Nezvedá ani hladinu krevního cukru. Naopak, zdá se, že ji pomáhá stabilizovat. Proto může být užitečnou pomůckou pro diabetiky a lidi, kteří chtějí zhubnout. Zvlášť, když milují pamlsky a je pro ně těžké vydržet bez nich nebo bez sladkých jídel.

Užitečným pomocníkem bývá i pro ty, kteří se sladkostmi odměňují, aby vydrželi vyčerpávající psychickou práci. Nejlepší je, když stévií sladíme potraviny obsahující minimum kalorií, jako třeba čaj. Tehdy přináší největší efekty. A to jak zdravým lidem, tak diabetikům, kteří se snaží zhubnout nebo si udržet váhu. Každé kilo navíc u nich totiž představuje vyšší riziko dalších zdravotních komplikací.

Cukrovku ani nadbytečná kila nepomůže vyřešit jen jiné slazení, ale spíš rozumný jídelníček.

Cukrovku ani nadbytečná kila nepomůže vyřešit jen jiné slazení, ale spíš rozumný jídelníček.

FOTO: fotobanka Profimedia

Sladší chuť než cukr mají i umělá, synteticky vyrobená sladidla. Ale na rozdíl od stévie o nich nemůžeme mluvit jako o sladidlech přírodního původu. A je asi pravda, že i pro organismus budou přírodní látky přijatelnější než ty uměle vyrobené.

Proč sladká bomba nemá téměř žádné kalorie

Čím to, že stévie, které se také někdy říká sladká tráva, medové lístky nebo dokonce cukroušek, nemá téměř žádnou energii? Náš organismus neumí rozložit koktejl vysoce sladivých látek, jež obsahuje. Odborníci je označují jako glykosidy stévie. Stabilně se chovají i při teplotách až 250 °C. Hospodyňky je proto mohou používat při pečení a dalších tepelných úpravách. Z umělých sladidel lze takto použít jen sukralózu nebo aspartam smíchaný s acesulfamem.

Pro indiány byla léčivkou

Stévie sladká pochází z Jižní Ameriky, z oblasti kolem řeky Paraná, která protéká Brazílií a Paraguayí. Zdejší indiáni ji používali jako sladidlo, ale také jako léčivou bylinu, třeba na pálení žáhy, cukrovku, na dezinfekci úst a jako prevenci proti zubnímu kazu, stejně jako na řadu dalších zdravotních problémů. Rostlinu snadno koupíte přes internet. Má ráda světlo, teplo a vlhko. Pochází z tropických a subtropických oblastí. Řada lidí ji pěstuje na okně, pod nímž má topení.

Jejími lístky si osladíme čaj i další nápoje nebo jídla. Lze je používat čerstvé, mražené i sušené. Čerstvé obsahují kromě glykosidů stévie také nezanedbatelné množství vitamínů (E, K, P, A, C, B), minerálů (fosfor, vápník, železo, hořčík, chróm, kobalt, selen, křemík) i antioxidantů (pomáhají preventivně chránit naše cévy před kornatěním a náš organismus před zhoubnými nádory). Většina lidí asi sáhne po extraktech. I ty lze koupit přes internet nebo v prodejnách se zdravou výživou, případně s bylinkami. Nefér konkurenční bitva?

Listy lze používat čerstvé, mražené i sušené.

FOTO: fotobanka Profimedia

Stévie se už víc než 30 let používá jako přírodní sladidlo v Japonsku, odkud se rozšířila do Číny a dalších asijských států. Evropa se jí bránila. V roce 1985 se tu totiž objevila zvláštní studie. Tvrdila, že stevizoidy jsou mutagenní, zjednodušeně řečeno, mohou způsobit rakovinu. Tuto studii řada vědců tvrdě kritizovala. Nicméně pro orgány EU byla důvodem k opatrnosti. Nepovolily užívání stévie jako sladidla do potravin ani jako potravinového doplňku.

Teprve v roce 2006 připravila Světová zdravotnická organizace (WHO) nové studie. Prokázaly, že stevizoidy neuvolňují žádné mutageny. Naopak, zřejmě mají pozitivní vliv na vysoký krevní tlak a cukrovku. Tyto léčebné účinky by však podle ní měly být ještě podrobeny dalšímu podrobnějšímu zkoumání.

Podobné to bylo v USA. Anonymní udání, stížnosti podané na úřad pro Kontrolu potravin a léčiv (FDA), zákazy. V zákulisí se šuškalo, že za vším jsou zájmy výrobců cukru a umělých sladidel, kteří se snaží zlikvidovat konkurenci. Pravda je, že nikdo nikomu nic nedokázal. Pokud bychom si ale položili klasickou otázku - Komu tato situace slouží, je to vcelku jasné. V Japonsku se přitom stévie využívá od 70. let. Bez problémů.

Skrytý důvod trendu light

Ceny cukru stoupají, a to zdražuje i řadu nápojů. Jejich výrobci také bojují s negativní publicitou kvůli epidemii obezity. Hodně sladké nápoje na ní mají lví podíl. Řada evropských zemí navíc uvalila daň na řadu kalorických bomb. I proto stoupá podíl light verzí sladkých nápojů s umělým sladidlem a minimem kalorií.

U předních evropských producentů se pohybuje kolem 30 procent. U nás je to trochu méně, Coca Cola uvádí 22 procent, Kofola lehce pod 10 procent. Tyto a další firmy se o stévii intenzívně zajímají. Coca Cola už nápoj obohacený o glykosidy stévie prodává ve Francii. Podobně jako tam Danone nabízí jogurt ochucený touto rostlinou. Kofola pracuje na několika projektech se stévií. Příští rok začne prodávat nápoje přislazené extraktem z ní.

Ceny cukru stoupají, a to zdražuje i řadu nápojů. Jejich výrobci také bojují s negativní publicitou kvůli epidemii obezity.

FOTO: fotobanka Profimedia

Evropská komise schválila koncem loňského listopadu stévii jako sladidlo do potravin a nápojů. Výrobky s ní se brzy objeví i u nás. Producenti řeší to, že glykosidy stévie mají ve vyšších koncentracích příchuť po lékořici a v ústech po nich dlouho přetrvává sladká chuť.

Odborníci na výživu však upozorňují, že reálným řešením není jen snižování kalorií v nápojích a jídlech. Obézní snadno podlehnou iluzi, že jich pak mohou vypít a sníst, kolik chtějí. Řešením je dostatek pohybu a racionální jídelníček, jehož součástí budou i tyto potraviny a nápoje.