První jízda s novým Audi TT

V Marabelle, asi osmdesát kilometrů od Gibraltaru, to ani koncem září nevypadá, že by mělo slunné počasí skončit. Moře je sice studenější, teplota vzduchu se ale blíží příjemným sedmadvaceti. Za městem v horách najdete krásně točité silnice, a když předjedete pár loudajících se osobáků a dodávek, můžete vyzkoušet celou řadu pomalejších i rychlejších zatáček korunovaných pěkným výhledem na údolí.

Jaké to je, na této silnici řídit Audi TT nejnovější generace? Stručně řečeno – neurazí, umí být hodně rychlé, je ale jasné, že auto postavené na platformě MQB (byť s nejlepší dostupnou technikou koncernu), na které jezdí třeba golf, má jisté limity. Nebyl problém s trakcí ani s řízením, při jízdě se slabší benzínovou verzí i dieselem nám přišel trochu těžší předek a tím trochu menší ochota zatáčet. Chybí také hravost, ale to by koncern Volkswagen musel z TT udělat „zadokolku”, což by bylo o dost dražší a potenciální zákazníci by to dost možná ani neocenili.

Na velmi příjemném okruhu Ascari, který kombinuje výraznější převýšení i pomalé zatáčky, je „tétéčko” vzorné, s vypnutým ESP možná až nudně neutrální. Rychlí s ním ale budete, o tom není pochyb. Zkoušeli jsme verzi TTS s automatickou převodovkou a systémem pohonu všech čtyř kol s marketingovým označením quattro (ve skutečnosti jde o Haldex V. generace).

Výborně je nastavené ESP, které zasahuje až při větším vybočení z osy, pokud nebudete řídit zbrkle, mělo by zůstat netečné. Chybí poctivý mechanický samosvorný diferenciál, všechny verze ale mají elektronické přibrzďování kol, které v praxi funguje dobře.

Interiér 4,18 metru dlouhého kupé je krásný, špičkově zpracovaný, přiměřeně okázalý, přehledný. Největší pozornost samozřejmě strhává velký displej za volantem, který využívá grafickou kartu od nVidie s výkonem, který by vám nedávno stačil k hraní videoher. Na displeji TFT s úhlopříčkou 12,3 palce si můžete zvolit, zda má dominantní místo zabrat rychloměr a otáčkoměr či navigace, která využívá Google Earth – takže v barvách vidíte i okolí silnice (moře, domy, lesy atd.).

Informace na displeji mohou být v češtině a ve své mateřštině si můžete dopřát i zvukové pokyny navigace (jde o umělý ženský hlas, který využívají i další značky koncernu Volkswagen). Špičkové je rozlišení i odezva displeje, tady lze Audi jednoznačně pochválit, kvalitou zobrazení jde o jeden z nejlepších automobilových displejů. Mimochodem, coby příplatkovou výbavu dostane podobný „virtuální kokpit” i nový superb...

Přední sedačky jdou přiblížit podlaze, což jednoznačně chválíme. Místa je vepředu tak akorát, prostorové možnosti jsou na sportovní kupé dostatečné. Zadní sedačky zde sice jsou, vzhledem k nabízenému prostoru před nimi je se zavřením obou očí nelze nazvat jinak než „nouzovými”, v praxi využitelnými pro odložení tašky či kabelky. Klimatizace je – což je zvláštní vzhledem k nabízenému luxusu – pouze jednozónová.

Překvapilo nás, jak měkká je spojka (i ve verzi TTS), což ale vzhledem k zaměření (stylové sportovní auto) překvapí. Záběr je ale bezproblémový, výtky nelze mít ani k jedné z převodovek – šestistupňový manuál a šestistupňové DSG.

Volant je dole zploštělý, což ne každému řidiči při přehmatávání vyhovuje, nastavení v příčném a podélném směru ale nemá slabých míst, podobně jako u většiny modelů koncernu Volkswagen. Řízení je sice lehčí, leč přesné.

Všechna testovací „tétéčka” měla 19palcová kola, což na rozbitých cestách bylo znát. Pružiny a tlumiče mají celkově tvrdší nastavení, na hladkých silnicích a dálnicích, které neznají mrazivé počasí, budete spokojeni.

Zvuk TDI motoru, který z mnoha důvodů považujeme pro sportovní kupé za nesmyslnou volbu, není překvapivě špatný, počítáme ale, že jej má na svědomí reproduktor, jehož hučení bude lepší na delších cestách vypnout. Cesta horskými silničkami za ranního rozbřesku směrem na závodní okruh Ascari znamenala odběr 6,5 l/100 km. Úžasné, ale v tomto typu auta opravdu zbytečné, navíc o 60 tisíc dražší než nejlevnější verze, která se s cenovkou těsně vejde pod milión korun.

Naopak příjemně nás překvapil už základní přeplňovaný, přímovstřikový benzínový dvoulitr (EA888), který znáte třeba z nové Octavie RS. V TT, které mezigeneračně zhublo půl metráku, tento motor zvládá 169 kW/230 k a 370 Nm. Nechá se vytočit k sedmi tisícům, úderně zabírá a zkrátka dá se s ním jet moc hezky (stovku zvládne za rovných šest a jede až 250 km/h).

Asi jediné, co lze kritizovat (a platí to i pro výkonnější verzi) je zvuk motoru, který kromě prásknutí při přeřazení s automatickou převodovkou předvádí celkově až příliš komorní projev. Kdo tvrdí, že auto má být tiché, bude spokojen, pokud ale od kupé očekáváte i trochu zvukového vzrušení, musíte přikoupit laděný výfuk.

Svým vzhledem nové Audi TT navazuje na první a druhou generaci, celkově ostřejší tvary mu – ideálně v nějaké výraznější barvě – opravdu sluší. Na fotografiích to patrně tak nevynikne, naživo jde o vskutku pohledné auto. Na výběr máte kola o průměru 17–20 palců, z hlediska komfortu/elegantního vzhledu bychom volili spíše osmnáctipalcová.

Popisované TT jezdí jednoznačně nejlépe ve své historii, je o trochu více sportovní než druhá generace, a třebaže to není kdovíjak vzrušující nástroj pro víkendové projížďky nebo okruhové ježdění, jde o příjemnou kombinaci atraktivně vypadajícího auta využitelného každý den, které dovede i pobavit.