Článek
Japonské úřady měsíce kličkují při objasňování okolností nehody. Tvrdily například, že havárii zvládají a jádra reaktorů se netaví, anebo že Fukušimu v seismické oblasti na mořském pobřeží zasáhla nepředvídatelná katastrofa.
Hlavní verze událostí nicméně zůstala neměnná. Podle ní zemětřesení vyřadilo z provozu napájení v elektrárně, což zastavilo chlazení jejích šesti reaktorů. O 40 minut později udeřila mohutná tsunami, která překonala bariéry, a zaplavila záložní agregáty. Elektrárna se tudíž ocitla bez elektřiny a chlazení, což spustilo tavení jádra třech reaktorů a vedlo k nejhorší jaderné havárii od nehody v Černobylu.
Technici viděli utržené přívody
Svědectví techniků, kteří se v inkriminovanou dobu nacházeli u zařízení, však naznačují, že se reaktory začaly tavit hned po zemětřesení, neboť otřesy poničily přívody, včetně těch chladicích. Ve světle zpráv kontrolorů, kteří už v roce 2002 upozorňovali na špatný stav přívodů a chladicího systému a naposledy své varování zopakovali devět dní před zemětřesením, to možná není tak překvapivé.
„Osobně jsem viděl, jak se rozpadá potrubí, a mám za to, že se tak dálo i jinde v elektrárně. Také jsem viděl odpadnout zeď u turbíny. To mohlo mít dopad na celý reaktor, jehož stěny jsou křehké,“ řekl Independentu jeden z techniků, z nichž žádný si nepřál být jmenován, neboť stále ve Fukušimě pracují.
„Kdosi křičel, že musíme elektrárnu evakuovat. Měl jsem vážné obavy, viděl jsem popraskat několik přívodů, domnívám se, že včetně přívodu chladicí kapaliny. To by znamenalo, že ta se nedostane k jádru reaktoru a reaktor by se mohl roztavit,“ popsal další technik. Cestou k autu spatřil, jak se bortí jedna stěna budovy prvního reaktoru.
„V těch prvních minutách jsme nikdo nemysleli na tsunami, mysleli jsme na přežití,“ doplnil.
