„Schengen je na pokraji zhroucení,“ prohlásila po osmihodinovém jednání rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. „Tato opatření jsou v tuto chvíli nevyhnutelná,“ dodal k tomu nizozemský ministr pro migraci Klaas Dijkhoff.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Pohraniční kontroly kvůli masivnímu přílivu uprchlíků z Blízkého východu přitom vedle Německa nebo Švédska zavedlo dočasně také právě Rakousko, které rovněž v příštích letech plánuje snižovat počty přijatých žádostí o azyl. [celá zpráva]

Kontroly mají trvat do května, ale už teď je jasné, že mají být prodlouženy. Článek 26 pravidel schengenského prostoru připouští uzavřít „za výjimečných okolností“ hranice až na dva roky – a evropské země se na to zjevně chystají.

„Členské státy vyzvaly Evropskou komisi, aby připravila právní a praktický podklad pro prodloužení dočasných pohraničních opatření na základě článku 26,“ informoval Dijkhoff o výsledku amsterdamské schůzky, které se za Českou republiku zúčastnil ministr Milan Chovanec (ČSSD). Ministrovo stanovisko ke schůzce Novinky neobdržely.

Podle serveru BBC se očekává, že komise předloží příslušný návrh příští měsíc v Bruselu na Evropské radě.

Vyřadí Řecko?

Příchod statisíců uprchlíků a bezpečnostní hrozba, která se naplnila při teroristických útocích v Paříži, neohrožují jen schengenský prostor, ale potažmo soudržnost Evropské unie, protože Schengen tvoří drtivá většina členů EU.

Proto také v poslední době sílí varování směrem k Řecku, které podle kritiků neplní své úkoly podle pravidel, že by mohlo být z Schengenu minimálně na čas vyřazeno. „Žádné dobré možnosti nejsou, jen ty špatné. Takhle to prostě nemůže jít dál, na tom se členské státy shodují,“ citoval britský list The Guardian nejmenovaného diplomata v Bruselu.

Řecko se ovšem hájí – a naopak tvrdí, že mu dostatečně nepomáhá EU v čele s její pohraniční agenturou Frontex. Uzavřít námořní hranici s Tureckem, odkud proudí nejvíce uprchlíků, podle Řecka reálně není proveditelné. [celá zpráva]

Po vyloučení Řecka z prostoru by na hlavní migrační trase vznikla nová vnější bariéra, kde by byli běženci zadrženi a identifikováni. Český premiér Bohuslav Sobotka i ministr Chovanec se v té souvislosti opakovaně zmínili o posílení ochrany makedonsko-řecké a bulharsko-řecké hranice. Bulharsko ovšem není součástí Schengenského prostoru, i když je členem Evropské unie.

Také rakouská ministryně Miklová-Leitnerová uvedla, že když nepůjde ochránit vnější hranici EU mezi Řeckem a Tureckem, pak „se musí vnější hranice Schengenu posunout blíž ke střední Evropě”.

Schengenský prostor volného pohybu byl ustaven v roce 1985. Dnes má 26 členů, z nichž 22 jsou členské země EU.
Česká republika k Schengenu přistoupila 21. prosince 2007.