Článek
Kolik snů se může zdát za jednu noc?
Každou noc se nám zdá hned několik snů. Přicházejí v lehčí spánkové fázi zvané REM, kterou doprovázejí rychlé pohyby očí. Podle nejnovějších výzkumů trvá sen nejdéle dvacet minut. A může se zdát nejvýš třikrát čtyřikrát za noc. Pokud ráno máme pocit, že jsme prosnili celou noc, není to pravda. Mohla to být nanejvýš hodinka a půl.
Odpočineme si, když se nám zdají sny, nebo je to spíš vyčerpávající?
V našem organismu není nic bezúčelného, a tak i sny mají svůj význam. Z biologického hlediska zaručují kvalitní spánek a tím dostatek odpočinku pro organismus. Ve spánku mozek vykazuje aktivitu, která se projevuje právě sny. Ty mají opravdový význam také pro naši psychiku.
Jiří Kocourek
Proč si sny většinou nepamatujeme?
Často se dotýkají něčeho, co vědět nechceme nebo se s tím nechceme konfrontovat. Jsme zaujatí všedními věcmi, prací, partnerským vztahem, rodinou. Máme málo prostoru pro introspekci. Klademe důraz na to, abychom ve vnějším světě uspěli. Chceme mít vše pod kontrolou. Proč si pak připouštět obsahy snů, zvláště ty nepříjemné? Nejsnáze zaznamenáme ty sny, které se nám zdají před probuzením.
Někdo dokonce tvrdí, že se mu nezdá vůbec nic.
Z mé praxe mám jinou zkušenost. Pokud si člověk dovolí na sebe pohlédnout, pak si sny uvědomí. Chce to jen připustit, že ne vše máme pod kontrolou. Že třeba některé věci či oblasti života nejsou v takovém stavu, v jakém si přejeme. Už připustit si existenci nějakého problému vyžaduje jisté úsilí. Ty problémy se nám pak mohou symbolicky zjevit právě ve snu.
Proč ve snech platí jiná logika než za bdělého stavu?
Jazyk snů je symbolický a je blízký pohádkám a mýtům, kde platí také trochu jiné zákony. Když se pohádkový Honza vydá do světa, symbolicky to znamená, že vystupujeme ze své bezprostřední reality a jdeme za poznáním.
Ve snu se to může projevit opuštěním rodného domu, dalekou cestou. Nebo jiný příklad: v období, kdy si hledáme partnera, se nám může zdát o těžkých úkolech, které plníme. Podobně jako pohádkový princ musel prošoupat železné boty či sníst olověné chleby, aby získal vytouženou princeznu. Jde o to, abychom si díky takovým snům uvědomili, že tohle téma je teď pro nás aktuální a významné.
Každou noc se nám zdá hned několik snů. Ty nejdelší trvají kolem dvaceti minut.
Některé sny jsou ale zatraceně reálné!
Snový materiál si půjčujeme z naší každodenní reality. Jiný příklad: pokud navštívíme divadlo, může se nám v noci zcela reálně zdát, že jsme znovu v divadle, avšak v roli herce na scéně a hrajeme Hamleta. Hamletův problém s otčímem bude náš osobní, návštěvu divadla nám sen zinscenuje na základě reálného zážitku.
Dárek dostati, s nepříjemnostmi se potýkati, dočteme se kupříkladu ve snáři. Má takový výklad snu smysl?
Se snáři je to těžké, protože stejný sen znamená pro každého něco trochu jiného. Jistě, existují symboly do jisté míry univerzální, archetypální. Jenže stejně tak existují symboly individuální, které se vážou na prožitky konkrétního člověka.
Sen můžeme vyložit, to ano. Ale výklad snů by se vždy měl odvíjet od pocitů a asociací snícího. Neboť jen on může přijít na to, co jeho sen znamená. Pouze neví, že to ví. Proto odvěké snahy o výkladový slovník snů, o snové slabikáře, jsou vždy omezené.
Pes, bota či jakákoli jiná věc bude spojena u každého člověka vždy s trochu jinými souvislostmi. Nebo nahota: většinu z nás ve snu traumatizuje, pro bytostného exhibicionistu však bude trapnost postrádat.
Nahota uprostřed davu je dost častý sen. Co znamená?
Sny, kdy se ocitneme nazí nebo nedostatečně odění mezi lidmi, jsou podobné jako ty, ve kterých máme třeba před maturitní zkouškou a nic neumíme. Mohou vypovídat o pocitu trapnosti, studu, pokoření či nedostatečnosti.
Stejně tak sny, ve kterých máme nohy jakoby z olova nebo plaveme v želatině zase mohou znamenat snahu vyřešit nějakou reálnou situaci. Mohou svědčit o nedostatku akceschopnosti, který v daném období pociťujeme.
Nedostatky si často vědomě něčím kompenzujeme. Platí to i ve snu?
Ano. Sny často vyvažují něco, čeho se nám v životě nedostává. Slečnám na dietě se může zdát o tom, jak se plíží k plné ledničce. K čemu vedou sny pubertálních mladíků, jejichž sexualita se probouzí, je všeobecně známé. Zajímavé je, že například hluší lidé mívají pestrobarevné sny.
Mnoho lidí ve snu létá. Jaká je v tom symbolika?
Ano, v takových snech je obsažena velká míra symboliky. Reálně létat nemůžeme. Snové létání bývá většinou spojeno se slastí. Vyjdeme-li z Freuda, mají sny o létání souvislost s erekcí.
Proč s erekcí?
Protože to je jediná biologická reakce těla, která překonává zemskou gravitaci.
Proč se tedy takové sny zdají i ženám?
Musíme si uvědomit, že Freud sexualitu chápal mnohem šířeji, než se všeobecně pojímá dnes. Jako vše, co nás uspokojuje včetně jídla. Známá teze o ženské závisti týkající se penisu taky znamená více věcí. Totiž touhu po mužském světě, který symbolizuje samostatnost, akceschopnost, síla. Ženám, kterým se zdá o létání, může jít o naplnění právě těchto principů.
Odkud přilétají noční můry?
Noční můry či děsy říkáme snům obzvlášť úzkostným, děsivým a bolestivým. Po takovém snu se k ránu probudíme propoceni a s děsivým strachem. Nejčastěji se zdají dětem, není však výjimkou, že se objeví i v dospělosti. Stejně jako opakující se sny mají noční můry zesílený emoční dopad. Více buší na dveře vědomí.
Sny o létání odrážejí podle odborníků touhu po samostatnosti a nezávislosti.
Všimni si toho, registruj to, něco s tím dělej, říkají nám. Můžeme vyjít z toho, že to, co prožíváme znovu a znovu, se nám potom nezdá už tak děsivé jako na počátku. A tak můžeme ve snu zakoušet znovu to, co nás dříve zraňovalo a s čím jsme zápasili. Když si to ve snu znovu zkusíme a prožijeme, méně to pak bolí. Noční můra může mít pozitivní a očistný charakter. Vyvolá sice úzkost, ale podá i potřebnou informaci.
Existují i sny věštecké?
Zřídka. Zdají se opravdu jen těm málo lidem, kteří jsou nadáni skutečnými léčitelskými schopnostmi. Avšak většina snů, které jsou vydávány za věštecké, má původ v podprahově zaznamenané informaci, která se pak ve snu vyjeví.
Má smysl o snech přemýšlet?
Určitě ano. Mnoho vědeckých objevů se zjevilo právě ve snu, kdy se snícímu propojilo mnoho informací v kýžený výsledek. Příkladem je dobře známá Mendělejevova periodická tabulka prvků, která se jejímu objeviteli zjevila v podobě šuplíků v dřevěné skříňce.
Co jsou sny?
Sny často vyvažují něco, čeho se nám v životě nedostává. Slečnám na dietě se může zdát o plné ledničce. Odkud se berou sny? Vůle a chtění jsou jen zlomkem toho, co se odehrává v naší psychice. Třeba zamilování, smutek nebo strach pouhou vůlí nezmůžeme. Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud jako první upozornil na existenci nevědomí. To zahrnuje mnohem obsáhlejší a širší oblast, než je ta uvědomělá. Právě odtud k nám přicházejí sny. V nevědomí máme uloženy jednak základní pudy, tedy sexualitu a agresivitu, jednak vše, co si do něj „odložíme“. Ať už je to nezasloužený výprask z dětství nebo nepříjemná hádka s partnerem. Tedy všechno, co vedlo k našemu psychickému poranění a co jsme nechtěli nebo nemohli vyřešit. Na to totiž rádi zapomínáme. Jenže problém nezmizí, ale pouze se přesune, vytěsní, je „zapomenut“. S nevědomím pracuje psychoanalýza, která věnuje i nemalou pozornost výkladu snů.
Někteří lidé si sny zapisují. I to je dobrá metoda. Někdy však ze snu zbudou jen nesmyslná slova, která pro snový prožitek nestačí. Vždyť v nich vládne jiná logika! Můžeme v nich být více lidmi naráz, dokonce mužem i ženou zároveň. Proto je možná jednodušší si sny namalovat. Po nějakém čase nám možná dojde, co nám sen přišel sdělit.