Cukrovkou přitom dnes trpí desetina lidstva. Globální počet jejích obětí se od roku 2000 zvýšil téměř o polovinu – z jednoho na 1,4 miliónu. Diabetici umírají hlavně na svou základní diagnózu, navíc jsou však vystaveni i zvýšenému riziku mrtvice i onemocnění srdce.

Vzestup cukrovky odráží i širší trend: celosvětově roste podíl úmrtí na nepřenosné nemoci. Na ně dnes umírají dvě třetiny lidí – v roce 2000 to byly jen tři pětiny. Ještě větší je jejich podíl ve vyspělých a rostoucích společnostech – v zemích jako Česko nebo USA se blíží k 90 procentům, v zemích jako Čína nebo Brazílie už přesáhl hranici 80 procent.

Nejen průjmová onemocnění jako tyfus a cholera, ale i tuberkulóza jsou tak pozvolna zatlačovány do pozadí, moderní medicína tu ukazuje svou sílu. Jenže mezitím se i v nejchudších zemích světa stále důrazněji prosazují nepřenosné choroby jako příčina smrti, byť tam můžou infekce stále ještě za dvě třetiny všech úmrtí.

Doprava stále nebezpečnější

Roli bacilů obrazně řečeno zčásti přebírají lidské zlozvyky, jako například zmíněné kouření. Obětí nemocí, jež jsou spjaty s tabákem, se podle německého deníku Die Welt stává ročně asi desetina všech těch, kdo zemřou. I kvůli kouření vedou tabulku nejčastějších příčin úmrtí právě infarkty, nemoci krevního oběhu a plicní onemocnění. Infarkt a mrtvici však nedostávají jen kuřáci. Svou roli hraje i špatná výživa či nízká míra pohybu.

Proto měly infarkty a onemocnění krevního oběhu či plic na svědomí téměř čtvrtinu všech úmrtí v roce 2011, což je poslední rok, pro který jsou zatím dostupné údaje z celé planety. S lepší životosprávou by v těchto případech bylo možné zabránit 80 procentům předčasných úmrtí.

Ačkoliv na Zemi nezuří nyní žádná skutečně velká válka, do první desítky se opět dostalo i zabíjení lidí lidmi – a to na komunikacích. Se 2,3 miliónu obětí jen za rok 2011 jsou nyní silniční nehody devátou nejčastější příčinou úmrtí. Světová zdravotní organizace proto začíná mluvit i do silničních předpisů a vyzývá státy, aby lépe dohlížely na jejich dodržování.

Ještě před havárie – až na sedmé místo – se dostala úmrtí na rakovinu plic a dýchacích cest, což je důsledek buď kouření, nebo znečištěného ovzduší. Havárie a plicní rakoviny tak dnes způsobují více úmrtí než třeba předčasné či komplikované porody, což byla ještě nedávno metla dětí i žen. Od roku 2000 však počet úmrtí při předčasném porodu klesl o celou třetinu. Dítě narozené v roce 2011 mělo šanci, že se v průměru dožije 70 let. Přitom v rozvojových zemích byla tato vyhlídka na dožití o 10 let nižší a v rozvitých zemích naopak o deset let vyšší. Ještě pro lidi narozené v roce 1990 byla vyhlídka na dožití odhadována na pouhých 64 let pro celé lidstvo.

Nač lidstvo nejvíce umírá (úmrtí v procentech, v závorce pořadí nemocí v daném roce)
 2011
2000
Ischemické choroby (včetně infarktu)
12,9 (1.)
11,2 (1.)
Mrtvice
11,4 (2.)
10,6 (2.)
Plicní infekce
5,9 (3.)
6,7 (3.)
Chronické nemoci plic
5,4 (4.)
5,8 (4.)
Průjmové nemoci3,5 (5.)
4,7 (5.)
AIDS
2,9 (6.)
3,0 (6.)
Rakovina plic
2,7 (7.)
2,2 (9.)
Cukrovka2,6 (8.)
1,9 (10.)
Silniční nehody
2,3 (9.)
1,9 (11.)
Předčasný porod2,2 (10.)
2,7 (7.)
Tuberkulóza
1,8 (13.)
2,6 (8.)