nooteboomová, spoluzakladatelka firmy.

A proč je tohle všechno důležité? Autonomní vozy si nemohou dovolit rozpoznávat chování lidí chybně. „Pokud nepředpovíte správně, máte dvě možnosti, a ani jedna není dobrá. Buď sázíte na bezpečnost a tvoříte kolem sebe příliš opatrnou bublinu, anebo brzdíte ostře na poslední chvíli,” říká Peter Rander, šéf firmy Argo AI.