„Dopad migrace na trh práce je často pozitivní a rozhodně nelze tvrdit, z čehož mohou být přirozené obavy, že s významným počtem přistěhovalců například klesají mzdy a zhoršují se pracovní podmínky,” řekl vedoucí výzkumu v Mezinárodní organizaci práce (ILO) Raymond Torres a dodal i možnou příčinu odporu k imigrantům: „Když vám roste nerovnost ve společnosti, je tu určitá tendence se pokoušet hledat viníky.”

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Akademické studie ukázaly, že za příznivých podmínek může příliv cizinců s nízkou kvalifikací přinést ekonomické výhody. V březnu publikovaná studie Mette Fogedové z Kodaňské univerzity a Giovanniho Periho z kalifornské univerzity Davis se zabývá přílivem uprchlíků do Dánska v letech 1991 až 2008. Podle výzkumu vedla ke zvýšení mezd a pracovní mobility mladých Dánů s nízkou kvalifikací.

Další studie z roku 1990 provedená Davidem Cardem na Princetonské univerzitě zkoumala příliv 125 000 Kubánců na jižní Floridu. Bylo zjištěno, že náhlý sedmiprocentní nárůst pracovních sil v Miami neměl „prakticky žádný vliv na mzdy nebo míru nezaměstnanosti méně kvalifikovaných pracovníků”.

Problém se musí řešit

Podle mluvčího Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Leonarda Doylea je zapotřebí se přívalem imigrantů zabývat, a ne jej ignorovat a doufat, že pomine, protože nepomine.

Evropská komise ve středu představí evropský program pro migraci po kritice toho, co vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn označil za „bezcitný” přístup k 219 000 migrantům, kteří loni pluli do Evropy a z nichž 3500 přišlo o život. Zveřejnění agendy následuje poté, co se zhruba 900 lidí snažících se dostat do Evropy utopilo minulý měsíc u pobřeží Libye.

Video

Expirované video

BEZ KOMENTÁŘE: Záchrana migrantů ve Středozemním moři. Záběry z 3. května. Zdroj: Reuters

Zajd Raad Husajn minulý měsíc řekl, že unijní politici by se měli přestat „podbízet xenofobním populistickým hnutím, která otrávila veřejné mínění”, a že by měli uznat, že EU potřebuje „pracovní síly s nízkou kvalifikací”, jejichž řady chtějí migranti zoufale posílit.

Plán přichází také v době, kdy v Evropě rostou protiimigrační nálady, což se často rovnou slučuje i s odporem k samotné EU. Od italské Ligy severu po německou Pegidu a francouzskou Národní frontu si odpůrci přistěhovalectví budují prostor v evropské politice.

V důsledku toho ovlivňují politiky. Nově zvolená britská konzervativní vláda v úterý uvedla, že se nebude podílet na žádném plánu EU na přesídlování uprchlíků pomocí kvót pro každou zemi EU.

Východní Evropa nechce imigranty

Za časů komunismu našly na Západě azyl tisíce lidí z východoevropských zemí, nyní se tytéž státy samy zdráhají přijmout uprchlíky ve větších počtech, napsal v komentáři německý týdeník Die Zeit s tím, že východní členové Evropské unie od Bulharska přes Maďarsko, Českou republiku a Polsko až po pobaltské republiky společně prohlašují, že u sebe nechtějí žádné žadatele o azyl.

Nejdůrazněji to pak dává najevo maďarský premiér Viktor Orbán, který chce, aby Maďarsko zůstalo takové, jaké je, poznamenal týdeník. V Maďarsku je ze všech východoevropských zemí kvůli jeho poloze nejvíce běženců.

„O něco uhlazenějšími slovy, ale ve stejném významu, se vyjadřují vlády v Polsku a Česku,” uvedl Die Zeit. Připomněl, že Varšava hovoří o přijímání uprchlíků na základě dobrovolnosti a Praha pevné kvóty odmítá. [celá zpráva]

„Česká vláda chce místo toho raději vynakládat peníze na zlepšení podmínek v přeplněných uprchlických táborech v Iráku, Jordánsku nebo Libanonu,” uvádí komentář s tím, že Česko ale poskytuje značně skromné sumy ve výši desítek miliónů korun. V Česku se v souvislosti s přijímáním azylantů hovoří o nebezpečí, které příchozí muslimové údajně představují. „To je také oblíbeným tématem českého prezidenta Miloše Zemana. Již roky prohlašuje, že si ve své zemi žádné muslimy nepřeje. Jednou dokonce prohlásil, že umírněný muslim je stejný protimluv jako umírněný nacista,” napsal Die Zeit.