Podle Newyorského státního departmentu pro finanční služby banky proprala 250 miliard dolarů za deset let. Požaduje po bance, aby „vysvětlila jasné porušování zákona“ v letech 2001 až 2010.

Úřad dodal, že možná bude vyžadovat slyšení kvůli stanovení pokuty: „Akce SBC vedly k tomu, že americký finanční systém byl zranitelný teroristy, obchodníky se zbraněmi, drogovými králi a zkorumpovanými režimy. Odpírala vyšetřovatelům klíčové informace k vystopování veškeré její zločinné aktivity.“

Nedělali jsme nic nelegálního, brání se banka

Banka obvinění popírá a tvrdí, že vyjádření amerického orgánu nezachycuje „přesný obraz faktů“.

Podle ní 99,9 procenta operací s Íránem bylo typu „U-turn“, jen transakce ve výši 14 miliónů dolarů tomuto schématu neodpovídaly. Schéma U-turn se objevilo mimo USA a neparticipují na něm íránské banky. Neamerické a neíránské banky mezi sebou obchodují přes americký finanční systém, což americké úřady povolují. Pokud banky o transakci neposkytnou dostatečné informace, mohou být aktiva zmrazena.

Standard Chartered měla také poskytovat služby dalším zemím, na které byly uvaleny sankce, jako byla Libye, Barma a Súdán. Také falšovala kódy SWIFT pro mezibankovní operace, aby se nepřišlo na to, že ve skutečnosti obchodovala s Íránem.

Standard Chartered působí především v Asii. Existuje už od roku 1858, kdy začala působit v indických městech Bombaj a Kalkata a v čínské Šanghaji. Kotovaná na hongkongské burze, ale sídlo má v Londýně.

Americký úřad uvedl, že během devítiměsíčního šetření prošel 30 000 stran dokumentů, včetně interních e-mailů. Podle něj banka získala na poplatcích stovky miliónů dolarů.

Případ Standard Chartered ukazuje, že sankce uvalené na Írán se dají obejít.

Standard Chartered, kde ale není jednou bankou s podobnými problémy. HSBC musela vypovídat před americkým senátem, že nezabránila, aby si u ní u ní praly peníze Írán a Mexiko. Domluvila se, že zaplatí pokutu 700 miliónů dolarů.