"Pákistánští představitelé, prezident (Ásif Alí) Zardárí a armáda budou nyní našimi terči číslo jedna. Na druhém místě pak bude Amerika," řekl mluvčí pákistánského hnutí Tehríke Tálibán Ehsanulláh Ehsan telefonicky agentuře Reuters.

Také jeden z velitelů afghánského Tálibánu Kudos pohrozil útoky. „Zabití Usámy bin Ládina nezmění nic na džihádu. Usáma je vůdce Al-Káidy a je mocný bojovník džihádu. Jeho ztráta bude velmi bolestná pro mudžáhidy, ale mučednická smrt Usámy nezastaví džihád. Budeme pokračovat ve svém boji, dokud neosvobodíme naši zemi od nevěřících.“

Dodal, že jeho bojovníci na severu Afghánistánu v provincii Baghlán zahájí operaci Badír s cílem „pomstít smrt Usámy“. Další operace mají následovat, uvedl pro deník Guardian.

Poučte se z toho, vyzval Karzáí táliby

Afghánský prezident Hámid Karzáí naopak smrti šejka, jak se bin Ládinovi přezdívalo, využil pro své plány. Obrátil se na bojovníky Tálibánu se vzkazem, aby se ze smrti bin Ládina poučili. „Vyzýváme Tálibán, aby se poučil z toho, co se stalo, a zastavil boj. Tálibové, zastavte boj a složte zbraně, které vám dali na ramena cizinci.“ Narážel tím, že Usáma byl Saúdský Arab a ne Paštun.

Tálibán za své vlády v Afghánistánu na konci devadesátých let umožnil bin Ládinově Al-Káidě, aby se na jeho území usídlila. Bin Ládin bojoval proti Sovětům v Afghánistánu jako mudžáhid.

Po invazi USA do Afghánistánu v roce 2001 se bojovníci Tálibánu začali přesouvat na kmenová území sousedního Pákistánu, kde pak vzniklo hnutí Tehríke Tálibán.

Okamžitá reakce bojovníků džihádu se dala čekat. Ztratili svůj vzor a svůj inspirační zdroj. Bin Ládin nebyl polním velitelem, ale mužem, který moderní islámský terorismus inspiroval, dal mu formu džihádu a obrátil jeho ostří proti nevěřícím ze Západu, zejména vůči USA.

Vyjádření Ehsana nepřímo naznačuje, že Tehríke Tálibán smrt bin Ládina přiznal, i když ji napřed popíral. Jeho smrt přiznala i jemenská odnož Al-Káidy v Levantě a na Arabském poloostrově s tím, že je to tragédie.