Článek
Belgičané návrh přednesli u příležitosti dvoustého výročí bitvy, které připadá na 18. června. Chtěli tzv. Lví kopec s mohylou poblíž Bruselu, připomínající slavnou bitvu, nechat vyrazit na „národní straně“ mince, tedy jejím rubu. Doposud je na ní vyobrazen dnes již bývalý belgický král Albert II.
Francouzi ale záměr s památníkem zkritizovali jako „poněkud nevkusný“ s tím, že jde o „negativní symbol, jenž by mohl dokonce podkopávat jednotu eurozóny“. Své námitky zformulovala pařížská vláda v oficiálním dopise adresovaném příslušným orgánům EU a eurozóny.
Ve Francii by prý mince mohla vyvolat nepřátelské reakce v době, kdy se vláda snaží posílit jednotu a spolupráci EU. „Waterloo je událostí, která má zvláštní rezonanci v kolektivní paměti a která znamená více než pouhý vojenský konflikt,“ varoval pařížský kabinet.
Belgičané nakonec návrh stáhli a Francouzi tuto bitvu o Waterloo vyhráli, jak to sžíravě komentovala média ve Velké Británii.