Hlavní obsah

Dohodu Evropské unie s Turky může pohřbít až šest zemí

Právo, mcm, DPA

Šest zemí EU může znemožnit dosažení dohody mezi Tureckem a Unií ve věci uprchlíků. Každá z nich má k tomu podle webu Politico.eu jiné důvody. O dohodě bude jednat summit EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu.

Foto: Hakan Goktepe, ČTK/AP

Turecký premiér Ahmet Davutoglu (vpravo) a předseda Evropské rady Donald Tusk na jednání v Ankaře. Archivní snímek

Článek

Podle principů dohody, které posvětil nedávný mimořádný summit, má Turecko brát zpět imigranty, kteří po stanoveném datu proniknou na řecké ostrovy. [celá zpráva]

Výměnou za to dostane Ankara šest miliard dolarů na uprchlíky, které má na svém území. Unie bude také povinna převzít za každého vráceného Syřana jiného Syřana a umístit ho na svém území. Mimoto mají pokročit jednání o vstupu Turecka do EU a po brzkém zrušení víz se má schengenská zóna otevřít 80 miliónům obyvatel Turecka.

Bulharský premiér Bojko Borisov ale varoval: „Bulharsko by nebylo připraveno přijmout dílčí zapojení Turecka, které by nanejvýš pravděpodobně vedlo k otevření nových migračních tras.“

Sofie se obává, že jakmile se zavře cesta přes řecké ostrovy, pašeráci nasměrují proud běženců na pobřeží Bulharska. Kypr zase odmítá couvnout ze svého stanoviska, že jednání s Tureckem nesmí pokročit dál, dokud Ankara neuzná řeckou vládu ostrova.

Proti jsou i další

To by pak Turky zavazovalo uplatňovat dohody s Unií i vůči této členské zemi. Ankara přitom uznává jen separatistickou vládu severního Kypru a odmítá vstup na své území lodím a letadlům mezinárodně uznané vlády kyperských Řeků.

A tak kyperský ministr zahraničí Jannis Kasulides hlásá: „Nedovolíme zrušit naše veto na kapitoly (jednání).“ Něco takového by prý bylo možné až po znovusjednocení ostrova.

Odpor k dohodě dává otevřeně najevo i Maďarsko. Odmítá hlavně zásadu „za každého Syřana vráceného Turkům Syřan do Unie“. Podle premiéra Viktora Orbána by přímé přesazování imigrantů z Turecka do EU bylo jen „přiléváním oleje do ohně“.

Orbán si bere na paškál i Unii, když hlásá: „Chceme-li zastavit masovou migraci, musíme v prvé řadě zabrzdit Brusel.“

Rakousko přichází k jednacímu stolu jen pár týdnů předtím, než se bude hlasovat o nové hlavě státu. V přízni voličů stojí podle posledních průzkumů na špici protiimigrantská FPÖ, která předstihuje obě vládní strany, sociální demokraty i lidovce. Prezidentský kandidát FPÖ Norbert Hofer otevřeně žádá, aby vláda smetla dohodu s Turky ze stolu.

Odpor proti dohodě, kterou tvrdě prosazuje Německo, se neomezuje jen na malé země EU. I francouzský prezident François Hollande řekl na adresu Turků: „Ve věci lidských práv či kritérií pro liberalizaci víz neexistují žádné ústupky.“

Negativní postoj k dohodě s Turky zaujalo i Španělsko, kde se po volbách nedaří sestavit funkční vládu. Socialista Pedro Sánchez, který byl pověřen jejím vytvořením, má návrh dohody za „neférový a neslučitelný“ s evropskými hodnotami. Ve středu se proti dohodě postavily všechny parlamentní strany. Vadí jim vracení uprchlíků.

Reklama

Výběr článků

Načítám