Není to vůbec tak jednoduché, jak se může zdát. Zhruba 40 procent pacientů s rakovinou je totiž podvyživených už v době, kdy jim lékař stanoví diagnózu. Přitom ztráta pouhých 5 % váhy představuje vážné riziko horších výsledků léčby a zkrácení doby, po kterou budou žít. Navíc nejde jen o kila. Jde také o to, jestli mají dostatek všech důležitých látek.

Nepříjemné důsledky drsné léčby

Chuť k jídlu a schopnost jíst snižuje jak nádor, tak chemoterapie i ozařování. Ty často vyvolávají nevolnosti a zvracení. Podobně jako obtíže s rozžvýkáním a polykáním jídla.
Případně způsobí suchost v ústech, někdy rovněž bolesti, afty nebo kvasinkovou nemoc v puse. Nejednou dokonce změní i to, jak nemocným jídlo chutná a voní.

Pokud začne pacient hubnout, neztrácí jen tuky, ale i hmotu svalů. Stejně jako sílu pro boj s chorobou. Bývá pak unavený a nezvládá běžné aktivity. Ztráta svalové hmoty může zhoršit i funkci dýchacích svalů a zvýšit riziko zánětu plic. Poklesnou také protilátky v krvi a stoupne nebezpečí infekce. Nedostatek bílkovin v krvi, které slouží mimo jiné k transportu léků po organismu, může vést ke snížení účinku léčby. Na nemocného logicky padá i apatie nebo deprese.

Šokující fakta

Že nejde o nic zanedbatelného, o tom svědčí fakta. Výzkumy ukazují, že na problémy odstartované špatnou výživou nebo podvýživou umírá 20 až 40 % pacientů. Onkologové je úspěšně vyřeší jen u 17 % nemocných rakovinou.

Pro lidi s nádorovým onemocněním je dobré vědět, že s potížemi, které u nich souvisí s jídlem a správnou výživou, jim pomůže spíš nutriční terapeut nebo terapeutka než vytížený onkolog. Měli by být v každé velké nemocnici. Ve specializovaných onkologických centrech pracují buď přímo, nebo tam na ně dostanou spojení. Ne všechno je navíc nutné řešit pomocí léků. Často pomůžou i chytré praktické rady.

Čerstvé potraviny a pozor na kvasinky

Pacienti s rakovinou by měli jíst lehkou stravu v malých porcích, pravidelně, zhruba po třech hodinách, ideálně ve vyvětrané místnosti, kde je nebudou rušit pachy. Jíst musí pomalu a dobře kousat. Většina z nich trpí nedostatkem bílkovin, které jsou důležité jak pro obnovu tkání, tak pro udržení svalové hmoty. Proto by si měli k jídlu přidávat například maso, tvaroh a sýry. Ale ne ty plísňové.

Nakládaná niva

Plísňové sýry jsou pro pacienty, kteří podstupují onkologickou léčbu, rizikové právě kvůli plísním.

FOTO: NOVINKY/Alex Švamberk

Ty je nutné z jídelníčku vyřadit hlavně po chemoterapii, kdy mají málo bílých krvinek. Nesmějí ani potraviny, které mohou obsahovat kvasinky, bakterie nebo plísně (zrající sýry, problematicky skladované ořechy nebo sušené ovoce). Hrozí jim totiž, že je oslabený organismus nezvládne udržet na uzdě a ony se v něm přemnoží.

Vedle potravin bohatých na bílkoviny potřebují pacienti i ovoce se zeleninou. Výhodnější jsou pro ně čerstvé než konzervované suroviny. Jídla by měli sníst najednou, neohřívat je, zejména ne opakovaně, to kvůli možnému množení bakterií.

Bojovat o každé kilo

Vedle nevolnosti, případně zvracení trápí onkologické pacienty také nepříjemné změny chuti. Často si stěžují, že jim některé potraviny připadají nahořklé nebo hořké. Stává se jim to třeba u masa. Dalším maso chutná jako piliny nebo jako lepenka. Častá je také kovová pachuť. Jiní ztratí vnímání chuti úplně.

Nutriční terapeutky jim proto někdy doporučují, aby v této době nejedli svá oblíbená jídla a nezprotivili si je. Protože méně vnímají sladkou chuť, může být výhodné, pokud začnou během léčby preferovat sladká jídla. V každém případě by měli potíže se stravováním a udržením váhy konzultovat s lékařem, a hlavně s nutriční terapeutkou.
U stárnoucích rodičů, kteří upadají do apatie, bývá rozumnější, když to udělají jejich děti. Ztráta každého kila totiž snižuje šanci nemocného na vyléčení.