„Směr přecenil význam problematiky migrace, kterou považoval za mobilizační. Ukázalo se, že slovenská společnost není natolik xenofobní,“ shrnul politolog Grigorij Mesežnikov. „Směr se příliš spoléhal, že nepotřebuje ani program a že si vystačí s mobilizační strategií,“ dodal.

Stále s náskokem

Problémy kolem migrace byly na Slovensku zastíněny jinými záležitostmi: hromadnými výpověďmi zdravotních sester, stávkou části slovenských učitelů a různými skandály. „Ve Směru vypukla panika, tři týdny před volbami svolali programovou konferenci a útočí na předsedu šestiprocentní strany Igora Matoviče (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti). Chytají se všech témat, aby si pojistili procenta,“ předestírá svůj pohled Mesežnikov.

Ukazuje se, že problém zdravotnictví a školství je pro Slováky bližší než evropská migrační vlna, která se Slovensku prakticky vyhnula. „Pokud by však v Evropě došlo k něčemu, co by vyvolalo strach a obavy i na Slovensku, účinek tématu se opět zvýší,“ upozornil sociolog Martin Slosiarik.

Podle některých průzkumů veřejného mínění poklesly preference Směru z 39 až 40 procent na 34 až 36 procent. Podle agentury Polis Slovakia by však Směr volilo stále 38 procent Slováků. I to je ale trojnásobek toho, čím se může pochlubit nejsilnější opoziční strana Sieť. Problémem pro Fica je, že na sestavení další jednobarevné vlády to rozhodně nevypadá.

Preference podle agentur Focus, MVK a Polis Slovakia:
Směr-sociální demokracie34–38 %
Sieť10–13 %
Slovenská národná strana7–10 %
Most-Híd 7–9 %
Křesťanskodemokratické hnutí7-8 %
Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti5 - 6 %
Svoboda a solidarita
5 %
Strana maďarské komunity4 -5 %
Sme Rodina - Boris Kollár 3–4 %
Kotleba-Ľudová strana Naše Slovensko2 %

Odliv mladých

„Bylo by lepší, pokud by vznikla stabilní dvoučlenná koalice,“ připustil premiér. Mezi možnými koaličními partnery jmenoval Slovenskou národní stranu (SNS), Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) a stranu Most-Híd. Podle politologů je nejpravděpodobnějším partnerem Směru právě SNS, která se po čtyřech letech zřejmě vrátí do parlamentu.

Politický analytik Ján Baránek upozornil, že Směr opouštějí především mladší voliči, kteří experimentují s novými stranami. „Když jdou k volební urně, možná vsadí na jistotu,“ nevylučuje Baránek.

K pádu Směru přispívá právě i SNS, která po odchodu kontroverzního Jána Sloty z čela strany opět dokáže oslovovat voliče. „Pro zklamaného voliče Směru je první alternativou SNS,“ potvrzuje Slosiarik.

Zdá se, že mezitím v očích voličů zcela propadá kdysi nejsilnější strana slovenské vládní koalice v dobách premiéra Mikuláše Dzurindy. V současnosti se preference Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKU) pohybují hluboko pod pětiprocentním prahem.

Lépe se nevede ani nové straně Demokraté Slovenska exministra Dzurindovy vlády Ľudovíta Kaníka a Komunistické straně Slovenska. Outsiderem voleb se pravděpodobně stanou strana Odvaha – Velká proruská koalice, Koalice společně za Slovensko a strana Přímá demokracie.