Článek
Každý si chce občas udělat radost a koupit si něco nového, ale když se toto potěšení změní v „prokletí“, skutečné problémy začínají. Jasným znamením závislosti je rychlost, jakou se tenčí účty a narůstají dluhy. Značkoholik si však takových věcí nechce všímat, nebude přece sám sebe degradovat tím, že si koupí „levné šunty“.
Značkové věci jako symbol odlišnosti
Problém značkoholiků je psychologický. Své by o tom mohla vyprávět třicetiletá Eva, u které tato závislost začala na vysoké škole.
„Už během studií jsem si našla dobře placenou brigádu. Bydlela jsem ještě u rodičů, takže jsem neměla žádné větší výdaje. Byla jsem nadšená tím, že si můžu koupit věci, které se mi vždy líbily. Byla jsem mladá a značkové věci pro mě byly něčím, čím jsem se mohla odlišit od ostatních spolužaček, které vypadaly v mých očích jako šedé myšky," popisuje mladá žena.
"Když jsem školu skončila a začala slušně vydělávat, oblíbila jsem si zahraniční internetové obchody a aukce. To byl další zlom. Byla jsem nákupy značkových věcí přímo posedlá. Od oblečení přes kosmetiku, šperky, ale i výbavu do bytu. Cítila jsem se jako hvězda, kolegyně v práci obdivovaly moje oblečení i dobrý vkus. Moje závislost se však prohlubovala, toužila jsem po stále dražších šatech, na které jsem už neměla peníze a postupně se zadlužila, kde se dalo,“ dodává Eva.
Dluhy ohrozí i blízké
Problémy začnou ve chvíli, kdy účet zeje prázdnotou a není, kde vzít na další potěšení. Nejjednodušším řešením je sáhnout po úvěru. To však může být v tomto případě začátkem dluhové pasti, ze které je velmi obtížné se vymanit. Největší zlo se ale skrývá někde jinde.
„Značkoholik ztrácí kontrolu nad svými výdaji a obvykle nemá ani přibližnou představu o tom, kolik utratí měsíčně, a často ani o tom, kolik by měl bance splatit,“ vysvětluje Eva Šišková, manažerka společenské odpovědnosti ČSOB, a pokračuje: „Takto nemocný člověk se sice snaží své výdaje zamaskovat, ovšem ani ho nenapadne, že by své utrácení omezil. Může se tak stát, že značkoholik dostane do dluhů své blízké.“
Řešením může být „kapesné“
Při řešení tohoto problému pomáhá stanovit si pevnou částku, kterou lze týdně utratit a tu nikdy nepřekročit. Zároveň je potřeba si rozvrhnout měsíční rozpočet a přesně vědět, kolik peněz je potřeba na nájem, jídlo, dopravu atd. Ovšem to neznamená, že vše, co zbude, lze utratit. Je nutné myslet na zadní vrátka a část peněz šetřit na horší časy.
„Aby člověk předešel situaci, kterou už není schopen sám zvládnout, je nutné mít finance pevně ve svých rukou. Pravidelné plánování rozpočtu a předvídání možných výpadků peněžních příjmů je tou nejlepší cestou, jak se velkým dluhům vyhnout. Také je důležité nic neskrývat před ostatními členy rodiny a všechna zásadní rozhodnutí s nimi konzultovat. Nastane-li ona obávaná situace, kdy se jedinec zadluží více, než je schopen zvládnout, je nutné, aby vše řešil okamžitě a nic nenechal náhodě. Čím déle bude otálet, tím více se situace bude zhoršovat,“ upozorňuje Eva Šišková.
Nekupovat nic, na co nejsou peníze
Když během „odvykací kůry“ vyrazí značkoholik na nákup, měl by se řídit následujícím pravidlem – nekupovat nic, na co nemá peníze. A pokud je nutný nákup na splátky, pak by se mělo jednat o zboží dlouhodobé potřeby, nikoliv módní oblečení, zážitkové nebo krátkodobé požitky. To je cesta zpět do závislosti.
Jak se vymanit z dluhové pasti může poradit Asociace občanských poraden. Kde dokážou jedincům pomoci se snížením dluhů na co nejnižší částku a obvykle mu tak dát druhou šanci postavit se opět na vlastní nohy.
