Článek
Premiér Šinzó Abe změnu prosadil navzdory odporu až 100 000 demonstrantů před parlamentem, kteří skandovali a nesli plakáty s hesly jako „Žádnou válkou, žádné zabíjení“.
Změnu ještě musí schválit horní komora parlamentu. V případě, že ji neprojedná do 60 dnů, vrátí se návrhy do dolní komory, která její přijetí může snadno potvrdit dvoutřetinovou většinou. Potom bude Tokio moci vyslat armádu za hranicemi například v rámci kolektivní, spojenecké akce.
Proti přijetí zákona demonstrovaly před parlamentem desetitisíce lidí.
Premiér Abe změnu prosazoval od nástupu do úřadu v roce 2012. Předpokládá se, že krok je reakcí na růst Číny, ale i dalších zemí v regionu. Kritici namítají, že Japonsko by takto mohlo být zavlečeno do konfliktů spojenci z USA.
Někteří komentátoři poukázali na souvislosti Abeho kroků se snahami jeho děda Nobusukeho Kišiho, který zasedal už ve válečném kabinetu a posléze se v roce 1957 stal předsedou vlády. O tři roky později však byl nucen rezignovat kvůli odporu vůči revidované japonsko-americké bezpečnostní smlouvě.