Článek
Oslav se účastnil čínský prezident Chu Ťin-tchao v střídmém maoistickém obleku. Ráno pozdravil a zkontroloval vojáky ze své černé limuzíny. Prohlásil, že Čína má za sebou velké ekonomické výsledky a před sebou světlou budoucnost.
Číňané s vlajkami
Na přehlídce, kde podle avíza státních médií měla být představena i nejmodernější vojenská technika včetně dosud nepředvedených raket, se podílelo 8000 vojáků a asi 100 000 perfektně vycvičených civilistů. Přímo ji sledovalo asi 30 000 pečlivě vybraných hostů.
Účastníci přehlídky nesli i portrét prezidenta.
Po boku prezidenta Chu Ťin-tchaa stál na tribuně i jeho předchůdce a premiér. Obraz prezidenta nesli i v průvodu.
Protiletadloví dělostřelci na přehlídce
Na oslavách bylo patrné, že ČLR se hlásí k tradici komunistického vůdce Mao Ce-tunga, jeho portrét byl i na tribuně.
Centrum metropole pro obří vojenskou přehlídku už dlouho před začátkem slavností vyklidili policisté. Pro obyčejné obyvatele města tak podle agentur bylo nemožné vidět velkolepou show přímo.
Akci, která se podle agentur stala přehlídkou úspěchů vládnoucích komunistů, provázela přísná bezpečnostní opatření.
Pochodující nesou utvořili čínskou vlajkou, ze nimi jedou alegorické vozy
Čína poroučela dešti
Čína se snažila neponechat nic náhodě a použila řadu prostředků, aby nebe bylo blankytně modré. Technici večer před oslavou odpálili rakety s chemikáliemi, aby město omyl od prachu a smogu jemný deštík.
V okolních provinciích armáda do mraků sypala jodid stříbrný a suchý led, aby se z nich spustil déšť dříve, než se dostanou nad Peking.
"Jen hrstka zemí na světě může zorganizovat takhle rozsáhlou, kouzlu podobnou úpravu počasí," řekl meteorolog čínského vojenského letectva Cchuej Lien-čching, podle nějž byl nynější zásah do počasí největším v čínských dějinách.
Čína zkoumá možnosti časnějšího či pozdějšího vypršení mraků i další úpravy počasí od 50. let minulého století, ale v minulosti byly výsledky těchto experimentů smíšené.
Nejmodernější zbraně chyběly
Vojenská přehlídka nepřinesla velká překvapení. Někteří experti očekávali, že Čína by na přehlídce mohla ukázat balistické střely odpalované z ponorek a schopné nést jaderné hlavice či raketu příští generace Tung-feng-41 s doletem až 14 000 tisíc kilometrů, která může zasáhnout i Washington a která unese až deset jaderných hlavic. Nic z toho však k vidění nebylo.
Ani čínská letecká technika nevykázala zásadnější pokrok, bylo patrné, že ve většině případů jde o deriváty letité sovětské techniky, jako jsou MiGy-21, tanker, zase vycházel z koncepce TU-104 / Tu-16 a čínský AWACS vychází zřejmě z Iljušinu Il-76.
Obavy vzbudila raketa Tung-feng-21C. Pokud budou tyto střely úspěšně přeměněny na protilodní balistické rakety (ASBM), donutí americké letadlové lodi držet se ve větší vzdálenosti od Tchaj-wanu a zkomplikují tak případnou americkou pomoc ostrovu.
Čína ale má nejpočetnější armádu na světě s 2,3 miliónu mužů ve zbrani.
