Podle průzkumů veřejného mínění by Směr mohl získat kolem 34 procent hlasů a pro získání většiny v 150členném parlamentu bude potřebovat koaličního partnera. Podle politologů Fico asi osloví Slovenskou národní stranu (SNS), která se po čtyřech letech vrací do parlamentu. V čele strany vyměnil kontroverzního Jána Slotu uhlazenější Andrej Danko.

Před čtyřmi lety získal Směr 44 procent hlasů a ztracených 10 procent se nyní téměř přesně objevuje na kontě SNS. Sám Fico připouští, že po rozpadu pravicové vlády v roce 2011 byl rekordní zisk levice zcela výjimečný. „To byla mimořádná situace, která se už nezopakuje. Po letošních volbách by byla ideální stabilní dvoukoalice,“ říká.

Roztříštěná pravice

Slovenská pravice se z poslední porážky stále nevzpamatovala. Vznikla nová strana Sieť, kterou založil neúspěšný prezidentský kandidát Radoslav Procházka. V prezidentských volbách v roce 2014 získal Procházka 400 tisíc hlasů a tento zisk využil na start nové strany. Jako jediná strana pravice má podle průzkumů šanci na dvouciferný zisk ve volbách.

Volí se jediný den
Volby se konají jen v sobotu.
Volební místnosti budou otevřeny v době 7–22 hodin.
První odhady budou hned po jejich uzavření.
Slováci v zahraničí mohou počtvrté hlasovat poštou.
Další přicestují na Slovensko především z ČR, Rakouska a Německa.
V Česku studuje 26 tisíc Slováků a další statisíce zde pracují.

Ostatní pravicové strany se většinou pohybují hluboce pod deseti procenty. Stagnuje především Křesťanskodemokratické hnutí i slovensko-maďarská strana Most-Híd.

Dobrý finiš kampaně naopak předvedla strana Svobod a Solidarita i lídr hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti Igor Matovič, který může oslovit především mladé voliče. Symbolem jeho kampaně se stalo tričko s nápisem „Fico chrání zloděje“. V jedné předvolební diskusi se moderátor Matoviče zeptal, jak zareaguje, pokud ho Fico po volbách osloví ke koaličním jednáním. Matovič odpověděl: „S teroristy a se zloději se nevyjednává“.

Slepenec

Fico v kampani připomínal, že po volbách je možná stabilní koalice s účastí Směru, ale pokud se mu nepodaří sestavit vládu, Slovensku hrozí nestabilní „pravicový slepenec“. Narážel na období vlády premiérky Ivety Radičové, kdy koalici tvořily čtyři pravicové strany, a ta se rozpadla po dvou letech neustálých rozporů.

Teoreticky se může stát, že pokud Směr a SNS nezískají většinu, pravice může vytvořit vládu. Lídři pravice tvrdí, že by se dokázali dohodnout na koalici. Fico však může překvapit i tím, že jako vítěz voleb navrhne některé z pravicových stran vstup do koalice. Až taková situace nastane, ukáže se, nakolik pevný je postoj většiny pravicových lídrů deklarovaný před volbami, že s Ficem do koalice nepůjdou.

Patová situace

Není vyloučena ani patová povolební situace, pokud by oba tábory získaly 75 mandátů. Opět bude záležet na vyjednávací obratnosti předsedy Směru, zda jako vítěz voleb dokáže přesvědčit dalšího partnera ke vstupu do koalice.

Argumentovat může i tím, že Slovensko potřebuje stabilitu, protože od prvního července předsedá Radě Evropské unie. Jako negativní příklad může sloužit pád české vlády v průběhu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Pokud se mu to nepodaří, Slovensko může zažít i předčasné volby.

V průběhu posledních dvou týdnů se nemohly zveřejňovat průzkumy veřejného mínění, ale podle zákulisních informací v posledních dnech stoupaly preference stran Sme rodina - Boris Kollár a Kotleba Lidová strana Naše Slovensko. Pokud by se tyto strany dostaly do parlamentu, znamenalo by to nejen rekordní počet stran zastoupených v zákonodárném sboru, ale také průnik neonacistů do vysoké politiky.

Marian Kotleba se vůbec netají svými extrémními názory, obdivem k válečnému Slovenskému štátu a prezidentu Jozefu Tisovi, ostrými slovy nešetří na adresu Romů a migrantů. Kollár má na migrační krizi rovněž vyhraněný názor a přivítal by okamžité uzavření hranic Slovenska.