Nekvalitní spaní má vliv na chování, pozornost i paměť. „Nedostatek spánku působí na řadu projevů dítěte. Ovlivňuje jeho náladu a rozpoložení. U těch dětí, které se nedostatečně vyspí, se projevuje mrzutost, úzkost, deprese. Zhoršuje se učení, paměť a pozornost. Děti mají tendenci při výuce usínat," popsala lékařka Iva Příhodová z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Podle ní se pak některé ospalé děti snaží udržet bdělé nadměrnou aktivitou, agresivitou či vzdorovitostí.

Za nespavost může nesprávný režim

Projevy nespavosti se objevují podle odborníků u třetiny až poloviny kojenců a batolat v Česku. Malé děti mívají problémy s usínáním, zabere jim víc než 20 minut. Předčasně se také probouzejí. Pokud potíže trvají déle než tři měsíce a objevují se několikrát týdně, je dobré navštívit lékaře.

Podle Příhodové v naprosté většině případů může za nespavost nesprávný režim a výchovný přístup. Po změně problém zmizí.

„Klíčové je, že by se kojenec kolem třetího a čtvrtého měsíce měl naučit usínat samostatně, bez přítomnosti rodiče, bez krmení, bez houpání, bez nošení v náručí, aby když se vzbudí, neplakal, protože je zvyklý," uvedla Příhodová.

Náměsíčnost, noční děsy a můry či přetrvávající pomočování se objevují až u 15 procent předškoláků a školáků. Potíže obvykle s věkem ustupují, řekla lékařka. I tady je podle ní důležitý pravidelný režim spánku a bdění.

Starší děti odsouvají biologické hodiny

Dospívající mají zase problém s načasováním spánku. Spaní si o dvě hodiny proti obvyklému času odsouvá a biologické hodiny si takto přeřídí až desetina mladých. Učení a další aktivity přesouvají do nočních hodin. Usínají později a později se také budí, do školy nestíhají přijít včas, mají zhoršenou pozornost, bývají ospalí, trpívají depresemi či úzkostmi.

Příhodová podotkla, že roli v pozdějším usínání hrají i genetické dispozice. Někteří lidé jsou skřivani, jiní sovy. K přivolání spánku se podává spánkový hormon melatonin, při probouzení se využívá v ranních hodinách intenzivní světlo.

Čas spánku se postupně posouvá zpět na dobu, která je přiměřená pro daný věk. Důležité je pak režim zachovávat a neponocovat o víkendech. Podle lékařů léčba nebývá ale moc úspěšná, dospívající totiž nemají ke změně moc velkou vůli.

Pro děti nejsou schválené léky na spaní

Podle Příhodové pro děti není v Česku schválený žádný lék na spaní. Užívají se homeopatika, přírodní přípravky či třeba léky na alergii, jejichž vedlejším účinkem je ospalost.

Specializovaná spánková vyšetření dětí zajišťují v republice tři pracoviště - v Praze na neurologické klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice a na klinice dětské neurologie v Motole, v Ostravě pak na dětské neurologické klinice tamní fakultní nemocnice.

Na potřebu dostatečného odpočinku má upozornit Světový den spánku, který letos připadá na 18. března.