Hlavní obsah

Katalánsko vyrazilo směrem k samostatnosti

Právo, Jaroslav Zbožínek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Španělsko zřejmě opět čekají bouřlivé časy. Zatímco v Madridu se měsíc po parlamentních volbách stále bezvýsledně licituje o složení nové vládní koalice, v Barceloně sílí tažení separatistů směrem k odtržení Katalánska, nejbohatšího regionu Španělského království.

Foto: Albert Gea, Reuters

Nový katalánský premiér Carles Puigdemont (vpravo) s odcházejícím předchůdcem Arturem Masem

Článek

„Příští stanice – nezávislost,“ zní slogan, s nímž přišel Oriol Junqueras (46), jeden z vůdců hnutí Společně pro Ano, které vyhrálo regionální volby a nedávno se dohodlo s dalším separatistickým uskupením, Kandidátkou lidové jednoty (CUP), na společném kabinetu.

S vytvořením separatistické koalice téměř nikdo nepočítal, protože Společně pro Ano hájí zájmy podnikatelů, zatímco CUP je krajně levicovou stranou. Zvítězil ale společný zájem na samostatném Katalánsku, které by podle jejich plánu mělo být vyhlášeno do 18 měsíců.

Katalánsko znamená pětinu HDP království
Katalánsko obývá 7,5 miliónu obyvatel
Na populaci Španělska se podílí 16 procenty
Je druhým nejlidnatějším regionem – po Andalusii
Španělsky zde mluví pouze 27 procent obyvatel, ostatní se dorozumívají v katalánštině
Katalánsko se podílí na hrubém domácím produktu Španělska téměř dvaceti procenty
HDP na hlavu činí 28 270 eur (121 procent španělského HDP na hlavu)

„Vyhnat vetřelce“

Cestovní mapa separatistů předpokládá nejprve schválení tří klíčových zákonů: ústavy nového státu, vytvoření vlastního penzijního systému a samostatné daňové správy.

Postupně se mají budovat národní instituce včetně ozbrojených sil, centrální banky a justice, přičemž by barcelonská vláda souběžně vyjednávala s Madridem, Evropskou unií a dalšími mezinárodními institucemi o budoucím uspořádání vztahů. V polovině příštího roku by celý emancipační proces mělo završit a posvětit referendum.

Nový katalánský premiér Carles Puigdemont (53) přitom vystupuje za nezávislost regionu ještě energičtěji než jeho předchůdce Arturo Mas (59). „Musíme vyhnat z Katalánska vetřelce,“ prohlásil Puigdemont podle listu El País.

Puigdemonta, syna pekaře a bývalého novináře, přitom donedávna ve Španělsku i Katalánsku nikdo moc neznal. V podzimních regionálních volbách byl až na třetím místě kandidátky v Geroně a do širšího povědomí se dostal až poté, co na něj jako na svého nástupce v premiérském úřadu ukázal sám Mas. Učinil tak v krajní nouzi, protože se proti setrvání Mase ve funkci rozhodně postavila CUP. A další prodlení v dohadování na osobě premiéra by znamenalo předčasné volby.

Protesty opozice, že Puigdemont nebyl volebním lídrem a že jeho instalace do čela kabinetu je tedy nedemokratická, nebyly nic platné.

Neklidný Rajoy

Odradit se katalánští separatisté nenechávají ani od centrální vlády. Španělský úřadující premiér Mariano Rajoy (60) je i nadále odhodlán jakékoli jednostranné kroky katalánského kabinetu blokovat. „Budu bránit a chránit demokracii v celém Španělsku,“ zdůraznil Rajoy. „Španělé mohou být v klidu. Žádné odtržení nebude,“ dodal.

Rajoy sám ale klidný není, protože jeho Lidová strana (PP) zesílila tlak na opoziční socialisty (PSOE), aby upustili od striktního odmítání velké koalice. PSOE je jedinou stranou, která Rajoyovi může dopomoci ke stabilní většině v novém volebním období.

Reklama

Výběr článků

Načítám