Hlavní obsah

Jak se stolovalo při sešlostech u Čapkových, kde nechyběl ani Masaryk

Právo, Eva Müllerová

Každý pátek odpoledne se doma u Karla Čapka scházeli jeho redakční kolegové, novináři z jiných listů, umělci, herci Národního či vinohradského divadla, malíři a sochaři, ale také filozofové či ekonomové. Rád sem zavítal i Jan Masaryk a později Edvard Beneš.

Foto: Profimedia.cz

U Čapkových se scházeli novináři, herci a politici.

Článek

„Společnost pátečníků však tvořili jen muži, ženám byl vstup zakázán. Dokonce i občerstvení servíroval můj tatínek, který u dr. Čapka pracoval jako řidič. Ale moc se s obsluhou nenadřel, podávala se hlavně studená kuchyně, rostbíf s tatarkou, sardinky, očka, sýry či nářez,“ vzpomíná Vendy Vrbatová.

Foto: Jana Hanušková, Právo

Italské sýry a salámy

Na stole nechyběla káva, čaj a zpravidla také něco tvrdšího, nejčastěji kvalitní slivovice, kterou přivážela z Brna sestra bratří Čapků Helena Koželuhová.

Voni nad tím brečí

Občerstvení pro tyto schůzky se zajišťovalo u vyhlášeného pražského lahůdkáře Julia Lipperta. Občas ale některý z pátečníků nakoupil sám a hrdě pak připravil teplou večeři - obvykle ohřáté uzeniny.

Foto: Profimedia.cz

štrúdl

Jednou se role hostitele ujal spisovatel František Kubka, který tehdy přinesl lahůdkové pražské párky. Dodal k nim i otep křenu, jehož strouhání svěřil do něžných ruček ženských služebných duchů v Čapkově domácnosti.

Foto: Profimedia.cz

Podávaly se uzeniny, a to nejčastěji s křenem.

„Pátečníků se zrovna tehdy sešlo hodně. Párků bylo ale dost, křenu ještě víc, a tak se strouhalo, ohřívalo a zase strouhalo,“ cituje vzpomínky svého otce paní Vrbatová.

Za chvíli přišel František Kubka zjistit, jak příprava večeře pokročila - a našel obě dámy v slzách. Lítostivě spráskl ruce: „Chudinky kudrnatý, voni mi tady nad tím křenem brečí.

Na večeři s TGM
Od března 1926 přicházel mezi pátečníky i prezident T. G. Masaryk. Občas se do domu Karla Čapka na návštěvu ohlásil i jindy. To se pak chystalo daleko bohatší menu.
„Maminka ale říkala, že pan prezident býval vždy tak soustředěný a zaujatý debatou, že ani nevěděl, co jí a pije. To jeho syn Jan měl mnohem veselejší náturu,“ upřesňuje Vendy Vrbatová.
Protože si TGM s Karlem Čapkem rozuměl a rád s ním diskutoval, často ho pozval do svého bytu na Hradě nebo do Lán třeba jen ke skromné svačině o kávě, čaji a rohlících s máslem.
Čapek však nebýval sám, kdo zasedl u Masarykova velkého oválného stolu. Také v soukromí se u prezidenta často scházela zajímavá společnost filozofů, politiků, ekonomů a umělců.
Ani zde se ale zvlášť nehodovalo. Nejčastěji se podávala zadělávaná polévka a některá z českých ryb, jimž TGM holdoval. Ovšem v dezertech obvykle kralovaly mimořádně zdařilý ananasový krém nebo studená rýže, mistrovská díla, která podle vlastních receptů připravoval Jaroslav Hubka, šéf kuchyně v domácnosti prezidenta.

Originální jídelníček ze setkání na Hradě

V pátek 6. února 1925 pořádal TGM přátelskou večeři pro devět osob, kde zasedli kromě prezidenta a Alice Masarykové Karel Čapek, jeho bratr Josef s paní, novinář Ferdinand Peroutka se ženou, spisovatelka Marie Pujmanová a její manžel, režisér Národního divadla. Podle zachovaného originálního jídelníčku se podávaly:

  • zadělávaná polévka
  • smažené řezy z candáta, tatarská omáčka
  • obložená svíčková, žampiónová omáčka, okurky
  • kávový krém, sýr a ovoce

Všechny pokrmy byly soustředěny uprostřed stolu a hosté se sami obsluhovali. Podle tehdejší tradice se lžíce i vidličky zakládaly obráceně, aby vynikl státní znak.

Reklama

Související články

Jak úspěšně čelit záchvatům mlsání

Zná to každý. Občas nás začne honit mlsná tak, že splácáme kdeco. Kromě nadbytečných kil pak často zápasíme s těžkým žaludkem a spousta žen i s výčitkami...

Kouzlo flambování aneb Jídlo v plamenech

Vzletné gesto číšníka, když lije alkohol do pánve, modravé plameny i vonný dým, jenž se zvedne, naplní hosta respektem a on ochutnává první sousto takřka...

Výběr článků

Načítám