„To, co dnes máme, je válka. Musíme použít slovo válka, protože příměří už neexistuje,” řekl novinářům mluvčí arménského ministerstva obrany Arcrun Hovhannisjan.

„Ázerbájdžán používá všechny existující zbraně: tanky, děla a protiletecké zbraně,” dodal mluvčí a obvinil Baku z provokací podél celé demarkační linie.

Ázerbájdžánské úřady naopak obvinily Jerevan z eskalace napětí v regionu. „Porušování příměří pramení z nelegální přítomnosti arménských sil na okupovaném území,” řekl mluvčí ázerbájdžánské diplomacie Hikmat Hadžijev.

„Arménie se musí stáhnout z okupovaných území... Jedině tak, může být v oblasti zajištěn trvalý mír,” dodal.

Tanky porvé po 20 letech

Ázerbájdžán v prosinci poprvé po 20 letech nasadil proti pozicím karabašských povstalců tanky. Baku již dříve varovalo, že ovládne oblast silou, nebude-li dosaženo žádného pokroku na diplomatickém poli. Arménie upozornila, že v takovém případě odpoví silou.

Snaha o diplomatické řešení selhala, slovní eskalace následuje necelý týden po schůzce prezidentů obou zemí v Bernu, kde se marně snažili urovnat spor o Náhorní Karabach.

FOTO: David Ryneš, Yahoo Maps

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) varovala, že status quo se může stát neudržitelným.

Spor o Náhorní Karabach

Obě zakavkazské republiky vedou spor o Náhorní Karabach od konce 80. let, kdy ještě byly součástí SSSR. V oblasti, osídlené převážně Armény, ale připojené za sovětských dob k Ázerbájdžánu, propukly etnické konflikty v na přelomu let 1987 a 1988.

Naplno se válka rozhořela po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 a do příměří v roce 1994 si vyžádala 30 000 mrtvých.

Arménští vojáci na frontě v Náhorním Karabachu

Arménští vojáci na frontě v Náhorním Karabachu

FOTO: Profimedia.cz

V rámci příměří se ustavila mezinárodně neuznaná Náhorně-karabašská republika, jejíž většina je pod kontrolou Arménie. Ta oblast obývanou Armény drží proti silnějšímu Ázerbájdžánu díky silné vojenské podpoře Ruska.

Ruské posily

Moskva v zemi využívá dvě základny, Erebuni u Jerevanu, kde jsou rozmístěny stíhací letouny MiG-29, a druhou v Gjumri.

Rusko tento týden svůj kontingent posílilo o šest bitevních a transportních vrtulníků. Už před dvěma týdny armáda přesunula do Arménie sedm vrtulníků Mi-24P a Mi-8T.

Podle dřívějšího prohlášení ruské armády budou ruské stroje umístěné v Arménii od ledna provádět neupřesněné „plánované operace”.

Jerevan kvůli podpoře Ruska odmítl podepsat dohodu o přidružení k Evropské unii a vstoupil do hospodářského bloku vedeného Moskvou.