„Diabetes 2. typu souvisí se špatnou skladbou jídelníčku, zejména vysoký přísun masa a masných výrobků je rizikovým faktorem rozvoje onemocnění, který potvrdila řada světových studií,“ vysvětluje MUDr. Hana Kahleová z Centra diabetologie IKEM.

Důvodů, proč škodí právě maso, je více. „Maso obsahuje vysoké množství tuků – cholesterolu a nasycených mastných kyselin, živočišných bílkovin a hemového železa. Všechny tyto prvky jsou rizikovými faktory rozvoje onemocnění. Podobný efekt je možné pozorovat i u tučných mléčných výrobků – tučných sýrů, smetany, smetanových jogurtů a podobně,“ vysvětluje lékařka.

Světové studie inspirovaly lékaře IKEM k provedení vlastní vědecké práce, jejímž smyslem bylo ověření vlivu vegetariánské stravy na probíhající onemocnění u pacientů s diabetem 2. typu.

Jedni zeleninu, druzí diabetickou dietu

Do studie bylo zařazeno 74 pacientů s diabetem 2. typu, kteří se léčili perorálními antidiabetiky (léky na cukrovku), takto vybraná skupina byla následně rozdělena na dvě stejné části. Jedna po dobu šesti měsíců dodržovala vegetariánskou stravu, jejímž základem byly celozrnné obiloviny, luštěniny, vařená a syrová zelenina, ovoce, ořechy a semínka. Potraviny živočišného původu byly u této skupiny omezeny na konzumaci jednoho nízkotučného jogurtu denně. Skladba jídelníčku tak v mnohém připomínala jídelníček našich prarodičů.

„Účastníci studie měli možnost vyzvedávat si připravená jídla. Výhodou vegetariánské stravy je, že díky nízké energetické denzitě se člověk může najíst dosyta a nemusí potraviny odvažovat,“ doplňuje lékařka.

Pacienti zařazení do druhé skupiny konzumovali běžně doporučovanou diabetickou dietu. To znamená, že jejich jídelníček v předepsaném množství obsahoval také maso a masné výrobky, a účastníci si všechny potraviny odměřovali podle doporučených norem.

Součástí studie bylo i to, že oběma skupinám po prvních třech měsících k doporučenému stravovacímu režimu přibyla zvýšená fyzická aktivita prováděná pod dozorem.

První skupina měla lepší výsledky

Po šesti měsících došlo k vyhodnocení výsledků vědecké práce. Ta přinesla překvapivé zjištění. Jak se ukázalo, pacienti zařazení do první (vegetariánské) skupiny měli lepší fyzickou i psychickou kondici.

„U pacientů s vegetariánskou stravou došlo ke snížení dávek léků, ke zlepšení vlastního onemocnění i celkového zdravotního stavu, dále ke zlepšení markerů oxidačního stresu (například k vzestupu hladiny vitamínu C v krvi) a ke zlepšení nálady a poklesu negativních emocí,“ popisuje lékařka.

Nejzásadnější vliv měla vegetariánská strava na redukci váhy nemocných, která má v terapii diabetu zásadní místo. „Jen pro srovnání – ve skupině s vegetariánskou stravou byl průměrný úbytek váhy 6,2 kilogramu oproti 3,2 kilogramu u nemocných v druhé kontrolní skupině,“ popisuje MUDr. Hana Kahleová.

Studie ukázala i to, že nemocní zařazení do první skupiny neměli během studie pocit hladu, což bylo dáno nejen tím, že nebyli omezováni množstvím zkonzumované potravy, ale i tím, že vegetariánská strava přinášela pocit dlouhodobé sytosti.

Co bylo dál

Lékaři sledovali dobrovolníky zapojené do studie i po jejím ukončení. A i v tomto období na tom byli lidé z vegetariánské skupiny lépe než dobrovolníci držící doporučenou diabetickou dietu.

„Pozitivní účinky vegetariánské diety částečně přetrvaly i rok od ukončení studie a po návratu k běžné stravě,“ doplňuje lékařka.

Zařazení nemocných do vegetariánské skupiny přineslo pro všechny jeden bonus navíc. Většina účastníků se po ukončení studie sice vrátila k běžnému stravování na základě doporučené diabetické diety, ale zároveň si osvojila získané návyky natolik, že do svého jídelníčku zařadila některá z vegetariánských jídel.

„Pouze jeden pacient zůstal do dnešního dne na plné vegetariánské stravě,“ doplňuje lékařka.

Proč jsou na tom vegetariáni lépe

Lékaři hledají i vysvětlení toho, proč vegetariánská strava a odbourání masa a masných výrobků z jídelníčku zlepšuje stav onemocnění. Za zlepšením stavu patrně stojí snížení příjmu kalorií, které ovlivňuje jak průběh nemoci, tak psychický stav.

„Mezi mechanismy, kterými vegetariánská strava působí prospěšně, patří vysoký obsah vlákniny, nízký glykemický index, vysoký obsah antioxidantů, kalia a magnesia, nízký obsah saturovaných mastných kyselin, vyšší poměr polynenasycených ku saturovaným mastným kyselinám, vysoký obsah monoenových mastných kyselin, ale také vysoký obsah neesenciálních aminokyselin, které pozitivně ovlivňují sekreci glukagonu – hormonu slinivky břišní působícího proti hormonu inzulínu. A v poslední době hodně diskutovaný vysoký obsah prebiotik, která mají pozitivní účinek na gastrointestinální mikroflóru,“ doplňuje lékařka.