Celkem provedli východoněmečtí lékaři klinické studie léků na 50 000 pacientech na zakázku 75 firem z 16 zemí světa, nejčastěji ze Spolkové republiky, ale i ze Švýcarska, Francie, Británie či USA.

Mezi nejznámější zadavatele patří německé firmy Bayer a Boehringer Ingelheim, americké Pfizer a Merck & Co. či švýcarská společnost Roche. Peníze za ně putovaly přímo do státní kasy socialistické NDR.

Systematické porušování platných medicínských pravidel historici nezjistili. V jednotlivých případech ale zřejmě nebyli pacienti informováni, že jim je podáván neschválený lék. Výzkum však neprokázal žádné úmrtí v přímé spojitosti s testy, které se podle vědců prováděly na základě podobných standardů, jaké platily i na Západě.

Rychle, efektivně, bez protestů

Studie vyvrací dlouho tradovaný mýtus, že si západní firmy v NDR objednávaly studie kvůli nízkým nákladům. Hlavním přínosem byla rychlost a efektivita provedení testů. Režim vládnoucí Jednotné socialistické strany Německa (SED) se postaral o hladký průběh prací bez protestů veřejnosti. Farmaceutické firmy ale prý zneužívaly i špatného zásobení NDR léčivy.

Ministerstvo státní bezpečnosti mělo podle vědců na lékových studiích eminentní zájem a podrobně je sledovalo. Důkazem je i fakt, že ve východním Berlíně v 60. letech vznikla za účelem jednání se západními firmami Poradní kancelář pro léčiva a medicínsko-technické produkty, jejíž ředitelé byli vedeni jako takzvaní neoficiální spolupracovníci (IM), tedy agenti tajné služby Stasi.