Dlouho jsem chtěl Audi A7 vyzkoušet - je velká, silná a luxusní, a navíc má bezrámová okna, takže by teoreticky měla být autem přesně pro mě. Jenže taky má motor vystrčený podélně před přední nápravu, což z hlediska jízdních vlastností není dobré řešení, mírně řečeno. Tím spíš, je-li to těžký třílitrový diesel.

Nová A7 ale taky má - resp. může mít, pokud za to připlatíte 55 tisíc - natáčecí zadní kola. A ta dokážou v zatáčkách opravdu hodně pomoci, umí pocitově téměř smazat nevýhody plynoucí z nešťastného umístění motoru. Zjistil jsem to už zjara při testu nové A6, která je s A7 technicky spřízněna. [celá zpráva]

Audi A7 50 TDI quattro

V řízení to je cítit víc, než na fotce vidět, ale zadní kola se u A7 taky mohou natáčet.

FOTO: Petr Horník, Právo

A vpravdě, A7 funguje přesně takhle - v ostřejších zatáčkách si pomůže natočením zadních kol proti těm předním, aby působila mrštněji, i když to je luxusní koráb o bezmála třímetrovém rozvoru náprav a pětimetrové délce. Co zamaskovat tak dobře nedokáže, je hmotnost - váží skoro dvě tuny, a i přes lehoučké řízení a bryskní akceleraci je váha znát.

Funguje skvěle, ale nedokážu se s ní sžít a převodovka mi nesedí

Právě kvůli opravdu lehkému řízení v kombinaci s velkým a těžkým autem mám pořád, zejména na okreskách, dojem, že je něco špatně, že je tu nějaký nesoulad. Snad by pomohlo, kdyby volant kladl o trochu větší odpor, nebo kdyby v něm bylo o trochu víc citu.

Audi A7 50 TDI quattro

Na okreskách jezdí hezky, ale ve svém živlu je na dálnici.

FOTO: Petr Horník, Právo

Výtku mám také k chování převodovky. S oběma diesely v nabídce A7 dostanete klasický automat s hydrodynamickým měničem točivého momentu, nikoliv dvouspojku jako u benzínu, ale když z ničeho nic razantně přidáte plyn, převodovce trvá, než podřadí. Chvilku tak stojíte na plynu a nic se neděje, aby pak vůz vystřelil jako smyslů zbavený; 620 N.m je přeci jen pořádná porce.

Audi A7 50 TDI quattro

Řízení je vážně lehké.

FOTO: Petr Horník, Právo

A7 však nevznikla pro okresky, nýbrž zejména pro dlouhé cestování po dálnicích a silnicích první třídy - a na nich je naprosto excelentní. Je dokonale stabilní a dokáže se pohybovat až neřestně vysokými rychlostmi, aniž by tím posádku jakkoliv obtěžovala.

Dokáže jezdit skoro sama. Hlídat musíte spíš světla

Volant stačí držet jen zlehka, protože aktivní hlídač jízdních pruhů dokáže vést vůz velmi hezky, dokud vidí čáry na asfaltu, a adaptivní tempomat sám zpomalí před zatáčkami, křižovatkami či kruhovými objezdy, i pokud nemáte v navigaci zadanou trasu. A pokud tempomat nemáte zapnutý, zavibrováním plynového pedálu vám připomene, že se blíží zatáčka anebo omezení rychlosti.

Audi A7 50 TDI quattro

Na displeji vám ukáže, jestli před vámi vidí auto, nebo třeba jestli zpomaluje, protože se blížíte k zatáčce.

FOTO: Petr Horník, Právo

Bohužel, ostrým kontrastem jsou automatické světlomety. Kamera systému totiž nedokáže rozpoznat ostatní auta, když jsou několik stovek metrů před vámi. Jasně, je to daleko, jenže A7 má laserová světla s dosvitem okolo 500 metrů a nejednou na mě protijedoucí i z takové dálky blikali, abych vypnul dálková světla. S žádnými jinými matricovými LED světly se mi to nestalo.

Audi A7 50 TDI quattro

K fungování automatických světlometů mám výhrady.

FOTO: Petr Horník, Právo

A také, kamery a radary - v přídi je vlevo radar a vpravo dokonce lidar, laserový radar - se několikrát rozhodly, že nemají výhled, a všechnu asistenci vypnuly. Pochopil bych to v mlze a v ostrém protisvětle, ale tady se to stalo v situacích, se kterými ostatní značky nemají problém. A značnou část testovacího týdne jsem odjezdil s naprázdno zapnutými pásy na zadních sedačkách, protože tam auto chybně vidělo nepřipoutaného pasažéra.

Interiér je víc než povedený

To ale je všechno, co mi uvnitř auta vadilo. Příplatkové “komfortní” sedačky mají nastavitelné bočnice opěradla i sedáku a velmi příjemně člověka masírují, a spodní displej, na kterém můžete napsat celé jméno ulice najednou a systém ho rozpozná, je perfektním řešením ovládání infotainmentu.

Na rozdíl od BMW umí Audi spolupracovat s Androidem Auto, svítící linky v interiéru si můžete nastavit do obrovského množství různých barev, bezrámová okna dveří jsou neskonale elegantní a uvnitř je spousta prostoru, vpředu i vzadu.

Audi A7 50 TDI quattro

Vzadu je ohromné množství prostoru.

FOTO: Petr Horník, Právo

Dal bych za A7 vlastní peníze? Líbí se mi, to ano - mimo vynikajícího interiéru si všimněte např. také linky zadních světel přes celou šířku zádě - a většinu času se mi s ní jezdilo vážně dobře. A průměrná spotřeba 286k třílitru, která po zhruba sedmi stovkách velmi svižných kilometrů skončila na čísle 9,1 l/100 km, je velmi příjemná

Jenže zejména kvůli podivnému chování převodovky a automatickým světlometům, na které jsem musel myslet víc, než by se mi líbilo, bych radši přemýšlel nad srovnatelným BMW. Které bude mimochodem mít motor o kus víc vzadu a nemusí si k mrštnosti pomáhat natáčecí zadní nápravou.

Audi A7 50 TDI quattro
Motor:
2 967 ccm, vidlicový vznětový šestiválec, turbo
Max. výkon:
210 kW (286 k) při 3 500-4 000 ot./min
Max. točivý moment:
620 N.m při 2 250-3 000 ot./min
Převodovka:
osmistupňová automatická
0-100 km/h:
5,7 s
Nejvyšší rychlost:
250 km/h
Průměrná spotřeba:
5,5 l/100 km
Pohotovostní hmotnost:
1 955 kg
Délka x šířka x výška:
4 974 x 1 911 x 1 420 mm
Základní objem zavazadelníku:
535 l
Poháněná náprava:
stálá 4x4
Cena základní verze:
1 579 900 Kč (A7 40 TDI)
Základní cena testované verze:
1 766 900 Kč
Cena testovaného vozu:
2 887 900 Kč