Spondyloartritidy jsou systémová zánětlivá revmatická onemocnění, která postihují páteř, ale i periferní klouby (nejčastěji ramena, kyčle a kolena) či úpony šlach (nejčastěji úpon Achillovy šlachy na patní kosti). Zánět může však zasáhnout i další orgány – nejčastěji oči (zánět duhovky, střední vrstvy oka - živnatky či řasnatých tělísek), kůži (psoriatická artritida) a střeva (idiopatické střevní záněty).

Nemoc postihuje především muže, a to již před 40. rokem věku, kdy se objevují první příznaky. Bohužel mnozí muži tyto příznaky podceňují, tudíž se o svém problému většinou dozvídají až po deseti letech od vypuknutí onemocnění, a to již v okamžiku, kdy u nich mohlo dojít k nevratnému poškození páteře.

Nejznámější je Bechtěrevova nemoc 

Tato nemoc se projevuje zánětem v oblasti meziobratlových kloubů páteře (proto spondylitida), jenž ve svém důsledku vede ke kostnatění vazů a srůstům (ankylóze) mezi jednotlivými obratli.

„Nemoc má plíživý začátek, zlepší se rozcvičením a fyzickou aktivitou. Když naopak jedinec odpočívá, stav se zhoršuje. Je obvyklé, že se nemocní například budí bolestí časně z rána,” vysvětluje prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. z Revmatologického ústavu v Praze.

Pro Bechtěrevovu chorobu je kromě bolesti typické, že se páteř stává stále méně ohebná. Pacient si nejprve nedosáhne rukama na kolena, později se nemůže vůbec předklonit a u pozdního stadia páteř nabývá charakter zakřivené tuhé tyče. Může se objevit i bolest hrudníku a chronická těžká únava.

Lékaři dnes dokážou onemocnění správně diagnostikovat i ve včasných stadiích, a tedy ještě v okamžiku před vývojem definitivních rentgenových změn. Pomáhá k tomu vyšetření na magnetické rezonanci, vyšetření na antigen HLA B27 a pak zjištění typických příznaků jako noční bolesti, ranní ztuhlost, zlepšení bolesti cvičením a naopak zhoršení v klidu, mimokloubní projevy zánětu na kůži, v očích apod.

„Pokud se tedy včas nasadí správná léčba, nemocní mají mnohem větší šanci na kvalitní život a zpomalení progrese onemocnění. Naopak přijde-li nemocný pozdě, může dojít k nevratnému poškození páteře a kloubů, které vede až u poloviny pacientů k invalidizaci. Dalšími komplikacemi neléčeného zánětu je například zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění nebo osteoporóza. Neléčené onemocnění může vést i ke zkrácení délky života,” upozorňuje MUDr. Leona Procházková, PhD., z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Důležitý aktivní přístup

Nedílnou součástí léčby této nemoci jsou i nefarmakologické přístupy v podobě pravidelného cvičení (nejlépe skupinové cvičení pod dohledem fyzioterapeuta, ale
i každodenní cvičení doma), rehabilitace, řádné edukace pacienta i psychoterapie.

Z léků jsou pak doporučována nesteroidní antirevmatika, která především zmírňují bolest a ztuhlost a mají mírný protizánětlivý vliv. Jejich dlouhodobé užívání je však u části pacientů spojeno s výskytem nežádoucích účinků. Glukokortikoidy a chorobu modifikující léky zase ovlivňují jen periferní projevy onemocnění.

Lékaři mají naopak velmi dobrou zkušenost s biologickou léčbou, která začíná fungovat velmi rychle, a to již během 2–4 týdnů, zároveň je schopna ovlivnit jak postižení osového skeletu (odeznění bolesti zad, hrudníku, kyčlí), tak i periferní kloubní záněty a záněty úponů šlach. Zároveň si tato léčba poradí i s mimokloubními projevy v podobě očních zánětů, střevních zánětů či kožního onemocnění. Nemocný tak má velký předpoklad plnohodnotného života. Seznam center biologické léčby a více informací o onemocnění najdete na www.bolestkloubu.cz.