Test Opelu Crossland X: rodinný přítel

Kdybychom měli křišťálovou kouli, rádi bychom vám na předchozí otázku dali odpověď. Ale i když Opel Crossland X má svoje přednosti, vstupuje do segmentu, kde je už tak nacpáno (a bude ještě víc), že o úspěchu a neúspěchu rozhodují stokoruny, pěkné barvy nebo prostě jen náhoda.

Fešák to je. Lidé se za ním otáčejí a za dobu našeho testu se tři lidé zeptali, co je to za auto, kolik to stojí a jak se s ním jezdí. Tři lidé. To je asi tolik, jako když máme BMW M3. Vážně. Jeden je takový standard. Dva znamenají, že auto je opravdu zajímavé. A tři – to je už něco.

Proč zrovna Crossland X? Protože nevypadá jako žádné jiné auto. Ať už v přední, nebo boční či zadní části. Je to originál, který zaujme. První dojem – je to strašně úzké a vysoké auto. Zvlášť ze zadního pohledu, kde k tomu přispívají vysoko umístěná světla. Pohledově se zdá, že auto je vyšší než širší, a přitom to není pravda (1765 x 1605 mm). I z boku je to auto velmi zajímavé. Stříbrná linie nad okny zajímavě dělí zadní sloupek a rychlý prolis ve dveřích je také sexy.

A co přední část? Vzala si inspiraci u ostatních řad, takže se třeba podobá modelu insignia. A to je moc dobře – vždyť tenhle větší sourozenec je opravdu moc pěkné auto.

Tohle je auto pro rodinu. Opravdu. I když je to maličký vůz co do rozměrů, uvnitř je překvapivě mnoho místa. Přední sedadla jsou sice trochu moc nalepená na dveře, ale ke kontaktu loktů nebo ramen s nimi ještě nedochází.

Zadní sedadla v našem autě nebyla posuvná, přesto nabízela spoustu místa pro nohy a kufr nabízel 410 litrů. Vyzkoušeli jsme za 190centimetrového řidiče posadit stejně velkého cestujícího. Kolena se v tomto případě jen lehce dotýkala předních opěradel.

Samozřejmě že příčný rozměr neumožňuje dozadu dát tři dětské sedačky a asi ani třetí cestující by si tu mezi ně nesedl.

A co v takovém případě zbylo z kufru? Kolo sem nestrčíte, ale dětské odrážedlo ano. Dvojitá podlaha může buď být nahoře a pak dole pod ní bude místo na pár věcí, nebo ji dáte dolů a i cabin luggage sem v pohodě dáte na výšku.

Je nám milé, že se ještě ze světa neztratila auta, která mají ovládání rádia klasickým knoflíkem. Bohužel naše sbírka dětských písniček na CD je tu k nepotřebě. Ano, je už překonvertovaná na USB, ale vyhledávat na něm je strašné. Jakoukoli adresářovou strukturu úplně ignoruje a všechny adresáře prostě řadí abecedně za sebe. Jenže to oblíbené CD se jmenuje Dvacet nejlepších písniček z pohádek nebo Známé písničky z pohádek? Malý, ale přesto podstatný rozdíl. Kdo někdy vezl rozdováděné děti na zadních sedadlech, pochopí.

Přístrojovka ale je jinak příjemná. Velmi přehledná, jednoduchá, ergonomická. Svou jednoduchostí až překvapí. V přihrádce uprostřed pak objevujeme celou plejádu USB a také bezdrátové nabíjení mobilů. Taky je tu klasická ruční brzda! Škoda že je tak posunutá vzad a pod loketní opěrku, takže operovat s ní je nesnadné.

Po otevření kapoty se objeví loga lvíčků a dvojitých šípů. Cože? Peugeot? Citroën? Ano, Opel na tomhle autě spolupracoval s PSA. Takže pod kapotou je spousta dílů od nich. Třeba naftová šestnáctistovka s výkonem 88 kW (v nabídce je i 73 kW). Maximální výkon je ve 3500 ot./min, točivý moment 300 Nm zase v 1750 ot./min.

Hlavní charakteristikou čtyřválce je jeho hladký běh. Je jemný, klidný a v interiéru není vůbec slyšet. Auto není nijak přehnaně velké ani těžké (1244 kg), takže motor bohatě stačí. Jistě, není to žádný divoký sprinter. Zvlášť v dynamickém zrychlení mu chybí „zuby“, a zase je cítit ta snaha o co nejmenší emise, tedy aby se náhodou motor moc nerozparádil.

Pokud nebudete s autem chtít lítat, tak ale bude stačit. Ostatně neustále přirovnáváme Crossland X k rodinnému autu, takže rodina asi nebude potřebovat překonávat rychlostní rekordy. Ve 130 km/h točí motor 2200 otáček a spotřebuje na rovině nádherných 5,5 l na 100 km. To je stejně, jako je nakonec průměrná spotřeba auta.

Převodovka byla manuální šestistupňová, a pokud bychom ji chtěli charakterizovat jedním slovem, pak to musí být „dlouhá“. Dlouhý je chod řadicí páky, a to až tak, že je to nepohodlné, protože pětka je prostě hodně vepředu. Dlouhé jsou i převodové stupně. Třeba při padesátce ve městě jsme neustále váhali, zda nechat trojku, nebo dát čtyřku. Ani jedno nebylo ideální. U jednoho byly otáčky moc vysoko, u druhého nízko.

A ještě něco k podvozku. Ten je vyšší, takže se nikdo nemusí bát obrubníků a výmolů. Tohle auto je dost vysoko na to, aby ho nástrahy města vystrašily. V terénu také projede, ale samozřejmě jen to, co projede předokolka bez jakýchkoli pomocníků.

Výška podvozku ale také hodně ovlivňuje jízdní vlastnosti. Auto je pohodlné a houpavé, ale v zatáčkách jsme neměli úplnou jistotu, co bude s autem v příští chvíli. Ne, že by nás někdy vůz nechal na holičkách, to ne, ale ten pocit nebyl úplně příjemný.

A teď ta cena. Ta bývá na závěr většiny testovaných vozů kamenem úrazu. Většina aut v novinářských flotilách je výbavou nacpaná až po střechu. Ani tady to nebylo jinak. Oranžový Crosland X byl v nejvyšší výbavě Innovation. Takže cena – 519 900 Kč. Jenže je tu akční sleva (a asi ještě nějakou dobu bude) 50 000 Kč. Takže 469 900 Kč. A základní cena auta s benzínovou dvanáctistovkou je 309 900 Kč. Takže překvapení! Tohle auto nestojí jako nový barák.