Slova Chu Ťin-tchaa byla nezvykle otevřená, uvádí BBC, i když některá čínská média překládala výraz nikoli slovem válka, ale spojením vojenský střet.

Podle BBC byla určena Vietnamu a Filipínám, s nimiž má spor ohledně několika ostrovů v Jihočínském moři kvůli tomu, že u nich může být ropa a zemní plyn.

Určeny ale mohly být i Washingtonu, který se snaží posílit svou přítomnost na Dálném východě a v oblasti Pacifiku. V Austrálii bude dislokována jednotka americké námořní pěchoty o síle 2500 vojáků. [celá zpráva]

Chu Ťin-tchao při projevu

Chu Ťin-tchao

FOTO: ČTK/AP

Slova prezidenta proto opatrně okomentoval i americký admirál John Kirby, který je mluvčím Pentagonu: „Jistěže nemůžeme žádnému národu upírat právo na rozvoj svých námořních sil.“

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Čínská letadlová loď . Zdroj: Youtube.com

Spojené státy mají obavy z rostoucí vojenské síly Číny, i když námořnictvo zatím zaostává za pozemními vojsky. Čína zavádí do výzbroje svou první letadlovou loď, i když ještě nemá vycvičené námořní letce, a také má raketu, která je schopna ničit velké námořní cíle do vzdálenosti 1500 kilometrů, což by mohlo zabránit USA použít v oblasti své letadlové lodě. [celá zpráva]

První čínská letadlová loď je přestavěné sovětské plavidlo Varjag.

První čínská letadlová loď je přestavěné sovětské plavidlo Varjag.

FOTO: Reuters

Americké ministerstvo obrany v letní výroční zprávě o čínských ozbrojených silách varovalo, že poměr sil na Dálném východě se mění, protože se Pekingu podařilo překonat klíčové technologické problémy. [celá zpráva]